Zjevení Panny Marie v Our Lady of Good Help bylo oficiálně uznáno Církví v roce 2010. Při příležitosti 152. výročí zjevení zde 9. října 2011 biskup David Rockem z Green Bay slavil pontifikální mši svatou a vyzval přítomné věřící, aby s radostí a odvahou hlásali evangelium a bránili Církev.
ZJEVENÍ V OUR LADY OF GOOD HELP, SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ,
říjen roku 1859.
Toto místo leží 26 km od města Green Bay ve státě Wisconsin na severozápadě Spojených států a nachází se na poloostrově v Michiganském jezeře. Dnes je město Green Bay známé svými továrnami na papír. V letech 1840 – 1850 sem přišlo mnoho přistěhovalců z Belgie, kterým se na lesy bohatý poloostrov zdál být dobrým zdrojem příjmů. Přistěhovalci byli roztroušeni po celém poloostrově. Zakoupili si pozemky a postavili si dřevěné domy. Mnoho jich však pomrzlo hned první zimu, protože jejich chatrče nebyly dostatečně vybaveny proti chladu. Ve věcech náboženství byli odkázáni sami na sebe. Jediný kněz na poloostrově byl vzdálen jedenáct mil. Mnoho z přistěhovalců ztratilo víru a především dětem chyběla náboženská výchova.
Místo zjevení je až do dnešních dnů „zapadákov“. Není poznamenáno turistickým ruchem s množstvím ubytoven, prodejních stánků s devocionáliemi, není zde ani žádná hospoda. Kolem se pasou krávy, během kázání kokrhají kohouti z okolních farem, vůně kadidla se mísí s jadrnou vůní venkova a někdy s čerstvým závanem od Michiganského jezera. Přesto sem přichází denně množství poutníků a mše svatá je sloužena ve zcela zaplněné kapli. V její kryptě je umístěna socha Panny Marie a na stěnách z kaple do krypty je několik párů berlí těch, kteří zde byli uzdraveni.
Panna Maria se zde zjevila zbožné belgické emigrantce Adéle Josefíně Brisové, která sem přišla se svými rodiči. Její rodiče opustily belgickou provincii Brabant počátkem června r. 1855. Cesta do New Yorku trvala sedm týdnů, v srpnu přišli na poloostrov a zakoupili si zde pozemek. Adéla byla po nehodě s louhem od mládí slepá na jedno oko a měla jen nejnutnější vzdělání. Jednoho dne v říjnu r. 1859, na cestě k mlýnu, spatřila Adéla bíle oděnou Paní, jak stojí mezi dvěma stromy. Polekala se, ale zjevení pomalu zmizelo. Když byla následující neděli, 9. Října, Adéla se svými sestrami a jednou přítelkyní na cestě na mši svatou, spatřila totéž zjevení na stejném místě. Její průvodkyně neviděly nic. Na radu zpovědníka se jménem Božím zeptala Paní, kdo je a co si přeje. „Jsem Královna nebes,“ odpověděla Panna Maria. „Modli se za hříšníky, aby se obrátili, jinak nemohu zadržet déle tresty svého Syna. Shromažďuj děti z této divoké země a uč je v jejich řeči všemu, co potřebují ke spasení. Uč je katechismus a znamení kříže a jak mají přijímat svátosti. To je vše, co si od tebe přeji. Jdi a neměj strach, budu ti pomáhat.“
Adéla zůstala tomuto úkolu věrná až do smrti r. 1896. V okruhu 50 mil procházela poloostrov křížem krážem, aby vyučovala děti náboženství. Neodradilo ji ani špatné počasí, ani námaha. Chodila bez ostychu ode dvora ke dvoru. Na radu kněze sbírala peníze na budovu školy s ubytovnou pro děti, aby nemusela chodit za dětmi, ale aby děti přicházely za ní. Vděční rodiče později rádi posílali své děti k sestře Adéle do školy. Sestra Adéla se stala známou. Přidružilo se k ní několik žen a spolu žily podle řehole třetího řádu svatého Františka. Z počátku však musela překonat spoustu protivenství i ze strany biskupa v Green Bay, protože nepřestávala mluvit o zjevení Panny Marie. Musela biskupovi dokonce odevzdat klíče od školy, ale ani potom nepřestávala o zjevení mluvit. Proudy poutníků na místo zjevení však během času rostly a biskup musel svůj názor na zjevení změnit.
První dřevěnou kapli na místě zjevení postavil Adélin otec. Roku 1861 byla vystavěna kaple kamenná a nesla název: „Naše milá Paní Dobré pomoci.“ Tento název se stal trvalým názvem poutního místa. Byly zde uzdraveny některé děti ze slepoty, tuberkulózy, hluchým se zde navrátil sluch, ochrnutí mohli opět chodit. Dne 8. října 1871 vypukl na poloostrově požár, který zničil území o rozloze 4 900 kilometrů čtverečních. Téměř 2 000 lidí přišlo o život. Tehdy to byl největší požár v dějinách Spojených států. Když se požár blížil k místu zjevení, Adéla odmítla místo opustit. Zorganizovala procesí poutníků kolem kaple, ve kterém byla nesena socha Panny Marie, a věřící se modlili růženec. Poutníci, kteří zde hledali poslední útočiště, zůstali uchráněni i se svým dobytkem. Byl poškozen jen plot kolem poutního místa. Malá studánka všechny zásobila vodou. Záchrana poutního místa byla pro lidi zázrakem, který definitivně zaplašil pochybnosti o pravosti zjevení. Zázračných uzdravení během času přibývalo. Teprve v roce 2010 však bylo biskupem z Green Bay zjevení Panny Marie v Our Lady of Good Help oficiálně uznáno. Při příležitosti 152. výročí zjevení zde 9. října 2011 biskup David Rockem z Green Bay slavil pontifikální mši svatou za přítomnosti mnoha poutníků, kteří se zde modlili celou noc. Vyzval přítomné věřící, aby s radostí a odvahou hlásali evangelium a bránili Církev. Odpovídá to prvotnímu požadavku Panny Marie, která si přála, aby Adéla Josefina Brisová shromažďovala děti této divoké země a učila je v jejich řeči všemu, co potřebují ke spasení. „Uč je katechismu a znamení kříže a jak mají přijímat svátosti.“ Tento požadavek je aktuální i pro dnešní dobu. Je výzvou pro všechny, kteří jsou povoláni hlásat Ježíšovo učení. Ať je doba jakákoli, Církev vždy zůstane jedinou hlasatelkou pravdy o člověku.
Kdybychom se řídili heslem „zlatá střední cesta“, pravděpodobně bychom se o růst Božího království zde na zemi moc nezasloužili. Ti, kteří něco pro Církev udělali, se totiž tímto heslem neřídili. Ti, kteří se zasloužili o růst Božího království zde na zemi, vzali Boží slovo do důsledku, překonali své pohodlí, nedbali námahy a protivenství a hlásali Boží slovo, ať to bylo vhod či nevhod. To platí i pro dnešní dobu.
