V časopise „Milujte se“, mě před časem velmi zaujal článek s názvem
“Druhý farář arský“.
V článku se píše o knězi z moravských Mašovic, o otci Ottu Opálkovi. Žil v letech 1915-1988. Nejprve vystudoval lékařskou fakultu a teprve potom fakultu Teologickou. Od roku 1973 působil jako kněz v Mašovicích u Znojma a to až do své smrti v roce 1988.
Ottova optimologie
I přes všechny nepříznivé okolnosti,které by nás mohly vést k tomu vidět danou věc černě, platí tři důvody (takzvané tři základní optimologické presumpce – tj. předpoklady), z nichž
by stačil i jen jediný z nich, aby bylo možno v celkovém úhlu pohledu konstatovat, že „je to výborné“:
1.
„Pán Bůh nás má rád!“ (srov. Jan 3,16) Nemůže být výbornější zprávy! Platí to vždy a za všech okolností. V porovnání s touto skutečností je vše ostatní zanedbatelné – jako porovnání kapky s mořem.
2.
„Každé bytí je dobré.“ (srov. Gn 1) Co Bůh stvořil, nemůže být jiné než dobré, ba výborné. A pokud vidíme, že něco není zcela v pořádku nebo že my sami nejsme takoví – že
jsme něco pokazili, pak to není důvod k nářku, ale je to úkol, na kterém máme s Boží pomocí pracovat.
3.
„Těm, kdo milují Boha, všechno napomáhá k dobrému.“ (Řím 8,28) Jen jde o to brát to vážně, a hlavně zůstat těmi, kteří mají Pána Boha opravdu rádi. Jinak to nefunguje...
Více informací o otci Ottu Opálkovi a o jeho životě je možné si přečíst v časopise Milujte se –
zde na straně 6-11