Z rozjímání jedné maminky...
Asi předevčírem jsem rozjímala nad Boží láskou, jak nám seslal svého
milovaného Syna. Tak jsem se nějak chtěla více vžít do té lásky k nám, co
pro Boha znamenáme, chtěla jsem aspoň na chvilku zažít ten pocit této lásky.
Najednou vnímám, jak si představuji Pavlíka - mého milovaného synka, jak ho
dávám do těch ďáblových pařátů, aby na něm vykonali to, co je třeba. Sleduji
jeho utrpení, Pavlík volá ke mně, ale já na chvíli ho kvůli špíně světa
musím opustit, poněvadž to všechno musí být vykonáno, aby lidstvo mohlo být
zachráněno, spaseno. Tak miluji ty všechny lidi, kteří mě ani neznají a ti,
kteří mě znají, mi mnohdy plivají do tváře, rouhají se mi, jenže já je
miluji, stvořila jsem je, poněvadž jsem jim chtěla dát to, co mám já,
podělit se, darovat jim to všechno krásné, čisté, to moje. Dobrovolně z
lásky trpím k těmto všem hříšníkům, pokořuji se v této chvíli a nechám
démony týrat mého syna, poněvadž i přes to utrpení, které je mu nakládáno,
vím co se má stát a že svého syna pak oslavím, vzkřísím z mrtvých. Avšak ta
doba utrpení, napadání, zesměšňování, nelidského týrání se nedá přeskočit,
nedá vymazat, urychlit, to musí plně proběhnout... - tímto podobenstvím,
jsem se však jen přiblížila k této Lásce, ale i tak to stálo za to. Pán mi
však na tom ale ukázal něco dalšího. Boží láska - On nám dal svého Syna! Teď si vemte tuto oběť, to, co pro nás Otec vykonal, jak pokořil svého Syna, miláčka a pak o mnoho let později po tomto díle, někdo, dokonce z věřícího lidu, Mu řekne - nemáš mě rád!!!!!!!!!!!!!!!!!
Dokážete si představit, co to musí pro Boha znamenat? Co by to znamenalo i pro mě, kdybych obětovala Pavlíka a pak mně někdo řekl - ty mě nemáš ráda??? Jsme strašně nevděční a to i ti, kteří si říkají, že mají víru v Boha... Možná si ani lidi neuvědomují, co to pro Boha znamenalo nám dát a vidět týrat svého Syna. Pokud si to uvědomujeme, nikdy nemáme právo toto říkat, že nás Bůh neměl-nemá rád. Pokud se chceme přesvědčit o Jeho lásce všichni do jednoho se podívejme na ukřižovaného Ježíše - přečtěme si poslední hodiny Jeho života zde na zemi - tady nám Bůh ukazuje svoji lásku a tímto nás má především v první řadě přitahovat, Bůh je láska a zjevil to na svém Synu, On se vůbec nemusel starat o to, jak dopadneme, kde skončíme - kdo chce kam, pomozme mu tam... Ale přesto nás tak miluje, že nám dal Ježíše Krista.
Stydím se za to, jak jsem někdy toto vnímala a chtěla po Bohu nějaké další důkazy, že mě miluje... Je mi ze mě smutno.
