Medailka není talisman se zázračnou mocí. Jejím prostřednictvím se obrácíme k Panně Marii - k Neposkvrněné a ji prosíme o ochranu a přímluvu. Medailka nás tak
vede k modlitbě a důvěře v pomoc P. Marie a ona prosícím milosti hojně rozdává. Mocným prostředkem k vyprošení milostí je
modlitba růžence, k níž, jak se dočteme, medailka také vybízí.
OBSAH
(po kliknutí na kapitolu se - po vydání - otevře)
Úvod
:
Zázračná medaile a jiné medaile
První kapitola
:
Poselkyně, svatá Kateřina Labouré
Druhá kapitola
První zjevení
Druhé zjevení
- První obraz: Panna se zeměkoulí
- Druhý obraz: Přední strana medaile
- Třetí obraz: Druhá strana medaile
Třetí zjevení
Třetí kapitola
Jaké úmysly měla Neposkvrněná
Čtvrtá kapitola
:
Věroučné poselství medaile
Pátá kapitola
Pastorační poselství
Šestá kapitola
Nosme zázračnou medaili
Novéna k uctění Panny Marie Zázračné medaile
@@v@@
PASTORAČNÍ POSELSTVÍ
Zjevení v roce 1830 obsahují mimo věroučné poselství i praktické poučení pro křesťanský život. V této kapitole chceme na ně poukázat zřetelněji.
,br>
Introit formuláře mše ze svátku Zázračné medaile krásně říká: "A budeš to mít jako znamení na své ruce a jako připomínku mezi svýma očima, aby v tvých ústech zůstal Hospodinův zákon." (Ex 13,9) V zjeveních v 19. a 20. století chtěla Panna Maria připomenout zákon Pána, hlavně některá důležitá doporučení Církve. Dělá to zvláště prostřednictvím medaile.
Prvním velkým učením zjevení v roce 1830 je zcela jistě
výzva k modlitbě.
Historikové, kteří porovnávali rozličná církví schválená zjevení od roku 1830, zdůrazňují, že v každém je výzva k modlitbě.
Ani se tomu nedivíme, když si uvědomíme, jaké významné místo má modlitba v životě církve. Pavel VI. řekl:
"První povinností církve je učit a modlit se. Ona připomíná lidem povinnost modlit se. Probouzí v nich potřebnou přirozenou dispozici pro modlitbu. Učí je, proč a jak je potřebné se modlit. Určuje modlitbu jako velký prostředek spásy a prohlašuje ji za hlavní cíl pravého náboženství." (Promluva na všeobecné audienci 20. července 1966.)
Výzva k modlitbě a její prvořadý význam v ekonomii spásy jsou zvlášť jasné ve zjeveních v rue du Bac.
To jsou jediná zjevení uznaná církví jako zjevení nadpřirozeného charakteru, která byla v kostele, "v domě Božím". Mimo prvního, všechna právě tehdy, kdy Společnost dcer křesťanské lásky rozjímala, modlila se.
I Panna Maria se modlila. Dělala to, co má být do konce času jejím hlavním úkolem: Přimlouvala se u svého Syna.
Medaile, kterou nám dala, není talisman, fetiš, který nosíme proto, abychom byli chráněni. Ona je výzvou k modlitbě. Jí se máme obrátit na Pannu Marii s prosbou: "Panno Maria, bez hříchu počatá, oroduj za nás, kteří se k tobě utíkáme."
Panna Maria nerozdává milosti podle své záliby.
Sestra Kateřina jasně řekla, že
rozdává milosti těm, kteří o to stojí, kteří prosí. Krása a jas paprsků, tak nádherných, jsou symbolem milostí, které rozdává všem, kteří o ně prosí. Abychom toto krásné poučení lépe pochopili, Panna Maria jej zopakovala v negativní formě. Zdůraznila, že mnohé milosti nemůže rozdávat proto, že o ně neprosíme. "Drahokamy, které nezáří, představují milosti, o které se neprosí."
Medaile se nemohou oddělovat od modlitby. Naopak, ona nás má povzbuzovat a připomínat nám, že musíme Pannu Marii prosit o všechny milosti, které potřebujeme.
Má oživovat naši víru, abychom se úžeji spojili s Pánem Bohem, a tak prostřednictvím Panny Marie, všemohoucí přímluvkyně u Syna, dosáhli jistější milosti, potřebné ke správnému křesťanskému životu.
Jedna modlitba je Panně Marii zvlášť milá. Zdá se, že ji při zjevení Kateřině Labouré velmi doporučila. Je to
modlitba růžence.
Otec Gasnier v citovaném díle "Zázračná medaile a královská hodnost Panny Marie" na 18.-19. straně o tom píše:
Znovu jsme byli jasně poučeni o vynikající modlitbě, kterou se máme obracet na Pannu Marii. Poučili nás o tom paprsky, sálající z drahokamů na prstenech, které
zdobí ruce "Překrásné" jako ruce Královny.
Na každém prstě byly tři prsteny. Na každém drahokam přiměřené velikosti.
V té době se modlil růženec tak, že se prstýnky s deseti zrnky posunovaly mezi ukazovákem a palcem.
Panna Maria měla na každé ruce všech 15 desátků. Překrásným způsobem nás upozornila, že modlitba, kterou se k ní máme obracet, "její modlitba" je růženec. Prostřednictvím růžence proudí z jejích rukou milosti do našich duší.
Na předcházejících stránkách jsme se přesvědčili, že v pozdějších zjeveních Panna Maria toto poučení upřesnila a kladla na něj větší důraz. Ve Fatimě byla její výzva mimořádně slavnostní a naléhavá. Panna Maria považuje růženec za nejúčinnější lék i na současné choroby.
Po celá staletí
totéž připomínala prostřednictvím papežů církev. Lev XIII. uveřejnil dvanáct encyklik, aby připomenul katolickému světu, že je potřebné modlit se růženec. I Pius X., Pius XI., Pius XII., Jan XXIII. A konečně Pavel VI. (pozn. i současný papež Jan Pavel II.) Všichni tito papežové potvrzovali a rozšiřovali výzvu Panny Marie. Matka církve a církev mají jen jeden hlas.
Pavel VI. v encyklice o růženci z 15. září 1966 píše:
"Druhý všeobecný vatikánský sněm doporučil všem dětem církve tuto modlitbu důrazně, i když o růženci výslovně nemluvil: 'Ať mají ve velké vážnosti mariánské pobožnosti a náboženské úkony, které v průběhu let doporučoval učitelský úřad církve'." (LG čl. 67)
Modleme se tedy růženec, pokud chceme obsáhnout hojnost milostí, které rozdává Panna Maria. Paprsky znázorňující milosti, vycházely z desátků růžence, které měla Panna Maria na rukou. Modleme se ho však s náležitou zbožností. Cožpak nezáří některé drahokamy, protože se nedbale modlíme? Když sestru Kateřinu na smrtelné posteli prosili, aby řekla něco spolusestrám o Panně Marii, zašeptala: "Řekněte všem, aby se zbožně modlily růženec!" Ona pochopila důležitost zbožné modlitby růžence.
Zdůrazníme ještě jedno poučení, které jasně vyniká
ve zjevení v rue du Bac. Panna Maria zdůrazňuje úctu k Eucharistii a přivádí k Eucharistii.
Zjevila se v kapličce u oltáře u svatostánku při prvním a třetím zjevení.
19. června 1830 si sedla do křesla na stupních oltáře na stranu evangelia. Křeslo bylo u oltáře, neboť sestra Kateřina klečela též na stupních oltáře.
Důrazně povzbuzovala Kateřinu, aby v těžkostech, spojených s jejím posláním, přicházela k svatostánku. Ukázala levou rukou na oltář a doporučila mi, abych s trápením přicházela před oltář a tam si vylévala srdce. Ujistila mě, že tam vždy dostanu potřebnou útěchu.
Ve zkouškách, které zakrátko postihnou Paříž, mají u svatostánku hledat odvahu a důvěru:
"Přijďte sem, k oltáři. Zde dostanou milosti všichni, kteří budou prosit s důvěrou a horlivě. Dostanou je velcí i malí."
Jak jsme se už zmínili, při třetím zjevení nestála Panna Maria ve výšce obrazu svatého Josefa jako 27. listopadu, ale nad svatostánkem, kousek za ním. Svatostánek byl zaplavený paprsky, které vycházely z jejích rukou. To je velmi významné.
Cožpak Ježíš v Eucharistii není nejvzácnější dar, který nám dala Panna Maria, Matka Eucharistie? Plnost milostí můžeme dosáhnout jen Eucharistií. To je hlavní a normální prostředek jak dosáhnout milosti Boží. Eucharistie, ze které vyvěrají všechny ostatní svátosti, je vynikajícím prostředkem k získání milostí. Ona je souhrnem všech milostí a Panna Maria nás k ní vede.
Zjevení v rue du Bac končí, jak začala: vedou k Eucharistii. Hlavním úkolem Panny Marie je přivádět nás k Pánu Ježíši.
Když nás Panna Maria přivádí k Eucharistii, dává nám poznat kněze, celou církev, hierarchii, kult, jehož středem je eucharistie. Připomíná nám, že milosti, které církev rozdává, nám získal Pánem Ježíš a Panna Maria jedinečným způsobem spolupracovala. Přijímáme je prostřednictvím naší Matky církve.
Na to nesmíme zapomínat, když o ně prosíme naši Matku, Pannu Marii.
Hle, několik poučení ze zjevení Panny Marie v roce 1830. Nevyčerpávají úplně bohatou symboliku medaile. Když nad písmenem M ukázala kříž, jistě nám chtěla říci, že
náš život, tak jako její, bude mít podíl na tajemství kříže. Když umístila vedle sebe dvě přesvatá srdce, chtěla
v nás oživit úctu k Božskému Srdci a k svému Neposkvrněnému Srdci. Dvanácti hvězdami, v kterých komentátoři Apokalypsy vidí narážku na 12 apoštolů, nám chtěla připomenout
povinnost apoštolátu, který zavazuje každého pokřtěného. To je možné, i když to není celkem zřejmé. Ale i tak medaile obsahuje dost pro nás tak vzácných poučení.
