Den 12. listopad 2009 byl mimořádně důležitým dnem na poli mariánských zjevení.
Arcibiskup Lípy (Filipíny) Ramon C. Arguelles vydal dekret, kterým zrušil negativní verdikt nad zjeveními Panny Marie v místním karmelitánském klášteře v roce 1948.
Lípa se tak pravděpodobně připojí k místům jako Lurdy či Fatima.
Dekret arcibiskupa a fotky najdete na tomto odkazu:
http://www.flickr.com/photos/mediatrix1948/4457212636/
Vizionářka
Teresita Castillo (na obr.). Se narodila do prominentní rodiny guvernéra provincie. Na své 21. narozeniny, 4. července 1948 utekla z domu a vstoupila do Karmelitánské kláštera. Rodina se jí snažila vyhrožovat. Teresita přesto následovala volání.
Dne 31.července se jí zjevil satan a snažil se ji odradit od vstupu do kláštera. Odolávala, ale ďábel velmi eskalovat tlak. Teresita ho popsala jako "obklopeného plamenem kolem celého těla".
Znak pokory
Dne 18. srpna si všimla nebeskou zář u vchodových dveří jejího pokoje. Nad dveřmi uviděla Paní v bílém, která jí řekla:
"Neboj se moje dcero. Posílá mě Ten, který miluje nadevše. Přicházím s poselstvím .. "
Pak Teresitu požádala, aby umyla nohy matce představené, políbila je a pak se napila z použité vody. Představená byla k tomu skeptická, dokud jí Teresita nepřinesla znamení v podobě krvavých slz ve svých očích. Obě nato splnily žádost Panny Marie. Ta se vyjádřila, že jde o znak pokory a poslušnosti a způsob jak zmařit plány nepřítele.
Terestia byla udivená sledem událostí a ptala se "Takto vypadá život v klášteře? "
Patnáct zjevení
Dne 12.9. Teresita při procházce v zahradě uviděla pohnout se v bezvětří révu a zaslechla hlas: "Neboj se, mé dítě. Pojď sem a cokoliv ti řeknu, musíš udělat. Jez trávu, dítě moje. "
Teresita splnila žádost. Totéž dělala Bernadetta v Lurdech.
"Chci aby jsi sem přišla 15 dní za sebou v jakémkoliv počasí. "
Dne 13.9. se Teresita modlila v zahradě, pohnula se réva a při slovech "milostiplná" uviděla nádhernou Paní s rukama sepjatýma v modlitbě, se zlatým růžencem na pravé ruce, a oblečenou v bílém, s těsným pásem, s bosýma nohama na obláčku asi tři stopy nad zemí.
Panna Maria řekla:
"Prosím modli se za kněze a řeholnice a pomoz mi tak, že budeš za ně činit pokání. Modli se jako nikdy předtím. Přesvaté Srdce mého Syna opět krvácí za každého padlého kněze a řeholnici. Pro některé se pýcha stala překážkou k návratu k pravému stádu a hanba zatvrdila jejich srdce. "
Teresita se zeptala:
"Kdo jsi?" Paní odpověděla
"Jsem tvá Matka a Matka mého Syna Ježíše."
Následující den Panna Maria čekala na Teresita s rukama nataženýma jako k objetí:
"Přeji si, aby toto místo bylo zítra požehnané"
Teresita se zeptala:
"Kdy, drahá Panna Maria?"
"Kdykoliv bude chtít tvá matka představená. Moje dítě, zakazuji ti zapomenout na události těchto 15-ti dnů. "
Panna Maria dala Terese mateřské požehnání a ztratila se.
Dne 15.9. kaplan Karmelu biskup Obviar posvětil místo. Panna Maria byla přítomna, viděla ji však jen Teresita.
Pak požádala zapsat poselství:
"Moje dcery: žádám vás, abyste ve mne věřily a určitý čas udržovaly tyto události jako tajemství mezi sebou. Milujte jedna druhou jako sestry. Přicházejte mě sem často navštěvovat. Velmi milujte svou matku představenou. Udělejte toto místo svatým a uctívejte zem. Chci, aby tento klášter byl znám jako klášter Panny Marie Karmelské. "
Po tomto zjevení a biskupském požehnaní se poprvé odehrál déšť růžových lupínků (na obr.). Bylo to znamení o které prosil biskup Obviar.
O páté přišlo další poselství:
"Žádám od Karmelu: Můj obraz na tomto místě. Místo musí být očištěno, jen tak se může stát svatyní modlitby. "
Dne 16.9. se Panna Maria zjevila v doprovodu malých andělů a cherubínů. S velmi smutným výrazem řekla:
"Dvě z mých dcer odmítají věřit ve mne. Nemají rády ani tebe. Přeji si tu svou sochu, aby mě moje malé mohly vidět. Popiš mě vašemu kaplanovi. Chci, aby moje socha vypadala tak, jak mě vidíš. Velikost taková jako lurdská socha, která je v klášteře. "
Poselství pro sestru, která nevěřila ve zjevení:
"Pro mou dceru, která mi nevěří: Nezavazuji tě věřit. Ale neblokují, ani neponižuj moje svaté místo, ani neopovrhuj mými slovy. "
Dne 24.9. Panna Maria požádala komunitu o zasvěcení podle spirituality sv. Ludvíka Gringiona de Montfort.
Dne 26.9. , Poslední z 15-ti dnů, Panna Maria řekla:
"Nezapomeň, že můj Syn je Cesta, Pravda a Život. Řekni sestrám, aby se navzájem milovaly a praktikovaly hodnoty pokory a jednoduchosti, hodnoty, které jsou mi nejmilejší. Řekni, aby poslouchaly představenýé a nezapomeň na ty věci, o které jsem tě žádala. Nezapomeň se mi v říjnu zasvětit. Jsem Maria, zprostředkovatelka všech milostí. Budu žehnat vaši komunitu ráno a večer. "
Požehnajíc novicku, odešla.
Teresita měla mnohé mystické zkušenosti. Prožila například Ježíšovo Umučení a dostávala Prijímání od anděla, když byla nemocná a nešla na mši sv. Vize mnoha svatých, Ježíše dítěte, jakož i Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Tvrdila, že obdržela tajemství. Jedno pro komunitu v Lipe a jedno pro Čínu. Matce představené (na obr.). Mluvil vnitřní hlas jak pomáhat Terezitě během utrpení.
Panna Maria se zjevila naposledy a předala nejdůležitější poselství pro celý svět:
"Modli se, moje dítě. Lidé neposlouchají moje slova. Řekni mým dcerám, že ve vaší zemi nastane pronásledování, nepokoje a krveprolití. Nepřítel církve se pokusí zničit víru, kterou ustanovil můj Syn a za kterou zemřel. Modli se za obrácení hříšníků na celém světě. Modli se za ty, kteří mě odmítají a kteří nevěří mým poselstvím v různých částech světa. Jsem opravdu smutná, ale jsem spojená s těmi, co ve mne důvěřují. Rozširuj význam růžence, protože to bude skutečný nástroj míru ve světě. Řekni mým lidem, že se ho musí modlit oddaně.
Rozširuj oddanost mému Neposkvrněnému srdci.
Čiň pokání za kněze a řeholnice. Neboj se pro lásku mého Syna jejich síla rozdrtí nepřátele Boha. Co žádám, je totéž co ve Fatimě. Žehnám vaši komunitu obzvlášť mimořádným způsobem. Všechno toto může být nyní odhaleno. Opakuji ti, jsem Maria, zprostředkovatelka všech milostí. Toto je moje poslední zjevení se na tomto místě.
Panna Maria po těchto slovech odešla.
Zázrak pro biskupa
O několik dní byly tisíce lidí svědky deště růžových lupínků. Biskup Verzosa (na obr.). Byl z tohoto fenoménu zuřivý a zakázal veřejné uctívání sochy zprostředkovatelky.
Dne 19.11. spěchal do kláštera udělat za událostmi tečku, ale ve vchodových dveřích ho pozdravil růžový déšť. (Na obr.. Lupínků je Panna Maria a výjev z Kalvárie)
Změnil názor a povolil uctívání obrazu. Rovněž povolil vydat oficiální stanovisko. Poutníci se na místě shromažďovali a fenomén je překvapoval téměř každý den. Fascinace veřejnosti byla obrovská.
Dne 11. listopadu místo navštívila první dáma Commonwealthu. Ne že by tohle bylo důležité, ale dokumentuje to obeznámenost světové veřejnosti.
S deštěm souvisí mnohá obrácení a uzdravení. Najpublikovanejším se stal příběh ročního dítěte s dírou v lebce. Jeho matka šla do Karmelu a dostala lupénky. Udělala novému k Zprostředkovatelce a díra náhle zmizela.
Dojemným je příběh Melanie Marie Sung z Candonu. 9 let měla nohy jen kůži a kostiJ Její strýc, seminarista, dnes biskup Abaya jí dal napít z vody, která byla celou noc u sochy. Její matka také udělala novému. Šárka se hned na to procházela kolem domu na zcela zdravých nohou. Sousedé již dříve zaznamenali, že právě na dům této rodiny napadlo extrémně velké množství růžových lupínků.
U Sochy byly zaznamenány pohyby růžence, jako kdyby ho Panna Maria přebírala.
Dne 23.1.1949 položili základní kámen kostela Panny Marie Zprostředkovatelky. Přítomno bylo do 50 000 lidí.
Pronásledování
Brzy na to bylo společenství obviněno z komercionalizace, prodávaly se falešné lupínky. Stíhal je jeden úder za druhým. Biskup Versoza byl přeložen a jeho pravomoci přešly na apoštolského administrátora. Představená musela odejít a byla nahrazena novou matkou představenou. Biskup Obviar ztratil pravomoci pomocného biskupa Lípy. Brzy lidé a média začali obviňovat karmelitánky z obohacování se a "rozfoukávání lupenů fény".
Teresitu posílali po psychiatrech a nutili vzdát se zjevení. Odmítla. Pak ji obvinili z toho, že chorobně na sebe poutá pozornost. Odmítla to podepsat. Nakonec rezignovali a napsali, že je zcela zdravá a netrpí halucinacemi.
Oficiální vyšetřování dospělo k závěru, že události vylučují nadpřirozený zásah.
Podepsaní:
Arcibiskup
Gabriel Reyes z Manily,
biskup
Cesar M. Guerrero ze San Fernando,
biskup
Mariano Madriaga z Lingayen,
biskup
Rufino Santos -administrátor Lipa,
biskup
Vicente Reyes - pom. bishop Manily
a biskup
Juan Sison, - pomocný bishop z Nueva Segovia.
Dokument podepsal i apoštolský nuncius arcibiskup
Egidio Vagnozzi.
O několik let později stejní biskupové, kteří podepsali negativní verdikt, vyznali na svých smrtelných postelích, že verdikt podepsali proti své svobodné vůli, pod hrozbou exkomunikace!
Biskupů
Obviara ani
Versozu se nikdo na názor neptal. Je zajímavé, že podepsání při sobě uchovávali růžové lístky od karmelitánek.
Sestry mezitím dostaly nařízení zničit veškeré materiály související se zjevením. Našly si však způsob jak ochránit obraz. Všichni, kteří byli přímo zainteresováni na zjeveních, trpěli. Na klášter byly uvaleny velmi přísné sankce. Dveře se zavřely, zastavil se příjem přihlášek, zákaz jakýchkoliv návštěv. Zákaz styku s rodinami. Na dlouhou dobu zůstalo jediným zdrojem příjmu komunity Karmelitek žebrání sestry Alžběty, která jediná dostala povolení k jeho výkonu
jako k péči o fyzické potřeby Společenství.
Teresita Castillo měla opustit Karmel a nikdy se nevrátit, na radu matky představené tak učinila na vlastní žádost, což by jí mohlo v budoucnu umožnit návrat. Nebyla připuštěna k slibům, protože neměla dokončený jeden rok pobytu, ačkoli toto bylo pro cestování do Manily kvůli vyšetřování zjevení.
Na 40 let se v Lipe rozhostilo ticho.
Oživení
Odstartovala ho investigativní reportáž z roku 1990. Reportérka napadla vyšetřování jako nekompletní a lidé postupně začali opět chodit na Karmel. V témže roce byl v oblasti zaznamenán neobvyklý fenomén. Bílá světelná silueta Panny Marie byla viditelná 90 nocí na vysoké kokosové palmě.
Následně 21.5.1990 sr. Alfonzína, svědkyně Teresitiny slepoty požádala na smrtelné posteli, aby socha Zprostředkovatelky byla vystavena k veřejnému uctívání v kapli Karmelitánského řádu. Její prosbu splnili hned následující den.
Dne 24.1.1991
Opět zaznamenali déšť růžových lupínků. Následující den 6 dětí, které si hrály v zahradě, tvrdilo, že viděly sochu plakat.
Arcibiskup
Gaviola v březnu 1993 před tisíci poutníky deklaroval osobní přesvědčení o tom, že události v Lipe, jsou "hodné víry". A den prvního zjevení se stal Národním dnem modlitby a zasvěcení.
Pozdější arcibiskup
Ramon C. Arguelles
na mariologickém kongresu v Lurdech v roce 2008 řekl:
"Ano, Maria, Zprostředkovatelka všech milostí se v Lipe zjevila. "
V listopadu 2009 vyšel na začátku zmíněný dekret. Její ctitelé čekají na definitivní verdikt stanovené komise.
(Sarahma)
Převzato z
www.magnificat.sk,
článek, vydaný 20. 7. 2012, naleznete
zde.
