Misijní den začal růžencem v 7:00 a pak mší svatou slouženou opět hlavním misionářem Mons. Bartošem. Pro ty, kdo rádi poslouchají a ještě zvládli další promluvu po mši svaté o. Marek Dunda promluvil o Abrahámovi na velmi aktuální téma. Misionáři navštívili také školu, kde děti povzbudili k tomu, aby v sobě probudili při misiích dobro a večer zazněla promluva pro ženy. Zítra se mohou těšit na promluvu muži.
Pondělní kázání mons. Jindřicha Bartoše
- Bůh není něco nad námi, ale Někdo. Dnes mnoho lidí říká, že něco nad námi je a myslí tím různé pověry. Např. horoskopy, víru v převtělování (v našich podmínkách jde často o touhu dostat druhou šanci a první vlastně třeba jen promarnit), věštění. Pověry člověku ale jen život komplikují. Jedna žena přišla se svou dcerou ke knězi a prosila ho, aby jí něco řekl, prý se bojí stoupnout na silnici. "A proč se bojíš?" dívka řekla: "Jedna kartářka mi řekla, že zemřu na silnici." My nejsme lidé, kteří mají život nalajnovaný a nemůžeme s ním něco udělat, ale jsme svodné bytosti milované Bohem, který nám dává to nejlepší co potřebujeme a nemusíme se bát žádné věštby. Je ale velmi hloupé něco takového podstupovat a Boha to uráží.
- Víru je třeba rozvíjet jako přátelství. Má to několik stupňů jako v lidském životě. Takže v nejvyšší fázi se člověk do Boha zamiluje a nic pro něj není těžké co po něm Bůh žádá. Všechno dělá s velkou lehkostí a radostí. K tomu máme dorůstat.
- Jak se stane, že se člověk zamiluje do Boha? Stejně jako se to stane člověku. Nejprve musí člověk hledat (někdy dlouho) než najde někoho, komu se odevzdá. Je to tajemství, že dva lidé se sobě zalíbí a zamilují se do sebe. Stejně jako člověk hledá Boha, Bůh hledá člověka a touží s ním být.
Mojžíš žil ve velkém stereotypu - ráno vyhnal stáda na pastvu a večer se s nimi vracel zpět. Toužil se podívat dál, ale nikdy to neuskutečnil až jednou se odvážil, snad ho touha přemohla a přesto, že to bylo nebezpečné nebo velmi náročné (buď musel vyjít dříve nebo přespat venku, což bylo pro stádo velké riziko), vyšel a uviděl hořící keř ze kterého mluvil Hospodin.
Povzbuzení pro nás - člověk má jít za svými dobrými touhami, jsou darem od Pána Boha a je třeba mít odvahu vyjít ze svého stereotypu a udělat třeba něco navíc. Např. jsme zvyklí chodit na povinnou mši svatou v neděli, tak přidat ještě nějaký všední den.
Člověk nemá mít z Boha strach, ale mít před Ním bázeň.
Několik perliček z kázání pro mládež O. Marka Dundy
Mše svaté pro děti a mládež jsou v kapli sv. Josefa. Takhle to vypadalo při mši svaté pro mládež.
A o čem se povídalo? O. Marek zdůraznil tři věci:
1) Ulovený manžel není to, co manžel vymodlený
2) ZPO - zvládnout první okamžik. Když se třeba už chci na někoho rozkřiknout, napočítám do 10ti, když mě něco vytočí a chtěl bych nadávat, raději se zhluboka nadechnu,...
3) ÚD - úhlavní dobrodinec. Někdy se zdá, že s někým není možné vyjít, ale to jen nerozpoznáváme, že je to člověk Bohem poslaný, aby nám v něčem pomohl. Osoba, která nás třeba štve, nebo dokonce velmi zraňuje může být pro nás tou nejpotřebnější v našem životě.
Děti ve škole s O. Markem Dundou a O. Nikem
Po celý den byla adorace v kostele kam se lidé chodili modlit.
Adorace v Myslibořicích.
Park v Jaroměřicích
Sloup Nejsvětější trojice v Jaroměřicích.
Kaple svatého Josefa.
