Svědectví ženy, která podstoupila potrat.
Abych mohla vyprávět
o tomto zážitku,
musím něco předeslat.
Měla jsem asi 19 let, když
jsem poznala svého tehdejšího
přítele. Z tohoto vztahu vzniklo
nakonec těhotenství. Měla jsem
z toho velkou radost, protože
jsem měla ráda děti. Můj přítel
a jeho rodina však byli jiného názoru
a vyvíjeli na mě tak dlouho
nátlak, až jsem nakonec přivolila
k potratu. Co se pak stalo,
na to nezapomenu po celý život.
Bylo to, jako bych v narkóze
mohla přihlížet, jak moje dítě
bylo vhozeno do odpadků. Probudila
jsem se s pláčem. Doktor
řekl mému příteli, že to brzy
přejde. Ale já už jsem už nebyla
ona bezstarostná, optimistická
mladá žena jako dříve. Dlouhou
dobu jsem trpěla depresemi
a nebyla jsem schopna se s nimi
nikomu svěřit, protože jsem
se strašně styděla. Po určité době
jsem přerušila styky se svým
přítelem.
Později jsem poznala muže,
za kterého jsem se vdala a bylo
nám darováno pět zdravých
dětí. První dítě trpělo velkými
záchvaty strachu, které nebylo
možno psychologicky ani lékařsky
vysvětlit. Teprve po mnoha
letech jsem se dověděla, že toto
díte trpělo pro dříve provedený
potrat, protože bylo v lůně, kde
byla provedena vražda.
Teprve zpověď a pomoc velmi
laskavého kněze a dalších
přátel mi pomohly postupně
zahojit strašné rány, které jsem
způsobila sobě a svému dítěti,
a moje první dítě bylo zbaveno
svých návalů úzkosti. Musela
jsem tak bolestným způsobem
stále znovu konstatovat,
jak dlouho můj potrat působil
v mém dalším životě, v mém dítěti
a v mém manželství.
Také v mezilidských vztazích
jsem měla stále těžkosti, protože
jsem nebyla schopna pravé
lásky. Svým rozumem a svou
vnitřní připraveností jsem sice
byla orientována k tomu,
jak dávat a přijímat lásku. Ale
i když jsem o to velmi usilovala,
nechtělo se mi to dařit. Tím
trpěla moje rodina a především
můj manžel.
Teprve jasný pohled na věc
a vnitřní uzdravení mi vrátily
tuto schopnost a já musím stále
žasnout, jaké změny ve svém
životě jsem dosáhla. Převážně
však musím přemýšlet o tom,
jak dlouho jsem musela žít bez
velkého bohatství lásky. Člověk
může věřit v Boha nebo ne, ale
bez lásky nemůže žádný člověk
správně žít.
Není většího podvodu, než
několik desetiletí propagované
řešení „přerušení těhotenství“.
Velice bych si přála, aby
tato zkušenost nebyla spojena
s mým strašným činem. Kdyby
všichni zúčastnění na potratu
v rozhodujícím okamžiku alespoň
na vteřinu zakusili tu hroznou
bolest, zahanbení a porážku,
žádná žena by nesouhlasila
s potratem, žádný lékař by neměl
to svědomí doporučit a provést
potrat, žádný politik by nemohl
takový zákon připustit,
žádný právník hájit takové právo
ženy. Když ochránci života
píšou na své plakáty: „Druhou
obětí je žena“, chtěla bych dodat:
„A všechny další děti a členové
rodiny!“
Kirche heute 7/2011
Překlad -lš-
