Je studené čtvrteční odpoledne, krátce po 15. hodině. S mamkou čekáme na libochovickém nádraží na spoj do nedalekých Třebenic. Tam na nás už čeká slečna katechetka Dana, které máme pomoct s roznášením časopisů. Proč vlastně celá tato akce vznikla?
Listopadové číslo časopisu Milujte se! je totiž věnované P. MUDr. Ladislavu Kubíčkovi, který působil právě v Třebenicích. 11. září 2004 byl na faře zavražděn. Proto vznikl nápad, rozdat toto číslo obyvatelům Třebenic a okolních vesnic spadajících do farnosti Třebenice, abychom mohli uctít jeho památku.
Jsem trochu nervózní. Cestou autobusem přemítám, jak asi bude celá akce vypadat. Nikdy předtím jsem se totiž ničeho podobného nezúčastnila. Zároveň myslím na to, jak budou reagovat obyvatelé. Po příjezdu do Třebenic se scházíme se sl. kat. Danou na náměstí a probíráme plán, jak vše provést. Cílem akce je zazvonit u domů, předat lidem časopis a vyřídit pozdravy otce Tomáše a přání do nového roku. Rozhodly jsme se, že nejprve projdeme hlavní ulicí. Naberu si plný batoh Milujte se! a můžeme vyrazit. Na vyvýšeném místě na jednom konci Třebenic zjišťujeme, jak jsou vlastně velké. Začíná se pomalu stmívat. Chceme obejít co možná největší kus města, tak přidáváme na tempu. Okolo půl sedmé se dostáváme zpět k autu a nabíráme další časopisy. Jednu část města máme za sebou. Procházíme domy okolo náměstí a zastavily jsme se i na faře za otcem Tomášem, který nás pěkně přijal. Poté se vydáváme dál. Obejdeme ještě několik domů a dohodneme se, že zbytek Třebenic si necháme na druhý den. Nasedáme tedy do auta a vyrážíme směr obec Teplá, která má jen několik domů. Tady nám už málokdo otevře, tak časopisy vhodíme do schránek. Je půl osmé a právě jsme roznesly časopisy po celé Teplé. Oddychneme si, že jsme to zvládly celkem rychle. Jsme už docela unavené, proto vyrážíme do Teplic, kde nás sl. kat. Dana vysadila a ta pak pokračovala na nocleh na faru do Jeníkova. Jsem mile překvapená, že ohlasy lidí byly pozitivní a mnoho občanů na otce Kubíčka i zavzpomínalo. Setkaly jsme se ale i s lidmi, kteří si časopis odmítli vzít. Těch bylo opravdu jen málo.
Druhý den vyrážíme po 9. hodině opět do Třebenic. Při cestě z Teplic sněžilo, tak doufáme, že v Třebenicích bude příhodnější počasí. Po příjezdu zjišťujeme, že nám zbývá obejít už jen pár domů a několik bytovek. Začíná poprchávat. K mému překvapení jsme celkem rychle hotové. Okolo půl 12. vyrážíme do nedalekých Čížkovic, pozdravit se s otcem Markem, otcem Františkem a dalšími dobrovolníky, kteří se vydali roznášet časopis až z jižní Moravy. Pak se vydáváme do obce Chodovlice. Zde jsme hotové velmi rychle. Jelikož máme „splněno“, vydáváme se pomoct otcům do nedalekých Dlažkovic. Po cestě tam je potkáváme s tím, že už mají hotovo a vyrážejí zpět na Moravu. Slečna katechetka Dana nás tedy odveze do Teplic a také vyráží domů.
Na konci druhého dne mám velmi dobrý pocit. Mohla jsem pomoct dobré věci a získat novou zkušenost.
Bohu díky, že se celá tato akce povedla!
