Letos se v rámci Noci kostelů nabízí mnoho zajímavého. Využijte této příležitosti.
Novinka: Brožura a poutnický pas v jednom
V letošním roce tvoří poutnický pas a brožura s programem Noci kostelů v Brně jeden celek. Každý kostel má tedy v brožuře, kromě programu a kontaktních informací, vyhrazen také prostor pro otisk pamětního razítka. Návštěvníci, kterým se podaří nasbírat alespoň 20 razítek, získají v katedrále sv. Petra a Pavla certifikát poutníka. Pro razítka si mohou návštěvníci přijít i během roku, a to vždy po nedělních bohoslužbách, jejichž čas je v brožuře vyznačen mezi informacemi o jednotlivých kostelech.
Brožura s programem Noci kostelů v Brně je již nyní návštěvníkům k dispozici v jednotlivých kostelech a na brněnských informačních centrech, k dostání bude i během samotného večera. Kromě programů 37 kostelů v Brně zde návštěvníci najdou také mapu Brna, kde jsou vyznačeny zapojené kostely.
Brožura je návštěvníkům k dispozici ke stažení na
www.nockostelu.cz.
Noc kostelů v kostele sv. Tomáše v Brně připomene výročí 600 let
od úmrtí markraběte Jošta Lucemburského
Program Noci kostelů připomene lednové výročí 600 let od úmrtí markraběte Jošta Lucemburského. Po celou dobu Noci kostelů bude v brněnském kostele sv. Tomáše v bývalé Mariánské kapli ke zhlédnutí expozice o životě zakladatele kostela a audiovizuální pásmo o průzkumu jeho hrobky a tělesných ostatků.
Jošt Lucemburský, markrabě moravský a braniborský, zvolený král římský, prvorozený syn markraběte Jana Jindřicha, mladšího bratra Karla IV., byl pohřben 20. 2. 1411 v brněnském kostele sv. Tomáše, určeném už Janem Jindřichem jako místo posledního odpočinku moravských Lucemburků. Po jeho smrti se titul markraběte moravského definitivně spojil s titulem českého krále a nikdy už nebyl samostatně udělen.
V lednu 1999 byla hrobka otevřena. Joštovy ostatky byly vyzvednuty a podrobeny důkladnému antropologickému i biologickému výzkumu. Expertízy potvrdily jeho totožnost a představily nám Jošta jako osobnost vybavenou i mimořádnými fyzickými dispozicemi. Už samotnou výškou přes 180 cm musel ve své době vzbuzovat respekt. Ve čtvrtek 18. března 1999 byl Jošt pietně znovu uložen na místo svého posledního odpočinku pod dlažbou kostela sv. Tomáše.
Jošt byl člověkem evropského formátu i rozhledu a do vývoje Moravy se Lucemburkové zapsali nesmazatelně. Na průčelí Místodržitelského paláce na Moravském náměstí najdeme idealizované sochařské podobizny Jana Soběslava a Jošta Moravského, vytvořené ve 40. letech 18. století Janem Leonardem Weberem. Joštovo jméno nese jedna z hlavních ulic v centru Brna. Jošt obnovil brněnskou mincovnu a po celou dobu vlády razil vlastní mince, včetně omezené emise dukátu.
Doba plná nepokojů a krvavých střetů přinesla Moravě paradoxně rozšíření vzdělanosti nejen v prostředí církevním, ale i laickém. Upevňovalo se postavení měst, vznikaly funkční správní struktury země. Joštův špilberský markraběcí dvůr čítal 50-100 osob. V samotném Brně důvtipně volenými berněmi pomáhal markrabě zlepšit vzhled města (dláždění), zval k sobě slavného stavitele Petra Parléře z Gmündu. Brno dodnes žije na základech, položených moravskými Lucemburky (urbanistická dispozice města, chrámy Petrov a Jakubský, areály klášterů u sv. Tomáše a v Kr. Poli, přestavba hradů Špilberk a Veveří, Právní kniha písaře Jana). Jošt sám byl náruživým čtenářem, i když prý knihy raději půjčoval než kupoval. Jeho oblíbencem byl historik Josephus Flavius. Jeho nesporné politické schopnosti vedly 1. října 1410 k jeho volbě za římského krále (o 1 hlas zvítězil nad kandidátem protistrany Zikmundem). Krátce před korunovací, 18. ledna 1411, však na Špilberku zemřel.
Zdroj: http://www.jostmoravsky.cz/, Štěpán V.(2002), Moravský markrabě Jošt, Matice moravská v Brně.
Mimořádně zpřístupněné věže
V pátek 27. května během Noci kostelů budou mít návštěvníci jedinečnou možnost vystoupit na věže kostelů, které nejsou běžně přístupné.
Tuto příležitost poskytne v Brně např. kostel sv. Jakuba, jehož 96 metrů vysoká věž vévodí moravské metropoli. Schodištěm ve tvaru dvojité šroubovice mohou návštěvníci vystoupat až do patra, kde jsou umístěny zvony a odkud budou vidět celé město „jako na dlani“.
Do širokého okolí se budou moci z věží rozhlédnout také návštěvníci kostela sv. Cyrila a Metoděje v Brně-Židenicích, kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Šlapanicích, kostela sv. Vavřince v Hodoníně, kostela sv. Stanislava v Kunštátě, baziliky sv. Prokopa a Panny Marie v Třebíči, kostela sv. Mikuláše v Šitbořicích, kostela sv. Václava ve Znojmě-Louka, kostela sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou nebo kostela sv. Jiljí v Kobeřicích u Brna.
Světový unikát přístupný ve Vranově v Brna
Současně s výstavbou kostela na Vranově u Brna byla pro rod zakladatele zřízena krypta; do nynější empírové podoby byla nákladně upravena na začátku 19.stol. Je zde dosud pohřbeno na 50 členů liechtensteinského rodu, jako poslední zde spočinula princezna Marie Benedikta v lednu 1992, která chtěla být pochována po boku svého otce pohřbeného v roce 1938.
Je to světový unikát, kdy členové panujícího rodu cizího státu byli pohřbíváni mimo výsostné území své země, v tomto případě Liechtensteinského knížectví (Fürstentum Liechtenstein).
Nynější farní a poutní kostel na Vranově u Brna byl vybudován spolu s klášterní kvadraturou v letech 1617-1633 tehdejším majitelem panství knížetem Maxmiliánem z Liechtensteina podle plánů jezuity Jana Maria a brněnského stavitele Ondřeje Erny. Je postaven v raně barokním slohu s jedinou vnitřní prostorou. Kostelní klenba má bohatou freskovou výzdobu od malíře Jana Jiřího Etgense.
Prohlídka kapitulní síně bývalého kláštera premonstrátů v Brně-Zábrdovicích
Památné prostory bývalého kláštera premonstrátů v Brně-Zábrdovicích bývají dostupné pro veřejnost jen při zvláštních příležitostech. Kapitulní síň v areálu Vojenské nemocnice v současnosti slouží jako obřadní místnost městské části Brno-Židenice.
Cenná umělecká výmalba byla před nedávnem velkým nákladem restaurována. Máte možnost ji během Noci kostelů vidět v plné kráse i se zasvěceným výkladem. Celkově budou během večera v kapitulní síni dvě prohlídky se stejným obsahem.
Jan Vojtek: 15letý talentovaný brněnský klavírista
Mimořádně talentovaný brněnský klavírista se představí v rámci programu Noci kostelů v sále Milosrdných bratří u kostela sv. Leopolda.
Žák 9. třídy základní školy a zároveň přípravné 8. třídy Bartókovy konzervatoře v Budapešti. Pochází z hudební rodiny, prarodiče celý svůj aktivní život působili jako houslistka a violista v orchestru Filharmonie Brno. Jan studoval hru na klavír na základní umělecké škola Františka Jílka. Na klavír hraje od pěti let, po paní učitelce Mileně Jandové a Janě Novákové převzal jeho výuku v roce 2004 pedagog brněnské Janáčkovy Akademie Muzických Umění prof. Jiří Doležel.
Jan je mimo jiné čtyřnásobným laureátem soutěže Amadeus Brno, vítězem mezinárodní klavírní soutěže Košice 2007, vítězem mezinárodní klavírní soutěže Virtuosi per musica di pianoforte, Ústí nad Labem, ČR, 2007, koncertuje s orchestrem Státní filharmonie a Národního divadla Brno, s ND Brno absolvoval turné po Japonsku a zúčastnil se mezinárodní juniorské soutěže Gina Bachauer 2008, Salt Lake City, Utah, USA.
Zdroj: http://jan-vojtek.webnode.cz/
Vizualizace kostela sv. Mikuláše na nám. Svobody
Zvony z kostelních věží se rozezní až před šestou hodinou, ale na náměstí Svobody v Brně po více 140 letech začne už během odpoledne ožívat zbořený kostel sv. Mikuláše, který stával na náměstí Svobody od počátku 13. století.
Do více než metrové výšky vyroste část presbytáře kostela vystavěná z dřevěných latí. Během večera se mohou návštěvníci Noci kostelů na vystavených panelech dozvědět informace o historii tohoto zbořeného kostela, který stával na náměstí Svobody až do roku 1870. Doprovodný program bude probíhat také na pódiu.
Tak jako i mnohé jiné kostely, také kostel sv. Mikuláše byl za císaře Josefa odsvěcen a uzavřen. Roku 1787 prodala c.k. správa nemovitostí z věže hodiny a zvony, kostel se stal vojenským skladištěm. Podle nejvyššího rozhodnutí z 23. 6. 1865 byl kostel s platností od 25. 8. 1869 předán městské správě s podmínkou, že tento bude za účelem zkrášlení Velkého náměstí zbourán i s okolo stojícími krámky a bývalou městskou váhou, což se také v době od 1. 1. 1869 do konce dubna 1870 stalo.
