8. září 1652 se zjevila Panna Maria náčelníkovi Indiánů na břenu řeky Guanare v jižní Americe.
ZJEVENÍ PANNY MARIE V COROMOTO, VENEZUELA, JIŽNÍ AMERIKA
8. září r. 1652
Když v roce 1492 Kryštof Kolumbus /1451 – 1512/ oficiálně jako první objevil Ameriku, nazval zemi Západní Indie a obyvatele nazval Indiány. Indiánům název už zůstal, ale kontinent byl přejmenován na Ameriku podle mořeplavce Amerigo Vespuccim /1454 – 1512/. Nejvýznačnějšími kolonizátory nově objevených území byli Španělé, Portugalci, Angličané a Francouzi. Tyto evropské státy začaly postupně kolonizovat území severní, střední a jižní Ameriky a pochopitelně se snažily i o šíření křesťanské víry mezi Indiány. Podle lidového vyprávění uprchl 3. listopadu 1591, v den založení města Guanare, jeden z domorodých kmenů do džungle, což stěžovalo evangelizaci země. Roku 1652, když podle pověsti náčelník tohoto kmene a jeho žena na cestě džunglí překračovali potok, spatřili ženu nesmírné krásy, která jim v jejich dialektu řekla: „Jděte do domu bílých a proste je, ať vám vylijí vodu na hlavu, abyste mohli přijít do nebe“.
Brzy nato potkal náčelník na břenu řeky Guanare Španěla Juana Sancheze, který spravoval polnosti v Soporo a pověděl mu o zjevení. Juan Sanchez měl za to, že se jedná o zjevení Panny Marie a požádal náčelníka, aby za týden přišel se svým kmenem na to místo znovu a dal se poučit o křtu. Všichni se na určeném místě sešli a Juan Sanchez jim přidělil se souhlasem vlády půdu, aby si zde mohli v období katechumenátu postavit stany a obděláváním půdy si zajišťovat obživu. Takřka všichni přijali půdu, kromě náčelníka, který toužil po džungli. Tam mohl poroučet a ve vesnici by musel poslouchat. Panna Maria se zjevila 8. září 1652 náčelníkovi, jeho ženě, švagrové Izabele a jejich synům znovu. Neobrácený náčelník vytáhl ze svého toulce šíp a zamířil na zjevení. Ale Panna Maria se nijak nezalekla a přistoupila k němu ještě blíž. Když náčelník šíp vystřelil, Maria zmizela a zanechala mu v ruce miniaturní pergamen se svým obrazem. Náčelník ho chtěl spálit, ale jeho dítě mu v tom zabránilo. Juan Sanchez, který se dověděl o novém zjevení, přišel v doprovodu dalších dvou přátel na místo zjevení a drahocennou relikvii si odnesl. Když o tomto zázraku vyprávěl církevní a světské vrchnosti, nikdo mu nechtěl věřit.
Náboženská horlivost Indiánů způsobila, že k nim byl poslán kněz, kapucín José de Najera, který se ujal duchovní péče o vesničany a jejich vesnici nazval San José de Aparicion. Místo, kde se Panna Maria zjevila, bylo nazváno Coromoto.
Podobně jako v mexickém Guadalupe způsobilo zjevení Panny Marie i v Coromoto kulturní a náboženské sjednocení země a Coromoto se stalo národním náboženským centrem. K velké radosti zbožných Indiánů bylo v důsledku zázračných událostí 1. února 1654 rozhodnuto, že obraz Panny Marie bude umístěn v kostele Guanare a jako drahocenná relikvie je v místní katedrále uctíván dodnes. Dne 1. března 1942 rozhodlo shromáždění biskupů Venezuely, že Matka Boží z Coromoto bude prohlášena za patronku a ochránkyni Venezuely a 7. října 1944 potvrdil toto rozhodnutí oficiálním dekretem papež Pius XII. Při té příležitosti povýšil kostel v Coromoto na baziliku a Matku Boží z Chromoto dal slavnostně korunovat zlatou korunkou.
V roce 1985 navštívil baziliku v Coromoto papež Jan Pavel II.
A co se stalo s náčelníkem? Podle pověsti jej při návratu do džungle uštknul jedovatý had. Tu se teprve obrátil k pravému Bohu a požádal křest. Uzdravil se a stal se horlivým apoštolem Panny Marie.
