V románu Williama Styrona Sophiina volba je hrdinka, matka dvou dětí,
postavena zvrhlým nacistickým lékařem před volbu, které z jejích dětí
bude žít a které půjde na smrt. Zdá se vcelku pochopitelné, že hrdinka
donucená přervat pouto, které ji pojí s jedním z jejích dětí, není
schopná se s tímto zážitkem vyrovnat a trpí vážným duševním rozvratem.
Méně pochopitelné je to, že se podobná rozhodnutí odehrávají i dnes.
Matky čekající dítě bývají okolím (často i vlastním partnerem) tlačeny
k obdobně nesvobodné volbě. Jejich další osudy si mnohdy nezadají s
románovou Sophií. Jsou protkány psychickými poruchami či sklony k
sebedestruktivnímu jednání. Tomuto fenoménu se souhrnně říká
postabortivní syndrom.
Téma postabortivního syndromu ve své bakalářské
práci výmluvně zpracovává studentka Masarykovy univerzity Adriana
Malíková.
Je ke stažení na tomto odkazu:
(http://is.muni.cz/th/358731/lf_b/Postabortivny_syndrom.pdf).
Práce možná přináší více otázek než odpovědí. Můžeme se tázat, jak moc
svobodná je volba matky zbavující se vlastního dítěte. Nebo zda, jak
říká Shane Claiborne (v knize Irrestistable Revolution), zastánci
života před narozením často nezapomínají na to, že existuje také život
po narození. V každém případě
je smutným, leč důležitým resumé takovéto
práce fakt, že nastávající matky dnes ve svém nejbližším okolí
nenacházejí tolik podpory, kolik by potřebovaly. Společnost, která
nedokáže zajistit matkám tak důstojné postavení, jak by se slušelo,
bude nejspíš pomalu vymírat a to jí asi po právu také patří.
Převzato z
http://sklenenykostel.net/j15/,
článek, vydaný 19. 6. 2012, naleznete
zde.
