V 1. čísle časopisu Světlo z tohoto roku nás zaujal článek o fresce v Rostově na Donu.
V Rostově na Donu byl krátce před vypuknutím 2. světové
války přeměněn kostel svatého Serafima na kino.
V kostele na pravé stěně byla krásná freska představující
Matku Boží. Když byl kostel přestavěn na kino, zamalovali
fresku silnou vrstvou vápna. Ale pokaždé, když v sále
zhasili světla, objevila se na stěně ikona a zářila tak jasně,
že to zastínilo projekční plátno.
Město ustavilo komisi, aby jev znovu posoudila. Komise
dospěla k závěru, že vrstva je příliš slabá. Ale ani nové
vrstvy vápna na věci nic nezměnily. „Pověrčiví obyvatelé“
rozšířili po celém okolí zprávu, že se v kinosále dějí
zázraky. Nato bylo kino zavřeno.
Když město obsadili Němci, byl provoz kostela obnoven
a kostel je otevřen dodnes. Sovětské úřady dospěly
k závěru, že je lepší, aby se lidé dívali na zářící ikonu, než
aby „temné síly“ měly příležitost mluvit hlasitě o zázraku.
M. Polsky, „Les nouveaux martyrs russes“
Překlad -lš
Světlo 1/2012
