Vatikán, 16. července 2012, (LifeSiteNews.com) - Papež Benedikt XVI.. v nedělní kázání ve Frascati připomněl, k čemu Kristus vyzval apoštoly. Mají
hlásat pravdu i tehdy, když ji lidé nechtějí slyšet.
Svatý Otec řekl:
Ježíš je poslal po dvou a dal jim tento příkaz ... První se týkal nezávislosti. Apoštolům nesmí záležet na penězích a pohodlí. Ježíš varuje učedníky, že se jim vždy nedostane jen milé přivítání: někdy je vyženou a budou je i pronásledovat. Ale to se jich nesmí dotknout: musí mluvit ve jménu Ježíše a hlásat Království Boží bez starostí o úspěch. Výsledek musí nechat v rukou Božích.
V úvaze při čtení o proroku Amosovi Svatý Otec dodal: "Ale jestli ho přijímali nebo odmítali, Amos dále prorokoval. Hlásal to, co říká Bůh a ne to, co lidé chtěli slyšet. "
Ohledně dnešních dob papež řekl: "Toto zůstává příkazem církve: neříká to, co chtějí slyšet mocní. Její znamením je pravda a spravedlnost, i když nezískává potlesk a dostává se do konfliktu s lidskou mocí. "
V Severní Americe dnes na křesťanskou církev útočí nejextrémnějším způsobem otázka homosexuality.
Žádné jiné téma, včetně potratu a antikoncepce, nevyděsilo tak církev ani politické a institucionální vedení. Celkem pochopitelně to způsobuje momentální posedlost médií a mnoha institucionálních elit homosexualitou a vším, co se jí týká.
Téměř 20 let se označení nenávistník a bigotní používalo pro ty, kteří se odvážili pochybovat o homosexuálním životním stylu.
Křesťanské starosty kritizovali a pokutovali za odmítnutí vyhlášení dní gay pride. Obchody byly pokutovány a dokonce zavírány, pokud odmítly poskytnout své služby homosexuálním aktivistům. Učitelé a sportovní novináři, kteří se odvážili - v soukromí - namítat proti homosexuálnímu manželství, ztratili práci. A teď informace a zpravodajské servery ohrožují ty, kteří by se odvážili oznamovat skutečná fakta o situacích, které by nebyly lichotivé pro určité homosexuály. Míří na křesťanské instituce, především na školy.
Mnoho dobrých mužů, vůdců církve, dokonce i ti, kteří se postavili rázně do boje proti potratům, se vyhýbá otázce homosexuality. Dokonce i při přímé konfrontaci se raději vyhli boji a zaujali smířlivý postoj.
Během bojů kanadského manželství v letech 2003-2004 před přijetím zákona o manželství osob stejného pohlaví v roce 2005, biskupové v Ontariu pravidelně konzultovali s různými skupinami laických poradců, jak reagovat na dané téma. Někteří z poradců - menšina - varovala, že samotná otázka je ve skutečnosti spíše o normalizaci homosexuality než o samotném sňatku. Proto, aby řešili podstatu problému, bylo nutné, aby se biskupové věnovali dlouho zanedbávanému tématu škodlivosti homosexuálních činů. Oni to však odmítli udělat.
V mnoha z 80 veřejných intervencí o přijetí manželství osob stejného pohlaví se biskupové Ontaria rozhodli vyhnout se skoro všem případům náročného tématatu -homosexualita. Raději rozzářeně hovořili o kvalitě heterosexuálního manželství. Zdá se, že vyjádřit se přímo na téma homosexualita by bylo příliš drahé pro styk s veřejností nebo příliš nepohodlné.
Tento scénář se zopakoval ohledně vládního nařízení o klubech spojenectví homo-a heterosexuálů na katolických středních školách v Ontariu. Od začátku varovali skupiny rodičů biskupy v Ontariu, že program má málo společného se snahou zabránit šikaně. Ve skutečnosti se týkal prosazování normalizace homosexuality na katolických školách.
Biskupové však v mnoha intervencích a nesčetných setkáních mluvili jen o jejich společném boji s vládou proti šikaně. Převzali raději tvrzení vlády McGyuintyho, než by po varování vzali na vědomí jejich základní program. Pro ty, kteří více sledovali to, co o něm politici sami říkali, byl tento program bolestně jasný,
Jednou však ve vyjádření v této vášnivé diskuse v Ontariu biskupové národní konference přišli s prohlášením na téma homosexality, které vyžaduje pochvalu. Bylo nazváno Pastýřská služba mladým lidem, které přitahují osoby stejného pohlaví.
Avšak když se jich novináři přímo ptali na homosexalitu, hlavní biskup z protišikanistického fiasko odmítl odpovědět. Kardinál Toronta Thomas Collins pouze řekl, že otázka byla přišlši kompexní, aby byla vysvětlena v rozhovoru pro média.
Zapamatujte si jméno tohoto muže. Je to tentýž biskup, který vzal býka za rohy, když přišlo na odsouzení potratáře Henryho Morgentalera za to, že mu byl udělen Kanadský řád. Stejný biskup, který si s pochvalou vzal za úkol Rozvoj a klid díky podpoře proaborčných organizací.
Chybí křesťanům dobře znějící způsoby jak ukazovat Kristovo učení o homosexualitě pro naši moderní kulturu? Jsme v tomto boji už čtyři desetiletí. Je čas seřadit si body k rozhovoru a čelit tomuto problému, kterému se zjevně nelze vyhnout.
Možná všechno, co je potřeba, je mluvit pravdu v lásce a nechat výsledek na Duchu Svatém. Pravda v této věci JE LÁSKA - ke každému, katolíkovi, nekatolíkovi i nekřesťanovi. Prospívá to celé naší společnosti.
Slova velmi podobná papežovým použil v rozhovoru o svém odchodu z Kanady do Říma v roce 2010 kardinál Marc Ouellet, prefekt pro Kongregaci biskupů. Tehdy naznačil, co potřebuje dobrý biskup. "Biskupové potřebují duševní bystrost a nejen politickou kalkulaci rizika možnosti přijetí jejich rozkazu." Také dodal: "Odvažuji se mluvit do hloubky srdcí, kde se Duch Pána dotýká lidí nad rámec toho, s čím můžeme počítat."
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek, vydaný 16.7. 2012, naleznete
zde.
