Růženec vysvobozuje z očistce!
Jedné zbožné ženě zemřel
bratr. Byla velmi zarmoucena
touto ztrátou, tím bolestnější, že
tento muž byl velmi dobrým křesťanem.
Ve snu spatřila P. Pia, který
ji těšil slovy: „Pomodli se 200
růženců, a tvůj bratr půjde rovnou
do nebe.“
Žena se probudila a myslela
si, že to byl jen pouhý sen. Nicméně
další den se vypravila za Otcem
Piem. Sotva se s ním setkala,
aniž by si vzpomněla na sen, ptala
se ho s pláčem, co může udělat
pro svého bratra, který je v očistci.
P. Pio ihned řekl: „A neřekl
jsem ti to dnes v noci? Pomodli
se 200 růženců, a tvůj bratr půjde
rovnou do nebe.“
Růženec má také tuto mimořádnou
moc: urychlit vysvobození
duší z očistce. Poskytuje duším
velkou úlevu a pomoc.
Když jednou P. Pio chtěl darovat
jedné své duchovní dceři
růženec, řekl jí třesoucím se hlasem:
„Svěřuji ti poklad. Nauč
se ho využívat. Vyprázdníme
očistec.“
V aktech blahořečení sv. Jana
Massiase, dominikána, čteme,
že se mu na smrtelné posteli
zjevila Panna Maria a řekla
mu, že ustavičnou modlitbou růžence
vysvobodil z očistce milion
čtyři sta tisíc duší. Papež Řehoř
XVI. nařídil, aby toto číslo
bylo zaneseno do aktů o blahořečení
na povzbuzení všech ctitelů
svatého růžence.
Svatá Terezie od Ježíše nám
zanechala písemnou zprávu, že
se jednou, když se začala modlit
růženec, ocitla v extázi a viděla
očistec jako velkou ohradu,
ve které duše trpěly v očistcovém
ohni. Když začala, již při prvním
Zdrávas Maria ihned spatřila, jak
na duše padá chladná voda, aby
je osvěžila. Stejně tak při druhém
a při třetím. Pochopila z toho, že
růženec přináší duším velkou úlevu,
a nechtěla ho vůbec přerušit.
Svatý Alfons proto ustavičně
doporučoval: „Chceme-li pomáhat
duším v očistci, modleme
se za ně růženec, který jim poskytuje
velkou úlevu.“
Také svatý Anibal Maria
di Francia tvrdí: „Když se za některou
duši v očistci modlíme
růženec, duše cítí, jako by plameny
ochladly, a zakoušejí rajskou
úlevu.“
V jednom ze svých kázání
mluvil svatý Dominik o dobrodiní
svatého růžence pro duše
v očistci. Ale jeden z posluchačů
se tomu začal vysmívat. V noci
spatřil ohnivou propast a trpící
duše a viděl, jak Panna Maria
plná mateřského soucitu podává
duším zlatý řetěz, aby je vytáhla
z této propasti. Byl to zlatý řetěz
svatého růžence.
Mimořádným apoštolem růžence
za duše v očistci byl svatý
Pompilio Pirotti. Svými růženci
vstoupil do důvěrného přátelství
s dušemi v očistci, které mu projevovaly
vděčnost za posilu, jakou
jim skýtal touto modlitbou.
Tato důvěrnost došla tak daleko,
že světec při modlitbě slyšel,
jak duše odpovídají druhou
částí Zdrávas, Maria.
Jak velkou lásku můžeme duším
prokázat, když se za ně modlíme
co nejvíce růženců!
Modlete se ustavičně
Svatý Alfons Liguori ve velmi
pokročilém věku upadl do úplné
letargie. Vůbec nemluvil a nic neslyšel.
Jeho opatrovník dostal nápad.
Přiblížil se k světci a řekl:
„Monsignore, musíme se pomodlit
růženec.“ Na slovo „růženec“
světec ihned zpozorněl, otevřel
oči a začal: „Deus in adiutorium
meum intende...“ Svatý Alfons
byl vždy připraven modlit se růženec
a modlil se ho neúnavně.
Zvláště ve svém stáří měl růženec
v rukou od rána do večera.
Podobně si počínali i jiní světci.
Usilovali o co největší dobro
a svému úsilí a hrdinství nekladli
žádné meze. To je základní charakteristika
světců. A k tomu pomáhá
především modlitba.
Modlit se znamená setrvávat
a žít v nebi. „My máme vlast
v nebi“ (Flp 3,20). Modlit se znamená
dělat to, co dělají v nebi
svatí, kteří se tváří v tvář Bohu
a Marii opájejí modlitbou klanění,
chvály a díků.
Milovat vášnivě modlitbu,
využívat k modlitbě každou příležitost
a být v tom neúnavní je
pro svaté nejpřirozenější věcí.
Oni milují Boží slovo: „Je třeba
se stále modlit a nikdy neustávat“
(Lk 18,1). „Bez přestání
se modlete“ (1 Sol 5,17).
Proto nás nepřekvapuje, že
také pokud jde o modlitbu růžence,
řídili se svatí plně touto
zásadou: modlit se a nepočítat.
Např. svatý Ignác z Loyoly nosil
růženec stále s sebou a neodkládal
ho ani v noci při spánku, jakmile
se probudil, ihned se modlil
k Panně Marii.
V každé době
Ani jeden den by neměl uplynout
bez modlitby svatého růžence.
Neměl by uplynout ani malý
čas v zahálce, aniž by byl přetvořen
modlitbou růžence. Kolik lidí
se růženec vůbec nemodlí, a celé
hodiny hledí na televizi, do novin
nebo na internet anebo tlachají
do prázdna.
Někteří tvrdí, že na růženec
vůbec nemají čas. Je to tak
nemožné najít si čtvrthodinku
na růženec? I kdyby to byla pravda,
je třeba jim říct to, co říkal
svatý Vincenc z Pauly a svatý
Jan Bosco: Snažte se modlit růženec
rozložený na celý den: jeden
desátek ráno po probuzení,
jeden později, jeden před snídaní...
Tři minuty na jeden desátek,
to přece není mnoho! Je však třeba
se modlit růženec každý den
jako projev lásky k Panně Marii.
Svatý Vincenc z Pauly doporučoval
dát třeba stranou jiné
modlitby, jen nevynechávat růženec.
Svatý Alfons byl ochoten
vynechat i oběd, protože růženec
pokládal za důležitější.
Svatá Maria Bertilla využila
každé přestávky mezi prací či
studiem k modlitbě růžence. Také
svatý Robert Bellarmin vkládal
mezi své vážné studium přestávky,
kdy se procházel a modlil
se růženec. Svatý Josef Tovini,
otec deseti dětí, neztrácel čas při
cestování a modlil se v dostavníku
růženec.
Je dobré využít času čekání
v obchodě, u lékaře, na zastávkách
vlaků a autobusů. Kdybychom
využívali důsledně tyto
chvíle, kolik růženců bychom
se dokázali pomodlit!
Blahoslavený Diego Oddi,
kudy chodil, držel v mozolnatých
prstech růženec. Především
na zastávkách autobusů byl spokojen,
když musel čekat, a naplnil
čas modlitbou. Jednou potkal
na zastávce kněze a pozval
ho, aby se s ním modlil růženec.
Kněz odpověděl, že každou chvíli
přijede autobus a už to nestojí
za to. Bratr Diego ho sladce vyzval
ještě jednou. Aby měl klid,
kněz se k němu přidal. A autobus
přijel, když se už modlili
Zdrávas, Královno.
Kolikrát se nám stane, že
musíme čekat na dopravní prostředek,
který se zpozdil. Růženec
nám pomůže, abychom
„shromažďovali poklady v nebi“
(Mt 6,20).
Překlad -lš-
