Ve 46. čísle časopisu Světlo nás zaujal článek o Ježíši Kristu Králi, kde se velice srozumitelně a jasně píše o zásadních skutečnostech pro náš život.
Liturgický
rok končí oslavou
Ježíše Krista Krále.
Také svět bude mít svůj konec.
Ježíš Kristus je jediný král, který
tento konec přetrvá. Všichni
ostatní králové a všechna jiná
království skončí v prachu. Až
do konce časů ho jeho nepřátelé
budou křižovat v jeho přátelích,
tak jak to udělali s ním na Kalvárii.
Bude to hodina, ve které
řekne všem svým přátelům: Dnes
budeš se mnou v ráji. A všem nepřátelům
řekne: Odejděte navždy.
Moje království
není z tohoto světa
Židé Ježíše špatně pochopili.
Očekávali osvoboditele od Římanů,
ale on osvobozoval z otroctví
hříchu. Očekávali vůdce
Božího lidu proti nepřátelům.
On byl vůdce, který poráží vášně.
Očekávali někoho mocného
proti velkým této země. On už
jako maličký uprchl do Egypta.
Cítil se mnohem lépe mezi pokornými
a pronásledovanými.
Doufali, že ho spatří na trůně
slávy, a on vystoupil na potupný
trůn kříže. Čekali ho s korunou
posázenou drahokamy, ale
on přijal jen korunu z trní. Očekávali,
že přijde oděn do purpuru,
ale spatřili ho v purpuru krve.
Mysleli si, že smrtí na kříži
všechno skončilo a na ukřižovaného
už nikdo nevzpomene.
Ale to byl naopak počátek jeho
triumfu.
Na kříži se Ježíš stal univerzálním
Králem, tam skutečně
všechny přitáhl k sobě. Tam začal
své kralování, které nikdy
neskončí. Tam ukázal svou lásku,
jakou miloval svět. Na kříži
dal podnět k rozjímání všem
svatým, kterých je plné jeho nebe.
Tento kříž se stal praporem
pro všechny křesťany. Jeho kříž
je síla, která vede svět, aby miloval
Spasitele, který nás tolik
miloval.
Ježíš je jediný Král, který bude
kralovat navždy, Král, jehož
je konečný soud, který navěky
odsoudí všechny jeho protivníky.
Ježíš je Král, protože Otec
mu dal vládu nad celým světem:
pro něho a skrze něho byly stvořeny
všechny věci. Všechno, co
má život, má život od něho. On
je Život.
Ježíš je Král také jako člověk:
je synem Davida, slavného židovského
krále. Původ z Davida je
doložen ve svatých knihách. Svatý
Pavel ho nazývá „prvorozený
ze všeho tvorstva“. Říká, že Ježíš
je nová Hlava celého lidstva
místo Adama, je novým Adamem.
Žádná jiná hlava ho nenahradí,
bude navěky kralovat,
jak řekl anděl Marii. Jeho království
nebude konce.
Ježíš je Král také proto, že
je Vykupitel, je Králem z titulu
svého vítězství. Osvobodil nás
z područí toho, který nás zotročil.
Osvobodil nás z hříchu a dal
nám svou milost. Osvobodil nás
z pekla a dal nám nebe. Osvobodil
nás od vášní a dal nám ctnosti
a svátosti. Dal nám svobodu
Božích dětí. Koupil nás za cenu
své krve.
Každý král má moc vydávat
zákony, soudit a trestat a pozemští
králové nejednou této moci
zneužili. Pozemské soudy často
mají pravdu jen proto, že mají
moc. Spravedlnost neexistuje
ani u soudů. Ježíš však vykonává
svou moc vždy podle nejvyšší
spravedlnosti a práva. Nové
přikázání jsem vám dal, abyste
se navzájem milovali. Už nikoliv
oko za oko, ale láska k nepřátelům.
Už není hříchem jen cizoložství,
ale i nečistý pohled a touha
A kdo miluje otce nebo matku
více než mne, není mne hoden.
On je také Soudce. Bude soudit
na konci časů svět dobrých
a zlých. Bude soudit každého
po jeho smrti: nepotřebuje k tomu
svědky, nikdo nebude mít
možnost odvolat se proti jeho
rozsudku. Žádní jiní soudci nebudou
existovat. On nejen trestá,
ale i odměňuje: Pojďte, požehnaní,
do mého království, které
je pro vás připraveno od počátku
světa. Pro zlé však má odsouzení:
Odejděte, zlořečení, do věčného
ohně.
Charakteristiky
Kristova království
Toto království není z tohoto
světa a není královstvím jen jedné
země, ani nezačíná na tomto
světě. Ježíš zemřel, aby se stal
králem všech lidí, a zemřel, aby
měli život. Pozemští králové zabíjejí
jiné, aby mohli kralovat.
Na tom zakládají svou velikost.
Ježíš nemá vojsko ani zbraně,
nechce války ani prolévání krve.
Nikomu nevnucuje svou vůli,
nedělá si z lidí otroky, ale přátele
a poroučí jen těm, kteří chtějí
být jeho. Nemá své vymezené
území. Jeho je celá země i nebe.
Ježíš chce lásku jako pouto
mezi všemi lidmi i pouto s Bohem.
Nevládne nad těly, ale především
vládne duším. Nemá trůny
ze zlata, ale trůní v lidských
srdcích. Nemá paláce, ale chrámy,
kde se obětuje denně na oltáři.
Neslibuje slávu na zemi, ale
jen v nebi. Jeho království se nezakládá
na moci, ale na pokoře.
Poddanými Ježíše Krista Krále
jsou všichni ti, kteří milují
Boha a bližní; ti, kteří hledají
Boha s upřímným srdcem; kteří
se posvěcují jeho svátostmi;
kteří zachovávají jeho přikázání
a žijí podle evangelia; ti, kteří
ctí mír a radují se z milosti.
Milost je průkazem totožnosti
v jeho království.
Nepřáteli jeho království jsou
všichni ti, kteří žijí v hříchu; pyšní,
kteří se nemodlí a nemilují
Boha; kteří kladou peníze nad
Boha. Pýcha a nenávist jsou
smrtelným jedem pro člověka.
U paty kříže byli jeho nepřátelé,
kteří se mu vysmívali. Ale
byli zde i Maria a Jan, zbožné
ženy, které ho milovaly a plakaly
pro něho. Také dnes jsou zde
jedni, kteří ho napadají, a druzí,
kteří ho milují. I dnes je Ježíš
znamením, kterému se bude odporovat.
Bylo tomu tak od počátku
a bude tomu tak až do konce.
Židé řekli: „Nechceme, aby tento
nad námi kraloval!“ Hříšníci
říkají dodnes totéž nikoliv slovy,
ale svými skutky. Abychom odčinili
tyto hříchy, volejme celým
srdcem a ze vší lásky: „Chceme,
aby tento Král byl v nás, v našich
rodinách, v našich školách,
v naší společnosti!“ To je ten nejkrásnější
hymnus, jakým můžeme
slavit slavnost našeho Krále.
Pramen:
Missionari della Consolata
(www.consolata.org)
Překlad -lš-
