Moje děti!
I dnes přicházím z velké Boží lásky. Miluji vás tak velmi, jako miluji svého Syna Ježíše. Mým přáním je, abyste ho následovaly čistě a upřímně.
Milujte tak, jako miluje On. Dělejte dobro a budete rozdávat klid a radost jako On. Z hloubky svého srdce věřte Ježíšovi a uvidíte, jakou nádhernou cestou vás povede.
Ponořuji vás do lásky Ježíšova a mého mateřského srdce.
Prostřednictvím Martina Gavenda, Dechtice, 15.06.2012
@@@
Volání Ježíše, volání Matky, volání tvé duše
Je ráno. Probouzíš se - spíš vytrháváš - ze spánku. Usnul jsem, neusnul? Den přináší hektiku. Neklid. Plány se ti mění jako počasí. A večer - opět únava, nervy, místo spánku jakési kóma.
"Mateřskou láskou vás prosím, dejte mi své ruce. Dovolte mi, abych vás vedla ... ". Hledáš jistotu. Cítíš se ohrožený. A tak šetříš, tipuješ, snažíš se věřit alespoň některému politikovi. Nic z toho jaksi nefunguje.
"Jako matka vás chci zachránit od neklidu, zoufalství a věčného vyhnanství ..."
Někdy se modlíš. Namáhavě se utvrzuješ, že věříš. Chytáš se i stébla. Vše marně. A přece tu, docela blízko Tebe, jsou ruce, které se ti nabízejí.
Skutečný klid a jistota.
"Můj Syn svou smrtí na kříži ukázal, jak moc vás miluje.
Obětoval se kvůli vám a vašim hříchům. "
Vím - řekneš. Ale, jdeš dál, jakoby jsi nic nepochopil. Ale jednou ti dojde, že nic, NIC v této temné době tě nezachrání. Kromě rukou, které ti nabízejí Boha.
Ve filmu Titanik 2 kapitán vyzývá bavících se pasažérů:
"Oblečte si záchranné vesty. Toto není cvičení. Opakuji, toto není cvičení! ". Po 10-krát opakované větě začnou šokováni lidé panikařit a jednat zcela bezhlavě.
A toto je obraz řízení v jakékoliv podobné situaci.
Naší záchrannou vestou je Neposkvrněné Srdce Panny Marie. "Obleč" si ho včas!
"Nezavírejte si brány ráje. Děti moje, neztrácejte čas ... Já vám pomůžu ... Nezatvrzujte si srdce ... Spolehněte se na mě ...
Otevřít si srdce. Jak se to dělá? Klíč od něj nevisí na hřebíku ani na tvé klíčence. Klíč od srdce je zanechat všechny lidské ne-jistoty. A obrátit svůj pohled na Nebe. Klíč od srdce je vyjít ze sebe. Přijmout pokoru. A tehdy pocítíš Mariiny ruce. A pochopíš, po čem volá tvoje duše.
"Vaše prosby jsou žízněním po lásce. Pojďte, děti moje, můj Syn čeká na každého z vás, aby uhasil vaši žízeň ... ".
Anton Selecký
Převzato z
www.magnificat.sk,
článek ,publikovaný dne 18. června 2012, naleznete
zde.
.