Ráda bych vám zde představila dvě knihy, které mě v poslední době velmi zaujaly a oslovily.
První z nich nese název
“CHATRČ“, kniha, jež se dá přečíst jedním dechem. Je téměř neskutečné, že se kniha, kterou si její autor původně vytiskl sám pouze v několika kopiích pro svou rodinu a své nejbližší přátele, stala bestsellerem přeloženým do 35 jazyků.
„Chatrč“ oslovuje miliony čtenářů svým rázným, ale srozumitelným obrazem Boha, soucitného tváří v tvář velkému zlu. „Chatrč“ však není jen knihou o hledání Boha, ale je zároveň též příběhem o tom, jak člověk tváří v tvář zlu a bolesti nalézá sebe sama.
Missy, nejmladší dcera Mackenzieho Allena Phillipse, je unesena během rodinného výletu a důkazy o tom, že byla pravděpodobně zavražděna, se najdou v opuštěné chatrči uprostřed oregonské divočiny.
O několik let později obdrží Mack, utápějící se v nejhlubší beznaději, podivný vzkaz, který vypadá, jako by byl od Boha, a ve kterém ho pisatel zve na víkend do chatrče. Přestože Mackovi jeho vlastní počínání připadá nanejvýš pošetilé, vrací se jednoho zimního odpoledne na toto místo, aby znovu vkročil do samého středu svých nejtemnějších nočních můr. To, co tam najde, navždy změní jeho život.
Druhá kniha, jež mě oslovila, a která nese název.
“NEJRADĚJI MĚL ÚTERKY“,vypráví o všedním životě Jana Pavla II. Čtenáře upoutá tato kniha již svým zevnějškem – obálkou.
Když zavírám oči, vidím, jak si bere pelerínku a pochoduje na terasu. Vidím, jak se soustředěně modlí růženec, jak v noci čte u stolu v ložnici, jak se procházíme v zahradě Castel Gandolfo…
Tak zahajuje svou knihu vzpomínek druhý osobní sekretář Jana Pavla II. Mieczyslaw Mokrzycki, jež sepsal za pomoci reportérky Brygidy Grysiak. Vypráví, jak byl do této funkce vybrán a jak se postupně ujímal svých povinností ve službě Svatému otci.
Díky skromnosti a pokoře P. Mieczyslawa nejsou čtenáři předkládány senzace, ale zajímavosti z každodenního života Jana Pavla II., zejména z posledních let jeho pozemské pouti, tak abychom více pochopili jeho lidskost i svatost.
