Zdraví nás poutník do Turína Jožka a posílá další zápisky a fotky ze své cesty.
6.9.
Po mši a snídani jsem vyrazil z Montichiary a měl jsem namířeno do Orzinuovi. Po cestě jsem nakoupil v supermarketu a navečer jsem došel do Orzinuovi. Měl jsem v nohách 41 km. Bohužel se mi nepodařilo dozvonit na faru a dostal jsem se tak do svízelné situace. Svěřil jsem to Pánu Ježísi s tím, že ho prosím, jestli bych tuto noc nemusel spát v lese ale někde pod střechou. Potom jsem zkusil opět zazvonit. Otevřel mi starší kněz a odkázal mě na místní oratoř, kde jsem také přespal.
Druhý den po mši a snídani jsem vyrazil směrem na Lodi. Ještě než jsem ale opustil Orzinuovi, zastavili mě policajti a chtěli po mě nějaký průkaz totožnosti. Když vše zkontrolovali, rozdal jsem jim na památku obrázek sv. Cyrila a Metoděje. Po 38 km jsem došel do Lodi, kde mě ubytovali v oratoři San Bernard. Mistní kněz byl černoch a byl ke mně velice vstřícný. Dostal jsem večeři a druhý den jsem šel na mši, kterou sloužil. Ještě jsem dostal snídani a vyrazil směrem na Paviu. Chtěl jsem dnes dojít aspon 5 km za ni, protože je to dost velké město. Když jsem tam ale došel, usoudil jsem, že se asi začnu ptát na nocleh, protože už byla tma. V salesiánské oratoři byli ke mně obzvlášť vstřícní. Byl jsem za to moc rád.
Zítra je tady v 9:00 mše, tak se možná zdržím a půjdu na ni.
Pomalu se blížím k Turínu. Obzvlášť cítím, jak se o mě Pán Bůh stará s přespáním. Bohu diky za to.
Zatím s Pánem Bohem.
