Jaromír Dusílek, čtenář časopisu Milujte se!, nám daroval knížečku s básničkami, které budeme postupně zveřejnovat.
Modlitba básníkova
Valký daľs mi dar, Bože,
daktylem, trochejem křehoučkou měřiti krásu,
tančícím rytmem se veselit, jásat,
souzněním rýmů své starosti střásat,
kdykoli v slokách svých slabého pozdvihnu hlasu.
Idylu rána pět, v hebounkých mlhách když tone
a tisíce světel v krůpějích rosy se vznití,
a šumot lesů znát a slyšet šepot země,
se stříbrným obláčkem rozmlouvat, co líbá horstva témě,
sledovat motýla, kamkoli zaměří,
se sluncem usínat v červánků zášeří.
Veliký daľs mi dar, Bože,
slovo řadit k slovu, v sloky dát jim splývat,
a ve shonu světa zpívat si, jen zpívat,
útěchu vlévat těm, kdož umdlévají v něm
a zaplašovat stín, jenž jako mlha tísní,
ukonejšit neklid sladkou, tichou písní.
Veliký daľs mi dar, Bože
Tebe moci chválit, Tebe moci vzývat,
Tobě slávu Tvou smět bez ustání zpívat,
jenž jsi mocný, svatý, řídíš světů běhy
a všem prokazuješ tolik lásky, něhy...
Však kdybych tě bez konce, bez konce, na věky chválil,
a kdybych k svým písním hluboké vroucnosti nalil,
kdybych Ti věnoval veškeré záchvěvy žití
a všechno, co srdce mé ubohé dobrého cítí,
a kdybych pro Tebe všecek se stravoval láskou
a kdybych sloužil Ti poctivě každičkou hláskou,
to všechno bylo by nic víc než kaplička malá,
jenž v slunci Tvé dobroty by duhovým odleskem zplála,
až Tvojí lásky by velké ji zalilo moře -
přesto však k Tobě se osmělím volat:
Zde svůj Ti Vzdávám dík, o dobrotivý Bože!
