Na podzim roku 2011 připravilo Diecézní muzeum rozšířenou verzi již jednou s úspěchem realizovaného přednáškového cyklu věnovaného tématu novodobého rozvoje a architektury města Brna od poloviny 19. století do současnosti.
Jedná se o období budování okružní třídy, přes velkou brněnskou asanaci, Brno secesní, architekturu meziválečnou, ale i období socialistického realismu a normalizace, až po současnou výstavbu rozvíjející se metropole. Formou odborných přednášek doprovázených fotografickou prezentací brněnské architektury se účastníci z řad odborné i širší veřejnosti seznámí s bohatou stavební historií města, osobnostmi významných ale i méně známých architektů a stavitelů, a s odvážnými urbanistickými projekty Brna v kontextu historie a teorie moderní architektury v Čechách a na Moravě. Vzhledem k zaměření instituce bude značná pozornost věnována také architektuře sakrální, a to jak stavbám z přelomu 19. a 20. století, tak i moderním křesťanských chrámům meziválečného období. Přednášky odborných pracovníků muzea i externích spolupracovníků budou zakončeny veřejnou diskusí. Cílem projektu je především upozornit na tradici kvalitní architektury ve městě, na význam brněnské architektury v rámci celé České republiky a zároveň otevřít debatu o možném navázání na tento fenomén v současné výstavbě města.
Přednášky budou probíhat vždy ve
čtvrtek v 18 00 h v sále na Petrově 2 v Brně.
Kontakt:
Diecézní muzeum, Petrov 1, tel.: 731 404 000, e-mail: petrov@petrovinfo.cz
Termíny a obsahy přednášek:
29. 9. J. Mlatečková: Brněnská okružní třída a její tvůrci
Zájemci se seznámí s počátky novodobého rozvoje města po odstranění hradního opevnění a následného budování okružní třídy – největšího urbanistického projektu v českých zemích tohoto období. Do stavebního rozvoje města Brna v té době zasahovali především vídenští architekti, mezi nimi i nejvýznamnější představitelé proslulé vídeňské Ringstrasse - L. Förster, H. Ferstel, T. Hansen.
Jejich odkaz pak rozvíjeli následovníci – A. Prastorfer nebo G. Wanderley.
6. 10. J. Mlatečková: Brno secesní
Jednou z nejvýznamnějších moderních staveb přelomu 19. a 20. století je Reissigova vila v Brně - první opravdu moderní dům ve střední Evropě. Autor stavby Leopold Bauer i jeho kolegové, žáci Otto Wagnera na vídeňské akademii, se významně zasloužili o rozvoj moderní architektury ve městě. Vídeňská secese však byla pouze jedním z mnoha směrů formujících brněnskou architekturu počátku 20. století spolu s mnoha variantami pozdního historismu či florální secesí v podání předních brněnských stavitelů jako byl F. Pawlu, F. Schmeer či F. A. Dvořák nebo folklorizujícími tendencemi v tvorbě Dušana Jurkoviče.
13. 10. J. Endler: Příběhy brněnských hřbitovů
Autor stejnojmenné knihy představí historii brněnských hřbitovních areálů (Královo Pole, Staré Brno…), včetně toho největšího – „brněnské centrálky“, nejrozsáhlejšího pohřebiště v českých zemích. Výklad bude zaměřen nejen na jejich architektonické řešení, ale také na výtvarné podobu náhrobků významných osobností brněnského společenského a kulturního života.
20. 10. A. Filip: Od stavby k uměleckému dílu. Secesní Gesamtkunstwerk v Brně
V přednášce bude hledána odpověď na otázku, jakým způsobem se secesní "vůle k stylu" uplatnila ve výtvarné kultuře Brna v letech 1900-1915. Za jediné secesní komplexní umělecké dílo (neboli Gesamtkunstwerk) v Brně byl donedávna považován farní kostel Neposkrvněného početí Panny Marie na Křenové ulici. Kromě něj však budou připomenuty další příklady z širšího typologického spektra architektury, a rovněž bude analyzováno pronikání estetického aspektu do urbanismu.
27. 10. J. Osolsobě, M. Motyčka: Od historismu ke konstruktivismu
Méně známá, ale pro rozvoj brněnské meziválečné architektury ne nepodstatná, je generace architektů vyučujících na brněnské technice, předcházející slavnější funkcionalistické kolegy. Patří mezi ně například Karel Hugo Kepka (autor secesního chrámu v Brně-Husovicích), Jaroslav Syřiště nebo Vladimír Fischer, který se zapsal do dějin brněnské architektury množstvím různorodých staveb vrcholících v realizaci moderního kostela sv. Augustina na nám. Míru.
3. 11. J. Mlatečková, P. Czajkowski: Moderní město I. 1918-1928
První ze dvou přednášek mapujících nejslavnější meziválečné období brněnské architektury bude zaměřena na počátky architektonického a urbanistického rozvoje města po 2. světové válce, řešení otázky bydlení i potřeby budov veřejných institucí. Velká pozornost bude věnována předním osobnostem tohoto období – prvnímu městskému architektovi Jindřichu Kumpoštovi, Ernstu Wiesnerovi a nejznámějšímu funkcionalistovi – Bohuslavu Fuchsovi.
10. 11. J. Mlatečková: Sochař, který vyzdobil meziválečné Brno.
Václav Hynek Mach.
Přednáška představí méně známou a neprávem opomíjenou osobnost brněnského sochaře Václava Hynka Macha, který se velkou měrou podílel nejen na výzdobě meziválečné architektury v Brně. Bratr Elišky Machové, spoluzakladatelky brněnské Vesny, je autorem vynikajícího cyklu Křížové cesty u sv. Augustina, ale také řady pomníků T. G. Masaryka, pamětních desek, náhrobků na Ústředním hřbitově v Brně a dalších realizací na Moravě i v Čechách.
24. 11. J. Mlatečková, I. Kyselka: Moderní město II. 1928-1939
Druhou etapu brněnského funkcionalismu reprezentuje především generace architektů narozených v letech 1900 – 1910. Vedle Josefa Kranze, Mojmíra Kyselky a dalších je to především výrazná osobnost Bedřicha Rozehnala, autora moderních nemocničních areálů po celé republice, který střežil vlajku funkcionalismu i v nepříznivé době socialistického realismu.Na bohatou architektonickou tvorbu svého dědečka Mojmíra Kyselky zavzpomíná jeho vnuk Igor.
1. 12. J. Mlatečková: Brno v letech 1945-1989
Na první pohled možná méně atraktivní etapa ve vývoji brněnské architektury jistě překvapí i velmi kvalitními díly, zejména v šedesátých letech, v době rozvoje výstavby brněnského výstaviště a uplatněním bruselského stylu nebo architekturou tzv. brutalismu reprezentovaného v Brně architektem Ivanem Rullerem či Miroslavem Spurným.
15. 12. J. Mlatečková: Současná architektura a rozvoj města
Po roce 1989 prokázala řada brněnských architektonických ateliérů svoji schopnost navázat na slavnou éru meziválečné architektury. Odkazují tak nejen na inspirativní tvorbu Bohuslava Fuchse, ale především na dílo Ernsta Wiesnera i dalších brněnských architektů období funkcionalismu. Mezi nejvýznamnější brněnské ateliéry, které uspěly i v celostátní soutěži Grand Prix obce architektů patří atelier RAW, architekti Petr Hrůša a Petr Pelčák, Burian a Křivinka, Kuba-Pilař, Grym-Škrabal, DRNH či atelier Tišnovka.
