Poutní místo Hluboké Mašůvky - duchovní centrum Znojemska

Na první květnovou sobotu 7. 5. 2011
se v Hl. Mašůvkách uskuteční jubilejní, již 250. měsíční pouť "Nový Jeruzalém". Tyto poutě se zde konají pravidelně od srpna r. 1990. Při této vzácné příležitosti přináším kapitolku věnující se tomuto poutnímu místu. Dozvíte se z ní něco z jeho historie i současnosti a také o počátcích a průběhu poutí. Kapitolka je součásti mé diplomové práce "Mariánská úcta na Znojemsku a její projevy", která se snaží zmapovat mariánskou úctu tohoto regionu.





4.2.1. Hluboké Mašůvky

Nejvýznamnějším poutním místem Znojemska jsou Hluboké Mašůvky. Poutní kaple zde stávala již od roku 1680 a P. Maria zde byla horlivě ctěna. O kapli se staral poustevník, který se ubytoval v sousedství. Duchovní sem byl povolán až v roce 1701 z premonstrátského kláštera z Louky nad Dyjí. Jeho působení mělo takový užitek, že již roku 1724 sem přišlo více než 20 velkých procesí nejen z okolí, ale i z Rakouska.[264]

Hluboké Mašůvky se staly vyhledávaným potním místem, kam putovávaly generace našich předků. „Od r. 1972 však nastal největší politický tlak na pořádání mašůveckých poutí, které do té doby stále kvetly, mimořádně v letech 1969 - 70. Státní úřady nedovolovaly konat oficiálně cokoli mimo budovu kostela, nesměly přijíždět poutní autobusy aj.“[265] Poutní areál postupně chátral.

V roce 1990 se Hluboké Mašůvky staly znovu v pravém slova smyslu duchovním centrem Znojemska, duchovním středem pro Znojemsko, část Krumlovska a Třebíčska i pro jiná vzdálenější místa. Duchovní střed kraje, jak píše P. Jindřich Bartoš, „nelze vytvořit uměle, ten se musí zrodit, najít, jako se nachází pramen. Kraj má svůj duchovní střed v poutním místě, které je posvěcené mimořádnou náboţenskou zkušeností mnoha generací, jež stále přitahuje a dává naději.“[266]

O pozvednutí tohoto poutního místa se již v 50. letech 20. století významně zasloužil P. Josef Parma. Nejen že pořádal mnohé poutě, ale vybudoval celý poutní areál.[267] Jeho snaha byla naplněna až díky pravidelnému setkávání věřících při měsíčních poutích.

Pravidelnými účastníky poutí jsou věřící nejen z téměř celého Znojemska, ale i z Třebíčska a vzdálenějších regionů. Pravidelnými účastníky bývají také věřící z Rakouska, kteří mají odpoledne německou mši svatou. Věnuje se jim P. Gerhard M. Walder, Rakušan, který byl v letech 2000 – 2003 správcem této farnosti. Byl a je velmi oblíben u místních obyvatel. Pokračoval v obnově a zvelebení poutního místa.[268] Tuto obnovu hned po roce 1989 započal dlouholetý duchovní správce farnosti P. Ludvík Tichý,[269] který zde byl farářem v letech 1972 – 2000.

K jeho zásluhám patří velký podíl na zahájení pravidelných měsíčních poutí prvních sobot, které se uskutečnilo díky spolupráci s P. Jindřichem Bartošem. Atraktivnost těchto poutí velmi zvýšil tím, že k jejich vedení vytrvale zval do Hlubokých Mašůvek mnoho kazatelů z řad biskupů. Tím vytvořil ovzduší, které přitahovalo stovky a tisíce věřících. Ti postupně začali do Mašůvek přicházet pravidelně, bez ohledu na to, který kazatel pouť povede. Mezi nezanedbatelné zásluhy P. Ludvíka Tichého patří i to, že v Mašůvkách vytvořil rodinné zázemí pro věřící i kněze, kteří se sem rádi vracejí.

Rád se sem vrací i již zmíněný nástupce P. Tichého P. Gerhard M. Walder, který s tímto poutním místem nadále spolupracuje. Ve „2. setkání na cestách“[270] v listopadu roku 2003, tři měsíce od nástupu na nové působiště – kláštera servitů ve Vídni, napsal: „Ukázalo se, že tento způsob spolupráce v pastorační činnosti přes hranice je nejen možný, nýbrž do budoucna velmi pěkný a důležitý úkol. Obě biskupské konference, česká i rakouská, jsou připraveny intenzivněji než doposud spolupracovat, aby se upevňovaly základy křesťanství v Evropě.“

Častěji příjíždívá i P. Robert Bösner z rakouského poutního místa Tři Duby u Hornu. Toto poutní místo v blízkosti moravských hranic bývalo v minulosti častým cílem pěších poutníků i z naší vlasti, kteří tam po mnoho generací putovávali. [271]



Měsíční poutě a jejich průběh

První měsíční pouť se zde konala v sobotu 3. srpna 1990. Hlavní část těchto poutí začíná pravidelně v zimním období v 17 hodin a v letním v 18 hodin. Začíná se společnou modlitbou růţence, které se zúčastňují i celebrující kněží a přisluhující. Pak následuje mše svatá. Při ní bývá poutní kázání. Většinou bývá zván jako hlavní celebrant některý významný kazatel. Není výjimkou, že přijede i někdo z biskupů nebo opatů.[272] V zimním období bývá cyklus promluv jednoho kazatele na jedno aktuální téma. Letos, v roce kněží, zde pravidelně promlouval děkan brněnský P. Václav Slouk. Hovořil na téma povolání. [273]

Po mši svaté jsou ohlášky a společná modlitba „Pod ochranu tvou“ za členy Společenství čistých srdcí. Celá pobožnost vrcholí eucharistickou adorací před Nejsvětější Svátostí. Při ní jsou z lístečků přednášeny prosby i díky, které si poutníci napsali.
Společné úmysly těchto měsíčních poutí jsou celkem čtyři [274]
-za obnovu víry,
-za kněţská a řeholní povolání,
-za laické spolupracovníky kněží a
-za mír ve světě.

Po celou dobu pouti je zde příležitost ke svátosti smíření, kterou věřící hojně využívají. Tímto způsobem, jako i na mnoha poutních místech, zde Panna Maria, která je zde uctívána jako Matka víry, přivádí věřící blíže ke svému Synu.

Po dvaceti letech by někdo čekal už viditelné, hmatatelné výsledky. Jak však říká sám zakladatel těchto poutí P. Jindřich Bartoš, někdy Bůh neřeší vždy modlitbu prosících tak, že by hned udělal zázraky, ale spíše dá milost, aby konkrétní lidé viděli, co oni sami mohou pro konkrétní věc udělat. Přes toto konstatování nejeden z poutníků svědčí o tom, že byl v Mašůvkách vyslyšen.

Hlavní pouť a popis poutního areálu.

Hlavní pouť v Hlubokých Mašůvkách „je zároveň měsíční poutí první soboty spojená s nedělí s bohatší náplní.“[275] Koná se každoročně o prvním červencovém víkendu. I když se termín konání této pouti často kryje s Národní poutí na Velehradě, bývá velice hojně navštěvovaná. Do Mašůvek na ni směřují mimo desítek autobusů a množství aut i menší i větší skupinky pěších poutníků z blízkého i vzdálenějšího okolí. V 16,30h. vychází procesí od mašovického rybníka, které se připojuje k pěším poutníkům z Jevišovic a v 17 hodin se koná přivítání poutníků před kostelem a mariánská pobožnost. V 18 hodin začíná na prostranství před kostelem modlitba růžence a po ní v 19 hodin mše svatá, [276] která je sloužena u Pomníku padlých.[277] Po mši svaté se koná za zpěvu písně „Kde v údolí“ a modliteb světelný průvod se svíčkami. V té době se již stmívá, tak světélka svící krásně vynikají a tvoří „nekonečnou řeku.“ Průvod prochází mezi kostelem a farou do poutního areálu kolem sochy Krista v Getsemanské zahradě a dále směřuje kolem zastavení křížové cesty na Kalvárii. Na tomto vrcholu kopce se k nebi tyčí Kristův kříž a kříže obou lotrů. Potom průvod sestupuje kolem Božího hrobu v boku skály a sochy Plačící P. Marie z La Sallety na Mariánskou cestu. Tato cesta začíná vlastně touto sochou a je tvořena obrazy poutních míst Čech, Moravy, Slovenska i Rakouska a Polska. Dnes je těchto obrazů 60.[278] Jsou namalovány na plech a zavěšeny na stromech podél cesty. Na konci této cesty průvod odbočí k Lurdské jeskyni. Lurdská jeskyně se sochou P. Marie a sv. Bernadety na skále, se studánkou, s oltářem a prostranstvím na konání bohoslužeb tvoří nádherné místo poutního areálu. Byla vybudována v údolí za kostelem k 90. výročí zjevení P. Marie v Lurdech. Posvětil ji 10. října 1948 brněnský biskup Karel Skoupý. Od Lurdské jeskyně, kde se průvod zastaví k modlitbě, k adoraci Nejsvětější Svátosti a Svátostnému požehnání, dále pokračuje kolem kaple se Svatou studní zpět do kostela. Ta byla postavena v roce 1949 „nad klenutým podzemním prostorem bývalého lázeňského pramene.“[279] Také zde byla „zbudována kolonáda se stříškou, pod níž jsou 3 velké lunetové reliéfy s biblickými výjevy o vodě.“[280]

V neděli jsou slouženy mše svaté od ranních hodin. Hlavní bývá v 10,30h. v Lurdské jeskyni. Ve 13. hodin se koná pobožnost Křížové cesty na Kalvárii. Pouť končí svátostným požehnáním v kostele a rozloučením s poutníky. Po celé její trvání je možnost přistoupit ke svátosti smíření. Zpovídá se nejen v kostele a ve zpovědnicích za ním, ale zpravidla na různých místech dle možností, potřeb a počtu kajícníků i zpovědníků.

Panna Maria je po staletí v Hlubokých Mašůvkách uctívána jako Matka víry. Při každé měsíční pouti se na jejího Syna věřící obracejí touto modlitbou:[281]
„Pane Jeţíši Kriste,
tys nám dal Pannu Marii,
kterou po staletí uctíval tvůj lid jako Matku víry.
Dej, prosíme,
ať její mateřská přímluva
upevní víru v našich rodinách,
vyprosí milost obrácení všem hledajícím,
rozmnoží počet duchovních povolání,
daruje kněžím dobré spolupracovníky,
přinese požehnání našemu národu, mír celému světu
a bezpečně nás dovede do věčné radosti,
kde ty žiješ a kraluješ na věky věků. Amen.“ [282]

Poznámky a odkazy k textu:

[264] Srov. ADÁMEK, Z.; PECHOVÁ, E., 400let úcty Panny Marie de Foy a Hluboké Mašůvky, s. 29.

[265] Srov. Tamtéž. s. 37..

[266] ADÁMEK, Z.; PECHOVÁ, E., 400let úcty Panny Marie de Foy a Hluboké Mašůvky, s. 39..

[267] Poutní areál je částečně popsán níže v souvislosti se světelným průvodem o hlavní pouti..

[268] Ve spolupráci s obcí bylo vybudováno nové sociální zařízení pro poutníky, 7 kapliček Sedmibolestné cesty s obrazy Bedřišky Znojemské, na místo setkávání byla upravena farní zahrada a vybudovány chatky pro ubytování a klubovna, z kůlny vytvořena výstavní síň. (Srov. ADÁMEK, Z.; PECHOVÁ, E., 400let úcty Panny Marie de Foy a Hluboké Mašůvky, s. 37).

[269] P. Tichý, narozen 1925. V r. 1975 se mu obdivuhodně podařilo uskutečnit další plán P. Parmy- přistavět nedostačující sakristii kostela o novou část V dalších letech pořídil nové varhany a na průčelí kostela instaloval mozaiku P. Marie de Foy s adorujícími anděly. (Srov. ADÁMEK, Z.; PECHOVÁ, E., 400 let úcta Panny Marie de Foy a Hluboké Mašůvky, s..35.).

[270] 2.setkání na cestách, Příloha farního dopisu č. 2, Hluboké Mašůvky, listopad 2003.

[271] Svědčí o tom např. obraz P. Marie Třídubské v kostele ve Štítarech, soška P. Marie Třídubské v kosele v Lančově a další podobná ztvárnění na mnoha místech Znojemska.

[272] V.Kodet ,arcibiskup J. Graubner, A. Pekárek, V. Malý, kard. M. Vlk, kard. Gröer, P. Posád, P. Konzul, prof. P. Piťha, K. Simandl, opati E. Martinec a M. R. Kosík, O Praem. a mnozí další duchovní.

[273] V minulých letech zde promlouvali např. mons Karel Janoušek, jáhen Petr Šmeral, P Marek Dunda a další.

[274] Srov. ADÁMEK, Z.; PECHOVÁ, E., 400 let úcty Panny Marie de Foy a Hluboké Mašůvky, s. 40.

[275] Tamtéž, s. 40.

[276]Např. v roce 2002 ji celebroval Mons. Josef Ender, apoštolský nuncius.

[277] V Hlubokých Mašůvkách jsou celkem tři místa, kde bývá sloužena mše svatá. Mimo kostela a Lurdské jeskyně v údolí za kostelem je to Pomník padlých na prostranství před kostelem, kde je sloužena mše svatá o hlavní pouti.

[278] Obrazy maloval lidový malíř Alois Zika z Plenkovin. Nejstarším obrazem je P. Maria ze Svaté Hory u Příbrami. Později obrazy obnovovala a některé dotvářela Terezie Přibylová – Veselá. V současné době obrazy obnovuje Karla Florianová ze Staré Říše. (Srov. ADÁMEK, Z.; PECHOVÁ, E., 400let úcty Panny Marie de Foy a Hluboké Mašůvky, s. 32.).

[279] ADÁMEK, Z.PECHOVÁ, E., 400let úcty Panny Marie de Foy a Hluboké Mašůvky, s. 31.

[280] Tamtéž, s. 31.

[281] Tato modlitba byla v roce 1995 schválena biskupstvím brněnským.

[282] Modlitba v Hlubokých Mašůvkách

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
CYRILOMETODĚJSKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA
Katedra pastorální a spirituální teologie
Roman Tomek
Mariánská úcta na Znojemsku a její projevy
Diplomová práce
Obor: Křesťanská výchova
OLOMOUC 2010

Z této diplomové práce si můžete přečíst:

Soukromá mariánská zjevení

Oprávněnost a důsledky vyhlášení dogmat

Některá poutní kázání
z Hlubokých Mašůvek

spustíte zde.