A hřbitov promluvil....
Večer jsem chodila po zahradě a modlila se růženec, když jsem přišla ke hřbitovu, pootevřela jsem dveře a začala se chvilku modlit a vnitřně jsem se jich zeptala: Určitě jste velice šťastné? Tu jsem uslyšela tato slova: Jsme šťastné natolik, nakolik jsme vyplnili Boží vůli – pak ticho jako před tím. Sebrala jsem se a dlouho jsem přemýšlela, jak já plním Boží vůli a jak využívám čas, který mi Bůh dopřává.