V tomto článku nabízím krátké ohlednutí za tím, co se nám zase s pomocí Boží podařilo v Jeníkově před zimou ještě udělat.
Do Jeníkova na poslední brigádu v letošním roce jsme vyjely v úterý 25.10. odpoledne. Auto už v Brně jsme měly plné a tak, když jsem svoji posádce oznámila, že ještě jedeme do Štítar pro jedno děvče, nechápavě se mě zeptaly, kam, že ho naložíme. A přece jsme se všichni do auta vešly a to i včetně sporáku, který jsem do Jeníkova vezla a který zabíral největší část v kufru.
Ve Štítarech nám na dalekou cestu do Jeníkova s velkým úsměvem na tváři, požehnal otec Marek a my jsme vyjely směr Jihlava – Praha – Teplice a Jeníkov. Cesta ubíhala celkem rychle a zastávka byla jen jedna a to za Prahou. Do Jeníkova jsme dorazily kolem 21:30hod., což je vcelku slušný čas.
Ve středu ráno jsme pak posnídaly a pustily jsme se do práce. Nejprve jsme nanosily dřevo, aby bylo čím topit. Zjistily jsme také, že ani uhlí v Jeníkově moc není a tak jsem ho hned po domluvě s panem Bulou objednala. Pani Majka šla nejprve pracovat do před zahdrádky, kde zasázela nějaké květiny, co jsme přivezly. Lenka s Anetkou se daly do hrabání listí na zahradě. No a já jsem šla vařit.
Po výdatném obědě jsem se opět vydaly ven. Tentokrát se k nám ještě přidal katechumen Martin z Lahoště. Spolu s Lenkou a Anetkou uklízeli uhlí, které nám dovezli z Teplic. Pani Majka a já jsme se pustili do rytí zahrady. Vzhledem k tomu,že jsem měly pouze jeden rýč, šla práce pomaleji, ale pani Majka byla velmi zručná a bylo vidět,že tuto práci neděla poprvé, na rozdíl ode mně.
Večer jsme pak společně povečeřely a chvíli si jen tak povídaly a potom jsme si ještě společně zahrály pexeso.
Ve čtvrtek jsme se opět pustili po snídani do práce. Využívaly jsme toho, že nám počasí přálo a tak jsme opět pracovaly na zahradě. Před obědem jsme pak zašly do kostela, kde jsme si zazpívaly nějaké písničky a pomodlily se tam k Panně Marii – Matce Důvěry. Slečna katechetka Táňa nám také v krátkosti pověděla něco o obrazu Panny Marie.
Při obědě jsem vyjádřila taky jedno svoje přání nebo spíše prosbu, která se týkala páteční pouti v Zábrušanech. Tak nějak společně jsme se domluvily, že upečeme koláčky, které budeme společně se zpravodaji v pátek ve farnosti Zábrušany nabízet a zároveň tak lidi zvát na poutní mši svatou, která měla odpoledne být.
Díky Martině, která nám udělala těsto a díky Lence a všem,kdo se připojili k pečení jsme nakonec vše zvládli, a to i přesto, že chvílemi to bylo velmi náročné.
V sobotu jsem se pak věnovaly úklidu fary a různým jiným drobným dodělávkám, které bylo dobré dodělat. Částečně jsem taky ještě upravily předzahrádku, kde jsme navozily kameny.
V pátek nám ještě Danek z Olbramu pěkně doskládal dřevo, které už o prázdninách soluňáci nestačili uklidit.
No a večer jsme ještě nezapomněly také popřát k narozeninám panu Salačovi a taky poděkovat za všechno, co pro faru v Jeníkově dělá.
VELKÉ DÍKY VŠEM, KDO PŘILOŽILI RUKU K DÍLU A V JENÍKOVĚ OPĚT POMOHLI!! Kéž jim jejich námahu a pomoc odplatí sám PÁN BŮH svým požehnáním a tím, co každý z nich nejvíce potřebuje.
