V úterý 16. 8. 2011 v 18.00 se bude konat v kostele Panny Marie Nanebevzaté ve Vranově nad Dyjí
requiem za oběti teroristického útoku v Norsku.
Všechny lidi zveme ke společné modlitbě za zesnulé i jejich blízké jménem FATYMu Vranov n/D a Městyse Vranov n/D.
Plakátek v PDF ke stažení zde!
Dne 22. července 2011 přišlo v Norsku o život snad až 93 lidí při teroristickém útoku. Norský fanatik Anders Behring Breivik (32) má na svědomí masakr na ostrově Utoya. Ostrov považovaný za ráj se proměnil v peklo. A. B. Breivik se přiznal i k bombovému útoku ve vládní čtvrti v Oslu. Zabíjel svoje vlastní lidi. Proč? Tomu asi nikdo nerozumí. Dokáže to někdo vysvětlit? Bolest, kterou způsobil mnoha lidem, se nedá vyjádřit.
V úterý 16. 8. v 18.00 bude v kostele Panny Marie Nanebevzaté ve Vranově nad Dyjí sloužena zádušní mše svatá za oběti této tragédie. Letos na jaře byla dokončena oprava interiéru vranovského kostela, která byla z velké části financována z Norských fondů. Měli jsme možnost se seznámit s přátelskými a milými zástupci Norska a tato smutná událost v Norsku se nás o to víc dotýká. V našem kostele se na tragicky zesnulé norské občany a jejich blízké bude více pamatovat v této pro ně tak bolestné chvíli. Slavnou bohoslužbu pořádá farnost ve spolupráci s Městysem Vranov nad Dyjí.
Pár slov o Norsku
Norsko se rozkládá na západě Skandinávského poloostrova a náleží k němu velké množství ostrovů. Je symbolem úchvatné a neporušené přírody, která zůstala na mnoha místech takřka nedotčená člověkem. V převážně hornatém reliéfu se nachází tisíce jezer, stovky metrů vysoké vodopády, divoké řeky a lesy. Ve volné přírodě se navíc pohybuje množství arktických a středoevropských zvířat. Specifickým norským úkazem jsou fjordy, hluboká údolí vzniklá činností ledovců, která jsou zatopená mořem a táhnou se někdy až stovky kilometrů do vnitrozemí.
Tato země patří k jedněm z nejvyspělejších a nejstabilnějších států. Může se pochlubit stoprocentní gramotností, nízkým procentem nezaměstnanosti a jedním z nejnižších mzdových rozdílů na světě. Podle některých zdrojů v zemi takřka neexistuje chudoba, o čemž svědčí i vysoká průměrná délka života tamních obyvatel. Dlouhodobě se také umísťuje na předních příčkách v pořadí podle životní úrovně.
Bohatství země plyne zejména z průmyslu, který je založen na dostatku ropy, zemního plynu a dřeva. Daří se také rybolovu. Norsko patří mezi největší exportéry ryb na světě. Za rybařením přijíždějí do Norska ročně tisícovky turistů. V zemědělství kvůli obtížným podmínkám a nedostatku využitelné půdy převládá chov zvířat a pěstování obilovin. Přesto je i v tomto směru téměř zcela soběstačné. Významnou složkou hospodářství je elektrická energie, která se z 99 procent získává z vodních elektráren. Celková produkce je přibližně desetkrát vyšší než spotřeba země, což ji řadí mezi vůbec největší světové producenty hydroenergie.
Norsko je členem Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), a patří mu místo v Radě Evropy, přestože členství v Evropské unii odmítlo. Údajně také kvůli možnému omezení rybolovu a těžbě ropy. Stálo u zrodu OSN a dokonce dosadilo jejího prvního předsedu. Od roku 1949 je členem NATO.
V čele konstituční monarchie stojí od roku 1991 král Harald V. Moc panovníka je však podobně jako ve většině evropských monarchií omezena na reprezentační funkci. Legislativa spadá do kompetence jednokomorového parlamentu, Stortingu, v němž zasedá 169 poslanců. Volby se konají každé čtyři roky. Mezi zásadní politické strany patří Norská dělnická strana, Konzervativní strana, Křesťanská lidová strana, Strana středu, Liberální strana, Pokroková strana a Socialistická levicová strana.
Devadesát procent populace se hlásí k evangelicko – luteránské církvi.
