Další vzpomínky z cesty na celosvětové setkání mládeže se Svatým Otcem a několik fotografií z Taragony přibližují to, co tam prožíval otec Nik i mnozí další.
Neděle 14.8. Taragona
Dopoledne jsme měli různé programy, připravené pro nás místními. Nejprve byla katecheze sedm poselství Ježíše:
1. „Následuj mě“ (Mk 4,19): aby ses změnil v učedníka
2. „Jdi a všude zvěstuj království Boží“ (LK 9,60): aby bylo evangelium známé všem
3. „Pojďte sami stranou na opuštěné místo a trochu si odpočiňte“ (Mk 6,31): výzva k modlitbě
4. „Dejte jim najíst“ (Mt 14,16): sloužit chudým
5. „Hle tvá matka“ (Jan 9,13): k proměně v bratry a sestry, syny a dcery Církve
6. „Vezměte a jezte…pijte všichni“ (Mt 26,26-28): Eucharistie nás spojuje
7. „A za koho mě pokládáte vy?“ (Mk 8,29): abychom byli přáteli vzkříšeného Krista
Potom jsme se přesouvali na další místo, ale při přesunu byli trochu zmatky, tak jsem šel na vlastní pěst. Poslechl jsem si kousek evangelizačního koncertu, podíval se na výstavu a když kolem 14. hodiny vše skončilo, nedalo se jít nikam jinam než k moři. Vše ostatní totiž bylo zavřeno. Jak ubytovna, tak i kostely. No nic, u moře taky nebylo špatně. Vykoupal jsem se a pak už se pomalu odebíral k místu, kde byla večerní mše svatá. Byla to kruhová aréna a sešlo se nás tam dost národů, tak to byl takový zážitek společenství s ostatními. Zároveň to byl poslední večer v Taragoně, další den dopoledne jsme měli mši svatou a vyrazili do Madridu.
Cesta trvala téměř celý den, večer jsme tam konečně dorazili.
Na závěr ještě doplním pár informací o celkovém zajištění dnů v Taragoně:
Bydleli jsme v jedné tělocvičně, která se vždy ráno zavřela a přes den nebylo možno tam jít. Akorát odpoledne bylo otevřeno na dvě hodiny v čase siesty. Přes den se dali jít především k moři, protože ani kostely nebyli otevřené. Jídlo bylo zajištěno tak, že jsme dostávali balíčky. První den jsme byli hladem, i když jsme měli balíček dostat. V balíčku byla zvláštní bageta, většinou polévka Gaspačo, kterou po prvním ochutnání další dny poutníci vraceli zpět, humus, což někteří jako humus taky hodnotili, ale asi byli dva druhy, protože jeden den mi to chutnalo a druhý den mi to přišlo jako zkažené. A také nějaká voda k pití. Zmiňuji to proto, aby více vyniklo to, co přišlo v Madridu. Ale o tom zase příště.
o. Nik
