Místní skupina České křesťanské akademie - Český ráj srdečně zve na přednášku a besedu u příležitosti 800. výročí narození Anežky Přemyslovny s prof. PhDr. Josefem Žemličkou, DrSc.:
Sv. Anežka Přemyslovna pohledem historika. Uskuteční se
11. 1. 2012 v 18:15 v aule Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě.
Prof. PhDr. Josef Žemlička, DrSc. (* 1946)
je významný český historik, zabývající se studiem problematiky staršího středověku se zaměřením na počátky a rozmach přemyslovského státu v kontextu evropského vývoje; dějiny osídlení a středověké kolonizace, vzniku měst a formování šlechty.
Absolvoval na FF UK obor archivnictví, titul doktora filozofie získal v roce 1971, habilitoval se v roce 1998. Roku 2002 byl jmenován profesorem pro obor české dějiny.
Od roku 1970 působí v Historickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím oddělení dějin středověku. Od roku 1991 pracuje současně na FF UK jako vedoucí oddělení dějin středověku a od roku 2003 v Centru medievistických studií.
Je členem předsednictva Commission internationale pour l'histoire des villes a členem Komise pro historickou geografii při Historickém ústavu Akademie věd ČR.
Vytvořil řadu monografií, odborných statí a napsal historický román.
Svatá Anežka Česká
Žila ve 13. století, byla dcerou krále Přemysla Otakara I. Zaslíbil ji následníku císaře Fridricha II., pozdějšímu králi Jindřichu VIL, a poslal ji na dvůr Babenberků do Rakous, aby se naučila dvorským mravům. Leopold VI. Babenberský však přemluvil císaře, aby dal svého syna místo Anežce jeho dceři Markétě; a tak byla poslána zpátky do Čech. Přemysl Otakar I. odpověděl na tuto urážku vpádem do Rakous. Anežka však už dávno toužila vstoupit do kláštera, ale pro otcův odpor se to mohlo uskutečnit až po jeho smrti 1230. Příkladem jí byli František a Klára z Assisi, kteří opustili vznešené příbytky svých rodičů a bydleli v klášterech menších bratří a sester na okraji města, kde se dělili s chudými o jejich úděl.
Mezi pražskými minority byli dva mniši, jeden z Wormsu, druhý Dětřich z Kutné Hory, kteří Anežku doporučili svaté Kláře, jež k ní našla brzy tak srdečný vztah, že ji nazývala "polovinou své duše". Uchovaly se čtyři láskyplné listy, které napsala Klára Anežce. Týkají se fundace a vnitřního uspořádání kláštera klarisek, které Anežka v Praze založila; klarisky jsou ženská odnož františkánů. Z jejího podnětu postavil její bratr Václav I. klášter, zvaný České Assisi, jehož první abatyší se stala Anežka. Tam byla roku 1282 pohřbena, ale její hrob nebyl dosud přes usilovné pátrání objeven. Při ženském klášteře byl současně založen menší klášter františkánů, což vedlo k postavení dvou sousedících kostelů, sv. Františka, ženského, a sv. Salvátora, mužského. Neobyčejný význam v tom rozlehlém komplexu budov měla nemocnice, jejíž špitální bratrstvo povýšil papež Alexandr IV. na řád křižovníků s červenou hvězdou. Klášter klarisek, jehož srdcem i duší byla Anežka, měl takovou přitažlivost, že do něho vstupovaly dcery nejvyšší české šlechty, které vyrůstaly v hojnosti, nadbytku, a nyní vedry život krajní chudoby, odříkání a pokání. Brzy musily být v Čechách zakládány pobočky a hnutí přesáhlo do Polska; za Josefa II. byl klášter roku 1782 zrušen.
Je patronkou Čech, nemocných, chudých a trpících
Atributy: model kostela v ruce.
Je zobrazována v řeholních šatech s korunkou, někdy má odložený královský šat a korunu; u nohou ubožáka; ošetřuje nemocné; uděluje almužnu; sytí hladové.
www.abcsvatych.com
