Možná by některé zajímalo, jak vlastně probíhá takový soluňácký den na misiích v Jeníkově. Spolu s jedním zážitkem si to můžete přečíst v tomto článku
V 7.10 mají Soluňáci ranní chvály a 30 minut soukromé modlitby, po ní následuje snídaně. Po snídani duchovní povzbuzení a rozdělení práce. Někteří zůstávají na faře a pomáhají s tím, co je zrovna potřeba, jiní obcházejí obce patřící pod jeníkovskou či zábrušanskou farnost a pozývají místní na bohoslužby, či připravují kostel. Při společném obědě spolu sdílejí co prožili během dopoledne a domluví se na další činnosti.
Odpoledne samozřejmě nechybí mše svatá či marianská pobožnost a před každou mši svatou modlitba růžence, večer modlitba večerních chval. Večer je také prostor pro hry a kdo má ještě sílu a chuť může pomoci s nějkou prací. Po večerním sdílení celého dne je vše ukončeno zpívaným komletářem - modlitbou před spaním.
Před modlitbou ranních chval se bratři společně rozcvičují
Jeden ze zážitků jednoho ze Soluňáků:
Skupina tvořená námi dostala za úkol zvát lidi do Zábrušan na mši svatou. Naše skupina se rozdělila ještě na tři skupiny. Já, Dominik a Mirek jsem šli kolem hospody. Tam seděli dva páni a ptali se nás jestli chceme pivo a cigeraty. Dominik řekl, že nejsme plnoletí a nekouříme. Jeden z těch pánů řekl: "Nelži mi to na tobě vidíme,"
a šli jsme dál.