Úryvek z knihy Raniero Cantalamessy: MARIA, ZRCADLO CÍRKVE, pojednávající o titulu "Matka Boží" a také o tom, co nám tento titul o Panně Marii vypovídá a jak o něm smýšleli strůjci reformace Luther, Zwingli a Kalvín.
Název "Matka Boží" nám (také) hovoří o Marii. Maria je v celém tvorstvu
jediná, která může říkat Ježíši to, co mu říká nebeský Otec:
"Ty jsi můj syn, já jsem tě zplodila!" (srov. Ž 2,7; Žid 1,5)
Sv.Ignác Anchiochijský říká se vší prostotou, kterou jako by si neuvědomoval, jaký rozměr tu dává tvoru, že
Ježíš je "z Boha i z Marie" /16/. Skoro jako když řekneme o nějakém člověku, že je synem toho a té. Dante Aligliery zahrnul dvojí paradox Marie, že je
"matkou a dcerou", v jedeném verši:"Panenská Matko, dcero svého Syna!"/17/
Titul "Matka Boží" sám stačí, aby se na něm zakládala Mariina velikost a aby odůvodňoval poctu, která se jí vzdává. Katolíkům se někdy vytýká, že přehánějí úctu k Marii a její důležitost, a někdy musíme uznat, že výtky jsou oprávněné, alespoň pokud jde o způsob úcty. Ale nikdy se memyslí na to, co udělal Bůh.
Bůh šel tak daleko a Bůh poctil Marii, když jí udělal Boží Matkou, že nikdo nemůže o ní říci víc, i kdyby měl - praví sám Luther - tolik jazyků, kolik je stébel trávy:
"V názvu Matka Boží je obsažena všechna její čest. Nikdo nemůže o ní říci nic většího, i kdyby měl tolik jazyků, jako je stébel trávy, hvězd na nebi a písku v moři.
I naše srdce má uvažovat, co to znamená být Matkou Boha"/18/.
Název "Matka Boží" staví Marii do jedinečného vztahu s každou osobou Nejsvětější Trojice. Svatý Frabtišek z Assisi to vyjádřil v modlitbě takto: "Svatá Panno Maria, na světě se nenarodila mezi ženami podobná tobě, dcero a služko nejvyššího, svrchovaného Krále, nebeského Otce, matko přesvatého Pána našeho Ježíše Krista, snoubenko Ducha Svatého...., pros za nás nejvyššího, milovaného Syna, Pána a Mistra"/19/.
@@@@+++@@@@
"Matka Boží" je věčný, nezvratný název, protože
nezvratné je vtělení Slova. Protože v nebeském Jeruzalémě je existuje oslavené lidství Krista, toho, který zemřel, ale nyní je živ (srov. Zj. 1,18), existuje také a je jako taková uznávána a ctěna jeho matka.
Jestliže se Kristus nestydí nazývat nás "svými bratry" (srov. Žid 2,11 a n.),
představme si, že by se styděl nazývat Marii svou Matkou! On nepotřebuje na důkaz své totožnosti a své božské nezávislosti zapírat, že měl matku, jako to dělají někteří velcí současní "zastánci" lidské svobody.
Titul "Matka Boží" je i dnes příležitostí k setkání a společnou základnou všech křesťanů. Z něho je možno vyjít, abychom dosáhli shody o tom, jaké místo zaujímá Maria ve víře. Toto
je jediný ekumenický titul nejen podle práva, protože jej definoval ekumenický koncil, ale i fakticky, protože ho uznávají všechny církve. Slyšeli jsme, jak smýšlel Luther. Při jiné příležitosti napsal:"
Článek, který tvrdí, že Maria je Matka Boží, platí v církvií od začátku a efezský koncil jej nevyhlásil jako něco nového, protože je to pravda, obsažená v evangeliu a v Písmu svatém... Tato slova (Lk 1,32; Gal. 4,4) zastávají velmi pevně názor, že Maria je opravdu Matkou Boží"/20/.
"Věříme, učíme a vyznáváme - čteme ve formuli víry, složené po jeho smrti - že Maria je právem nazývána Matkou Boží a že jí skutečně je"/21/.
Jiný iniciátor reformace píše:"Podle mého soudu je Maria právem nazývána Matkou Boží - Theotókos", a týž nazývá jinde Marii "božskou Theotókos, vyvolenou ještě dřív, než měla víru"/22/.
Kalvín zase píše:"Písmo nám výslovně prohlašuje, že ten, který se má narodit z Panny Marie, bude nazván Syn Boží (Lk 1,32) a že táž Panna je Matkou našeho Pána. /23/.
xxxxxxxxxxxxx - Poznámky - xxxxxxxxxxxxxxxx
/16/: Sv. Ignác Antiochijský. List Efezanům7,2
/17/: Dante Alighieri, Ráj XXXIII,1
/18/: Luther, Komentář k Magnificat (vyd. Weimar 7,p.572 a n.).
/19/: Sv. František z Assisi, Ufficio della Passione del Signore (Fonti Francescane, nr.281).
/20/: Luther, Dva církevní koncily(vyd. Weimar, 50, p591 a n.).
/21/: Formule dohody z r. 1577, čl. 8,7.
/22/: H. Zwingli, Expositio fidei v Zwingli Hauptschriften, der Theologe III, Curych 1948, str. 319 / Fidei ratio 6 v Zwingli, Scritti teologici e politici, Claudiana, Torino, 1985, p. 98.
/23/" Kalvín, Institutiones religionis christianae II, 14, 4.
Převzato z knihy:
Raniero Cantalamessa:
MARIA, ZRCADLO CÍRKVE
III. "POČNEŠ A PORODÍŠ SYNA"
Maria, Matka Boží
2."Dcero svého Syna!": kontemplativní pohled na Matku Boží
část od str. 64 do str. 66
@@@@@@@@
Více o autorovi a této knize, ukázku z ní naleznete ve článcích:
Na katolické charizmatické konferenci také o P. Marii
Ježíšovo a Mariino sebezmaření - nový pohled na P. Marii
Raniero Cantalamessa
(Na Fatym.com vydáno 22. 7. 2012; 1. 1. 2017 - 12465; 30. 12. 2019 - 16785 přečtení)
