V úterý jsme se rozloučili při zádušní mši svaté s maminkou našeho jáhna, otce Františka Řezníčka. Prosíme o modlitby za její duši i za pozůstalé (kterých je opravdu hodně - s manželem vychovala 6 dětí).
Rozloučení v domě.
Pohřeb je obyčejně pro mnohé lidi smutnou událostí, zvlášť když odejde někdo blízký, koho jsme měli rádi.
Paní Řezníčková bydlela na vysočině, kde si lidé váží víry a sama ji předala také svým dětem. Bylo velmi krásné slyšet v domě zemřelé křesťanské pozdravy. Také společná modlitba růžence u otevřené rakve a postupné loučení rodiny, přátel a známých.
Přes bolest se také ozvala slova díků:
"Babičko, tak já Ti za všechno děkuju. Tak s Pánem Bohem." Takto se má loučit věřící člověk s věřícím, který byl připraven na poslední náročnou cestu svatými svátostmi.
Rozloučení v domě.
Rozloučení v domě.
Odchod z domu ke kapličce.
Krásný zvyk - se všemi zemřelými se místní lidé loučí u kapličky.
Přejezd do kostela v Měříně.
Na opravdu křesťanský pohřeb je radostné jít.
Kéž bychom žili takový život, abychom mohli také takto odejít z pozemského světa do věčného - zaopatřeni svatými svátostmi v kruhu rodiny (i když v dnešní době často v nemocnici).
