Přinášíme další zamyšlení na první pátek od paní Kolínkové.
Vrchol zimy, mrazy, sníh, krátký den, dlouhá noc, hromniční nostalgický čas.
Měsíc začíná žehnáním hromniček, jejich plamínky prosvětlují tuto dobu.
Rozžatá svíce ať je útěchou v dobách zlých a její světlo ať dává naději na poslední cestu.
Prosme, aby roztavila nejen vosk, ale především chlad v našich srdcích. Zahřívá je ke konání dobrých skutků a lásce k ostatním lidem.
Ať neadoptujeme pouze na dálku, ale hlavně na blízko. Vypěstujme si cit a pochopení pro potřeby těch nejbližších kolem nás a mějme pro ně vždy připravenou pomocnou ruku.
Tento měsíc voní po tavícím se vosku a hořícím knotu svíce.
