V Katolickém týdeníku č. 02, ročník XXII vyšel rozhovor s paní doktorkou Janou Bajerovou, který by se měl rozšířit více do naší společnosti. Paní doktorka zmiňuje informace, které se často od gynekologů nedozvíme…
„Když za mnou do ordinace přijde pacientka třeba s chronickou rýmou nebo bolestivými uzly na bércích, nejasnou dušností či s bušením srdce, může se jí zdát divné, že se zajímáme o to, zda užívá hormonální antikoncepci (HA). Ale pro správný diagnostický postup je to otázka velmi důležitá. „ říká interní lékařka JANA BAJEROVÁ. Mnohokrát se při své praxi setkala s ženami, jejichž zdravotní stav se po vysazení HA výrazně zlepšil, byť s ní na první pohled neměla jejich diagnóza nic společného.
Hormonální antikoncepci prý užívá téměř každá druhá že. Nejčastěji ji berou mladé dívky, třeba okolo patnácti let. Je to skutečně tak?
Jen málokterá dívka mezi šestnácti a dvaceti lety neuvede užívání HA. Totéž se týká žen v produktivním věku. Jen je v těchto věkových kategoriích daleko více těch, které používají například náplasti, nitroděložní tělíska a mylně se domnívají, že to není HA.
Většinová společnost dnes HA pokládá za „normální“. Tuší vůbec, jak může HA škodit? Nebo polykají, co se jim předepíše?
Domnívám se, že je to důsledek mentality společnosti, většinového myšlení a jednání. Je to tak rozšířené, tak „normální“, že není důvod o tom přemýšlet. Většina mladých dívek navštíví poprvé gynekologa a dostane HA. Problém vidím v tom, že je všude k mání daleko více informací o těchto nepřirozených možnostech ochrany před početím než o přirozených. Stejní lidé, kteří se rozplývají nad miminky, se s despektem dívají na nastávající maminku třeba čtvrtého dítěte, že je nezodpovědná a hloupá, když si to neuměla jinak zařídit. Tato mentalita vede k masovému polykání pilulek bez dalších úvah.
Proč téměř žádný gynekolog neřekne, jak je to nebezpečné?
Mnoho gynekologů jistě ženy informuje, ale důležitý je i rozsah a razance jejich upozornění. Je pravda, že zejména my internisté vidíme daleko ostřeji rizika než uváděné „přínosy“ HA. A aby to nebylo jen na lékařích: i pacient mnohdy slyší jen to, co chce. Vzpomínám si, jak otřesným zážitkem pro mě bylo v 6. ročníku medicíny přihlížet provádění interrupcí, jedna žena za druhou, ambulantně, žádné dlouhé cavyky, píchnou t diazepam do žíly, rozšířit hrdlo děložní, vyškrábat, odvést do čekárny, kde pak žely poloseděly, proležely na lavičkách, než mohly jít za pár hodin domů. Zkrátka to tak bylo a nikdo se nad tím nepozastavoval. Paní doktorka nám ukazovala, jak máme šikovně aplikovat injekci do žíly, abychom byli dobří lékaři. Ještě dnes ji vidím v té gumové zástěře… Opět to chápu jako celkové nastavení, co je a není normální.
Dá se říct, jak vysoké procento žen se potýká s problémy souvisejícími užíváním HA?
Procento si netroufám odhadnout. Osobně to vnímám jednoznačně – co není přirozené, nemá se užívat. Kolik nám dá někdy práce zvolit pro pacienta nutný lék, který by snášel a neškodil mu! A tady se nasazují masově prostředky, které těžce ovlivňují a mění přirozené tělesné procesy. Takže číslo vám neřeknu, ale často když dáme nějaký problém pacientky do souvislosti s nasazením HA časově, logicky dojdeme k řešení. Pak slyšíme i ono: „Ale proč mi to pan doktor neřekl?“
Často se hovoří o nadváze, zadržování vody v těle, ale to asi není to hlavní…
Nejnebezpečnější je plicní embolie – krevní sraženina, která ucpe plicní cévy a vzácně, je-li masivní, způsobí vteřinovou smrt. Velmi často se u uživatelek HA setkávám s trombózami žil dolních končetin. Ve velkém riziku jsou dívky a ženy, které mají dosud nepoznanou odchylku – sklon ke vzniku krevních sraženin. Vše, co je napsáno v příbalovém letáku, se někdy vyskytlo. Velmi častá je migréna, neovlivnitelný nárůst váhy, velká změna menstruačního cyklu, častý je vysoký tlak nebo zhoršení již léčené hypertenze. Mohou se vyskytnout deprese, pocit ucpaného nosu, kožní vyrážky, svědění, hnědé skvrny na kůži, zvýšení jaterních testů, nádory jater a prsou, žlučové kameny, napětí v prsou, pokles sexuální apetence, cukrovka, mužské ochlupení, padání vlasů, nevolnost, průjem, u disponovaných žen může dojít k mozkové nebo srdeční mrtvici… To vše by se mělo probrat před prvním předpisem HA.
Může užívání HA souviset i s rostoucí neplodností?
Pokud vím, nejsou na to zatím oficiální studie, ale intuitivně a podle selského rozumu se domnívám, že ano. Představme si, že léta budeme stromek ovlivňovat přípravky proti jablkům – a za patnáct let se budeme divit, že po jejich vysazení nerodí jablka. Zhruba polovina dívek začíná užívat antikoncepci kolem šestnácti let, pak studují, najdou práci, přítele, ale na děti ještě nepomýšlejí. Ještě se musí zapracovat, někam se podívat, zajistit bydlení, a najednou je jim třicet a více let. Po patnácti letech polykání prostředků proti dítěti to najednou nejde a znova se polykají hormony, tentokrát s opačným cílem. A znova si nemyslím, že je to fyziologické a neškodné.
Autor: Kateřina Šťastná
