Radikální muslimská sekta „Boko Haram“ dělá hon na křesťany.
Mezi nigerijskými křesťany panuje čistý strach. Africký Taliban chce Nigérii, největší zemi černého kontinentu, vyčistit od křesťanů. Od Vánoc zavraždili četnými atentáty a bombovými útoky stovky křesťanů.
Krvavé pronásledování křesťanů neprobíhá nyní v zemi číslo 1, komunisty ovládané Severní Koreji, nýbrž v západoafrické Nigérii. Tam vyvolala islámská teroristická skupina Boko Haram (Západní výchova je hřích) „Svatou válku“. Nechce jen sever afrického státu se 158 miliony obyvatel, obývaný především muslimy, vyčistit od křesťanů, nýbrž je vyhnat z celé země. K tomu je bojovníkům, kteří mají být ve spojení s teroristickou sítí Al Kaida, každý byť nejbrutálnější prostředek dobrý. Po muslimské páteční modlitbě 20. ledna zahájila Boko Haram novou vlnu teroru: Ve spolkových státech Kano a Bauchi zapálili sebevražední atentátníci bomby u státních institucí, kostelů a domů křesťanů. Oblečeni v policejních uniformách stříleli bojovníci na prchající. Počet obětí je odhadován na více než 250. Již během Vánoc zahájila Boko Haram útoky převážně na křesťany; od 22. prosince přišlo více než 330 lidí o život. Před tím bylo zabito mezi lednem a listopadem nejméně 425 osob.
Celosvětové zděšení
Celosvětově je zděšení velké: Od generálního tajemníka OSN Ban Ki Muna až po německého ministra zahraničí Guida Westerwelleho (FDP) odsoudili vedoucí politici převážně nábožensky motivovanou vlnu násilí. K protestům se přidali nejvyšší představitelé velkých německých církví: předseda katolické Německé biskupské konference, arcibiskup Robert Zollitsch (Freiburg) a EKD – předseda rady Nikolaus Schneider (Düsseldorf). Nevyzval jen nigerijskou vládu, aby lépe chránila křesťany, ale také že muslimové musí svůj vliv lépe uplatnit, aby odebrali teroristické skupině každou náboženskou motivaci.
Nábožensky rozštěpená země
Nigérie není jen mnohonárodnostním státem s více než 520ti etnickými skupinami, nýbrž také nábožensky rozštěpená země. Podle údajů statistiků jsou 51,3% obyvatel křesťané. Žijí převážně na jihu Nigérie, která je více než dvaapůlkrát tak velká jako Německo. Muslimové, kteří představují 45,1% obyvatelstva, jsou doma převážně na severu. K tomu ještě přistupují ve všech částech země přívrženci přírodních náboženství. Nigérie je rozdělená na 36 spolkových států, které se jako „spolkové teritorium“ rozkládají kolem hlavního města Abuja. Třetina spolkových států má islámský náboženský zákon, šaríja. Radikální muslimové chtějí rozsah jeho platnosti rozšířit – extrémisté jako Boko Haram – na celou zemi. Vnitřní mír je k tomu ještě ohrožován chudobou, nedostatkem vzdělání a rozsáhlou korupcí v hospodářství a politice. Tím je také ohrožována politická rovnováha.
Muslimští extrémisté infiltrují státní orgány
Po skončení vojenské vlády v roce 1999 se střídali křesťanští a muslimští státní prezidenti: Po křesťanu Olusegun Obasanjo (1999 – 2007) následoval muslim Umaru Yar´ Adua (2007 – 2010), a od té doby je křesťan Goodluck Jonathan hlavou státu. Však skutečnou kontolu nad státními orgány neprovádí. Krátce přiznal, že sympatizanté Boko Haram infiltrovali části exekutivy, legislativy a soudní moci. Několik jich je ve vojsku, policii a jiných bezpečnostních orgánech. Kdo tím trpí, jsou především křesťané. Na to si stěžuje předseda Křesťanského sdružení Nigérie, pastor Ayodele Oritsejafor (Warri), že stát je dostatečně nechrání před jejich zásahy. Varuje před občanskou válkou a obává se, že křesťané budou vyhnáni z celé země. Tím by se dostali islámští extrémisté blíže svému cíli udělat zemi nejprve neovladatelnou a poté převzít politickou a hospodářskou moc.
Umírnění muslimové jako „ochranné štíty“
Přitom tvoří „Taliban Nigérie“, jak se sami nazývají, nepatrnou menšinu mezi muslimy. Tak se zasazuje umírněné seskupení „Obávající se občané ve spolkovém státě Kano“ za to, aby křesťané a muslimové podali společný signál proti násilí. Jejich vůdce, Bashir Ishaq Bashir, řekl, že je třeba se starat o to, aby se Boko Haram nepodařilo zničit mírové soužití. Aby odvrátili útoky, měli by se muslimové zdržovat v kostelích jako „lidské ochranné štíty“. Doposud tato taktika však nepřinesla úspěch. Světová veřejnost může jen doufat, že se nigerijští křesťané nedají strhnout k tomu, aby odpláceli „zlé zlým“. Modlitby světového křesťanstva za ochranu a mír jsou naléhavější než kdy jindy.
V Nigérii započalo pronásledování křesťanů
Podle přesvědčení katolického kněze a aktivisty pro lidská práva Obiora Ike započalo v jeho vlasti Nigérii pronásledování křesťanů. Mnoho křesťanů je kvůli trvajícím teroristickým útokům islámského seskupení Boko Haram traumatizováno, zdůraznil ředitel Caritas a generální vikář jihonigerijské diecéze Enugu.
„Neodvažují se už vyjít ze svých domovů, natož jít do kostela.“ Všude, kde se křesťané shromažďují, to může být životu nebezpečné, říká Ike. „Něco takového v takovém rozsahu Nigérie ještě nezažila.“
Stát není schopen poskytnout křesťanům v převážně muslimy utvářeném severu Nigérie dostatečnou ochranu a bezpečnost. Mnoho policistů, kteří by se měli právě starat o bezpečnost obyvatelstva, je silně ovlivněno seskupením Boko Haram. Ze strachu před dalšími útoky vrací se nyní mnoho křesťanů do svých původních domovských vesnic na křesťanském jihu země. Již nyní tam bojuje asi 10 000 uprchlíků o své přežití.
Evropské vlády by měly „křehkou“demokracii v Nigérii posílit, požadoval ředitel Caritas. Naléhavě je také nutná humanitární pomoc v utečeneckých táborech. Přes útoky islámských fundamentalistů by chtěli křesťané v Nigérii pokračovat v dialogu s umírněnými muslimy, zdůraznil Ike. Ti by mohli vytvořit most k Boko Haram.
Padesátipětiletý Ike studoval mimo jiné v Bonnu a Innsbrucku. V roce 1981 byl v Rakousku vysvěcen na kněze. Od roku 1998 je generálním vikářem v Enugu, roku 2002 jen těsně unikl vražednému útoku.
PUR magazin Nr. 2/Februar 2012, str. 12 – 15: „Heiliger Krieg“ gegen Afrikas Christen“, „In Nigeria ist eine Christenverfolgung im Gang“