Před 18. lety se na Znojemsku začaly organizovat první chaloupkové tábory. Přinášíme rozhovor s Lídou a Aničkou, které stáli u zrodu těchto prvních chaloupek a pokračují v nich i nadále. Jak to všechno začalo a co by měl mít správný vedoucí a co by na táboře nemělo chybět se můžete dočíst v tomto článku...
1. Jak to všechno začalo....?
Začali se pořádat školení pro vedoucí táborů a chaloupek. Školení začala v únoru. Jezdili nás školit různí lidé kněží a ti, kteří tomu rozuměli. Dopoledne se probírala různá témata, jak a na co taková chaloupka má být zaměřená. Např. Tématem je podobenství o Marnotratném synu a k tomu je třeba říct to a to...Tyto školení se rozrostly v krásné společenství.
Když nastal čas prázdnin vybrali se fary a kdo kde pojede. Tenkrát to vůbec nebylo jak dnes. Spoustu věci se neřešilo. Fary nebyly vůbec vybaveny, hrnce, příbory, ledničku a jiné věci jsme si museli dovézt, když jsme jeden rok jeli do Slupu, tak tam nebyl ani sporák..Mně v té době bylo 18.let, měla jsem kolem sebe pomocnice, které mi pomáhali. Jedné jsem řekla ty přivezeš toto a ty zase toto.....postupně se fary dávaly do pořádku. První rok jsme jeli do Hlubokých Mašůvek. Další rok jsme jeli do Prosiměřic. Zde pak i probíhali školení pro vedoucí táborů.
2. Co je důležité a co by na chaloupce a táboře nemělo chybět?
Důležité je, aby rodiče posílali děti na křesťanské tábory
Cenová dostupnost,
je také důležité pomoc rodičům k uvědomění, že tábor není za tisíce, a že všichni takový tábor dělají zadarmo a dobrovolně.
Správný vedoucí se pozná podle toho, že umí zapojit všechny pomocnice, aby to všechno neleželo na jejích bedrech, měla by mít ochotu pracovat a mít ráda děti.
A to stejné platí i o pomocnici, mít ochotu pracovat a mít ráda děti, umět zapojit druhé.
3. Co by správný tábor nebo chaloupka měli mít?
zápal a nadšení
soulad mezi vedoucí
rozdělení funkcí mezi nejvíce lidí
obětavost
