V úterý, před začátkem postní doby, jsme byli na návštěvě, za naší bývalo slečnou katechetkou Petrou, nyní sestrou Klárou, u sester Klarisek v Brně – Soběšicích.
Troufnu si říct, že setkání bylo velmi pěkné a milé. Tentokrát jsme obsadili velkou hovornu, protože se nás sešlo trochu více, ale myslím, že na škodu to nebylo…
Při setkání jsme si povídali a díky kooperátorce Lucce, jsme se mohli společně také podívat na několik fotek, formou prezentace, které, jsem měla v notebooku. Docela jsme se přitom i nasmáli a tak jsme se opět mohli přesvědčit o tom, že sestra Klára je stále stejný smíšek, jako byla dřív.
Když jsem se pak vracela zpět domů, zjistila jsem, že každé setkání se sestrou Klárou mě jakoby znovu dobijí. Především v tom, abych se znovu pustila do věcí, které mě přišly, že jsou zbytečné nebo od kterých mě druzí lidé zrazují.
A tak Bohu díky za setkání se setrou Klárou, Bohu díky za její modlitby, za její řeholní život i za vše ostatní!
Další setkání se sestrou Klárou bude možné až po velikonocích, ale už nyní se na něj moc těším.
