Bůh mě uzdravil
Alkohol, "tráva", ženy * Temnota deprese * Na cestě k Bohu * Zachránce Ježíš * Zkušenost v Dechtice * Uzdravení
Bůh mě uzdravil!
Chci se Vám svěřit se svým životním příběhem o uzdravení, které jsem nedávno zažil v Dechticích Téměř 10 let jsem trpěl těžkými depresemi, a byl jsem odkázán na léky.
Nedávno jsem se zúčastnil poutě, která se koná každou první neděli v měsíci na horu Boričky, kde mě Panna Maria uzdravila. Budu velmi rád, pokud můj příběh zveřejníte ve Vašem časopise jako svědectví.
Žil jsem už jako teenager
ulítlým životním stylem. Víte - hodně zábavy, hodně alkoholu, sem tam nějaká "travička". Vyhledával jsem "lehké ženy", myslel jsem si, že tím jsem výkonnější a pozoruhodnější muž. Vydělával jsem hodně a chtěl jsem stále víc a víc. Peníze, alkohol a ženy, nic jiného jsem neznal. Uvnitř jsem byl prázdný, moje duše byla vyhořelá. Začal jsem trpět depresí. Postupně můj život zcela ovládla a zahalila temnota. Deprese rozežírala můj duševní život více a více. Byla to daň za všechen ten hřích, ve kterém jsem žil. Nedokázal jsem se smát, a pokud ano, tak jen ze škodolibosti. Moje nadutost neměla hranice, po poctivých lidech jsem často jen tak bezdůvodně a bezohledně šlapal.
Deprese mě sžíraly
téměř 10 let. Deprese je jako pomalá a bolestivá smrt. Vaše duše umírá zaživa. Můžete křičet, ale nikdo Vás neslyší. Léky mě otupovaly. Měl jsem pocit, že neřeší kořen mého problému, jen mě udržují při životě. Po dvou letech jsem se rozhodl léčbu antidepresivy ukončit. Nechci nikoho nabádat, aby přestal brát léky, pokud má podobný problém. Léky pomáhají, ale pouze částečně. Dokonale Vás může uzdravit jen a jedině Bůh, nikdo jiný. Všechny nemoci, i tato, pocházejí od ďábla. Po vysazení antidepresiv mi bylo opravdu nějakou dobu mizerně. Pak se to ustálilo.
Nejvýznamnější věc,
která se v té době v mém životě stala, byla ta, že jsem začal věřit v Boha. Do té doby jsem byl absolutní ateista. Moje víra byla zpočátku jen slabá jako vánek v poli. Ale věřil jsem a denně jsem se modlil za nápravu mého hříšného života. Když jsem odešel na jistý čas za prací mimo mé bydliště, zase jsem se úplně spustil. Opět jsem začal pít, kouřit a chodit za "lehkými ženami". Asi Vám nemusím vysvětlovat, jak jsem opět skončil ... Ano, opět na lécích. Opět jsem zažíval tu hrůzu, ale tentokrát však ne příliš dlouho.
Protože jsem opravdu uvěřil v Boha, a moje víra se stávala živou. Trvalo mi nějaký čas, než jsem se dostal z nejhoršího. Začal jsem sportovat, přestal jsem s pomocí Boží kouřit, jsem abstinent.
Můj vztah k Bohu
se postupně měnil. Cítil jsem jeho lásku a milosrdenství, denně jsem se modlil za uzdravení a děkoval jsem za takový život, jaký jsem měl. Víte, je důležité, aby se člověk uměl sám přijmout právě takový, jaký je. Velmi mi pomohl můj nejlepší kamarád. V těžkých životních situacích zjistíte, jaké lidi máte kolem sebe. Pán Ježíš vstoupil do mého života a proměňoval ho k lepšímu. Proto, že jsem mu otevřel své srdce a nadevše jsem mu důvěřoval a důvěřuji. Víte, Ježíš chce pomoci každému. Ale musíte mu otevřít srdce, přijmout Ho. Třeba si uvědomit, že Ježíš pro nás umřel na kříži potupnou smrtí proto, aby nás vykoupil z hříchu, abychom nebyli zatraceni. Začal jsem chodit na mši svatou, šel jsem asi po asi 10 letech ke svaté zpovědi a na mši sv. a ke sv. přijímání. Denně jsem prosil Boha o zdraví. Prostě jsem byl úplně smířený se svým životem a se svým utrpením.
Jednoho dne mi matka
mého nejlepšího kamaráda oznámila, že v malé vesničce Dechtice se bude konat pouť na horu, na níž se Panna Maria zjevuje pravidelně už 15 let několika lidem. Ta paní, která mě na pouť pozvala, tvrdila, že má problémy s očima, a že se jí na pouti zlepšil zdravotní stav. Začal jsem nad tím přemýšlet a prostě jsem si řekl: "Věřím, věřím, že se mi můj zdravotní stav zlepší, věřím, že mi Panna Maria Pomocnice pomůže". Pán Bůh můj život změnil k lepšímu, tak proč by mě nechtěl uzdravit. Uzdraví mě, věřím mu nadevše, věřím mu více než sobě samému. Víra je nesmírně důležitá, nikdy se nenechte odradit pochybnostmi, nikdy! Šel jsem na tu pouť. Celý čas jsem prosil Pannu Marii, aby mi pomohla, velmi jsem ji prosil. Víte, když jsem hleděl na kříž na té hoře, na Pána Ježíše, byl jsem absolutně oddaný myšlence, že budu opět zdravý. Byl to zvláštní stav smíření a neotřesitelné důvěry.
Dotkl jsem se kamene
pod křížem, prosil jsem za své uzdravení. Velmi jsem toužil a věřil. Na druhý den jsem potkal cestou z kostela tu paní, která mě pozvala na pouť. Oči měla zdravé, nebylo vůbec znát, že den předtím je měla úplně zaslzené, červené a zanícené. A říká mi: "Vidíš to, proto, že jsme byli na té pouti! "Prolétlo mi hlavou" Pane Bože, Ty jsi jí opravdu pomohl, a mě jsi nechal v tom, snad je moje víra tak slabá? "Večer jsem si šel zaběhat jako každý večer. Nevzdával jsem to a v duchu jsem prosil: "Pane, pomohl jsi té ženě, pomoz prosím i mně, prosím, prosím. Já ti věřím Pane, prosím pomoz, pomoz mi, chci mít opět zdravou duši, chci být takový, jaký mám být! "A hlavou mi prolétla myšlenka:" Ať se ti stane, jak jsi uvěřil. "Šel jsem spát a pamatuji si, že jsem měl divný sen. Ráno vstanu a na malou chvíli mi prolétlo hlavou: "Mně je ale fajn, co se to děje?" Šel jsem si zaběhat jako každé ráno. A od toho rána se deprese z mého života úplně vytratily!
Bůh mě uzdravil!
Ta noční můra, která se mi celé roky lepila na paty, je pryč! Bůh mě uzdravil! Plakal jsem jako radostí jako malé dítě. Děkoval jsem Bohu, přátelé, a děkuji neustále. Takový je náš Pán Bůh ve skutečnosti, tak velmi nás má rád! Je ve skrytosti, chce od nás věrnost, chce abychom mu nadevše věřili, odpouštěli svým bližním a modlili se srdcem. Chce nám všechno odpustit, a dát nám druhou šanci. On je vždy připraven nás uzdravit, jen je mu třeba otevřít srdce a předat mu svůj život. "Kdo nalezne svůj život, ztratí ho, a kdo ztratí svůj život pro mne, nalezne ho." (Mt 10, 39)
Andrej Dudáš
***
Andrej hraje na kytaru a skládá písně, přikládáme vám jednu z nich, Úsměv na tváři, zpívá v ní o Lásce, kterou našel ...
Úsměv na tváři
Převzato z
www.magnificat.sk,
článek naleznete
zde.
