Jaký byl tábor „Tajemství Bible“ v Hlubokých Mašůvkách, který byl od 8. do 14. července, si můžete přečíst. Takto o táboře napsaly děti...
Den 1.
Včera jsme přijeli na tábor, vedoucí nám ukázala chatky a spolubydlící. Pak jsme se seznamovali a hráli hry. Vedoucí se nám představili a pak ještě představili paní kuchařky. A ještě se nám představil pan farář, ale ten odjel pryč. Potom sem přišel otec Marek a zpívali jsme a pak se k nám přidal ještě jeden pan farář. Pan farář nám udělil požehnání. Ještě jsme si naposledy zazpívali a šli jsme si vyčistit zuby a šli jsme spát. Vedoucí měli poradu, Lucka se vrátila v 11:30 večer. A Monika a Hana ještě byly vzhůru. Monika usnula ve 12:30 a Hana usnula v 1 hodinu večer. A pak jsme všichni spali do dalšího dne.
Jana Tesařová
Den 2.
Vstávala jsem v šest.
Byla dobrá snídaně, vstávání i rozcvička.
Hrozně se mi líbil kostel.
Byl dobrej fotbal a vodní bitva.
Šli jsme s Cyrilem a Metodějem a hráli jsme v lese hry, mě se to strašně líbilo.
Maruška Bártíková
Den 3.
Vstávalo se nám dobře i špatně, mně osobně špatně. Rozcvičili jsme se a šli jsme všichni do kostela. Kluci šli ministrovat, některé holky nacvičily zpívání žalmů. Ministranti vše zvládli výborně, samozřejmě zpěvačky také. Potom jsme se nasnídali. Měli jsme jít na dalekou výpravu, která měla být dlouhá celkem 16 km! Všichni protestovali, tak jsme vedoucí přemluvili a šli jsme na koupaliště. Venku bylo teplo, ale voda byla studená, proto tam nešli všichni, ale za chvilku jsme se osmělili. Hráli jsme vodní hry jako na žraloka, kde se honí. Dále jsme hráli na nejrychlejšího běžce v brouzdališti. Někdo se opaloval. Někdo byl v chládku. Po koupání jsme vyšli na dalekou výpravu, která měla pouze „2 km“. Proč dalekou? Popíšu vám to takto: Každá skupina vyšla po 15 minutách. První to měla nejlepší, nemuseli na nikoho čekat. Další skupina prošla prvním a druhým úkolem, chvilku si počkala a přišla sluníčka, ale vždy se dá zabavit, já si maloval místní brouky. Ostatní seděli a čekali. No a dočkali jsme se! Vystřihování nás moc bavilo. Začalo pršet, ale přesto jsme pokračovali, úkoly a příběhy jsme pročítali. Hřmělo, pršelo stále víc a víc. Už nám byla zima, byli jsme mokří. Hledali jsme nějaké přístřeší. Našli jsme chatičku, tak jsme se schovali. A co ostatní? Poslední skupina se šla schovat hned u začátku. První a druhá skupina všechno zvládla. Vrátili jsme se všichni do chatiček, vysušili jsme si věci. Pršet už dávno přestalo. Zahráli jsme si nějaké hry, rozdali si poštu, zazpívali jsme si písně, hned na dvě části a to:
1. Zpívání za ztracené věci – sólový zpěv, někdo zpíval dokonce 2krát, věcí bylo opravdu hodně.
2. Zpívání na konec dne, zazpívali si opravdu všichni. Potom jsme si vyčistili zoubky a šli jsme na kutě. Paní kuchařka nám přečetla pohádku. Pomalu jsem usínali, až jsme usnuli.
Jarda Nahodil
Den 4.
V 7:30 nás vedoucí vzbudili písničkou, vyčistili jsme si zuby. Poté jsme se rozloučili s Markétou a Anetou a rozcvičili jsme se. Šli jsme do kostela, kde byla mše svatá, po mši svaté jsme měli snídani. Dopoledne jsme si mohli dělat, co jsme chtěli. A pak byla svačina, měli jsme koblihy. Potom jsme vyráběli čerty. Pak byl oběd salámový řízek a brambory, potom byl odpolední klid. Potom jsme všechny družstva hráli fotbal, vyhráli 1. žlutí, 2. červení, 3. zelení a 4. modří. Pak jsme si všichni vzali plavky a stříkali po sobě, to byla zábava. Monika a Lucka – Cyril a Metoděj vypadaly jako vodníci. Potom jsme měli večeři, pak jsme šli spát.
Lenča Klimešová
Den 5.
Dopoledne jsme vyráběli tužky. Na oběd byla čočka, po obědě byl odpolední klid. Potom jsme hledali obrazy z Nového zákona a na jeden jsme vymysleli scénku, kterou jsme u táboráku předváděli. Večer byla stezka odvahy.
Davídek Macek
Den 6.
Poslední den před odjezdem. Ráno, když jsme se probudily, tak nás ale překvapilo neblahé počasí – pršelo a byla zima. I když se z postele nikomu nechtělo, tak jsme nakonec vstali a šli na mši do kostela. Po mši byla moc dobrá snídaně – vánočka s máslem a marmeládou. Jakmile jsme se nasnídali, tak oddílové vedoucí, tedy i já, jsme měly za úkol udělat pro děti ve své skupince diplomy. Mezitím šly děti do klubovny. Hrály hry a zpívaly. Na svačinu jsme měli cereálie s teplým mlékem. Pak jsme pokračovali v předchozích činnostech a následoval oběd – česnečka a nudle na sladko. Když jsme se najedli, tak byl odpolední klid, při kterém oddíloví vedoucí dodělali diplomy. Následovala sváteční svačina, při které se projevila fantazie našich kuchařek. Byl to puding, který byl velmi krásně ozdoben sušenkami a šlehačkou a dole v mističce byly piškoty a ovoce. Všichni jsme si moc pochutnali a šli jsme na procházku, při které jsme narazili na památník úmrtí pana Františka Dundy, o kterém jsme se následně dozvěděli, že se tam zabil, když mu selhaly brzdy a narazil do zdi. Pak jsme zavítali do obchodu, i když bylo už po zavírací době, ale protože prodavačka, která byla ještě uvnitř, očekávala velikou tržbu, tak nám otevřela. A ve svém očekávání se nespletla... Ještě jsme navštívili cukrárnu a šli jsme zpátky do tábora. Následovala vyhlašování celotáborových her a osobního bodování. Jelikož ceny obsahovaly narozeninové frkačky, následujících 15 minut nebylo ani slyšet vlastního slova. Pak už to bylo lepší, ale stále všichni měli potřebu svou frkačku ozkoušet. Následovala večeře, tzv. Superstar a zpívání při kterém jsme čekali na otce Marka.
Zuzka Sluková
Poslední den jsme si všichni sbalili své věci a mohli se těšit na své pelíšky doma. Loučení ale po takovém nádherném týdnu nebylo snadné.
Těšíme se, že se snad se všemi někdy zase setkáme…
Ostatní fotky najdete zde…
