Ve Znojemsku č. 47-49 ročník 2010 bylo uveřejněno hned několik článků s tématikou sexuální výchova ve školách. I když redakce novin již diskuzi na toto téma ukončila, zveřejňujeme alespoň touto cestou další ohlas, který nebyl otisknut.
Nač být hned v šoku,
milá paná Roubalová? Pravdu máte v tom, že doba pokročila a věci, které lidé dřív považovali za soukromé a intimní, což někdy mohlo být i na škodu, na nás v odhalené, dotěrné a často nechutné podobě útočí na každém kroku, jak z romantických filmů, tak i z hororů, z výkladů trafik, z televizních reklam, z tisku i z různých diskusí, často vyvolávaných a usměrňovaných velikány naší sexuologie typu pana doktora Radima Uzla.
Žijeme přece ve svobodné společnosti a každý má právo se k problémům doby vyjadřovat, nejen vy, ale i pan farář Dunda, pan Mrva nebo já. Jen do toho! Pokusme se však formulovat přitom své názory způsobem vhodným pro veřejnou diskusi, abychom se zbytečně nelekali jeden druhého.
Mě spíš udivuje, proč do této debaty nepřispívají i docela obyčejní lidé, u nichž v rodině se nad všetečnými a přirozenými otázkami dětí nezapotí ani otec ani matka, a oba jsou schopni jim na ně odpovídat úměrně jejich věku, tedy stupni jejich vývoje a chápání. Proč? Protože je prostě mají rádi a chtějí jim poskytnout lásku a bezpečí a ochránit je před záměrným zkreslováním určitých skutečností, v tomto případě role sexu v životě člověka.
Potíž je v tom, že doporučení ministerstva školství a navrhované učební materiály z poloviny roku 2010 více než kdy dříve vytrhují sex z kontextu vztahů a z kontextu rodiny. Poukazují spíše na všechna možná rizika, od rozpadu rodiny přes nemocí a různé deviace až po násilí ohrožující život dítěte. Místo aby bylo malé, bezbaranné dítě společností a rodinou účinně chráněno, uvádíme ho ve zmatek a hrůzu ze života, a to již ve velmi útlém věku. Už se v nich nedočteme o vzájemné lásce rodičů, o jejich společné lásce k dětem, ani o tom, že když dítě takovou lásku má, roste z něho zdravý, sebevědomý a zodpovědný člověk. Člověk, který ví, že ze sexuálního styku se může narodit dokonce !!! i nový jedinec, a ten by chtěl být nejmíň tak šťastný a milovaný, jako jsou doposud alespoň někteří z nás.
Je zřejmé, že je téměř nemožné sladit vaše názory s mými, natož s názory pana faráře Dundy. Poněvadž ale pravděpodobně reprezentujete početnou skupinu lidí, vidím jediné východisko: Rozdělme se na ty, kteří si věří, že se s výchovou svých dětí ještě tolik nezapotí a na ty, kteří je raději nechají v péči odborníků („odborníků“?). Znám učitele, kteří coby rodiče mají k sexuální výchově v nejnižších ročnících základní školy velké výhrady. Proč tedy neuvažovat o tom, že by sexuální výchova v této fázi školní docházky byla nepovinná a rozhodnutí, zda tento předmět bude dítě navštěvovat, zůstalo na rodičích. Při našem každodenním boji za všechna možná práva lidí i zvířátek by to možná nebyl špatný nápad.
Věra Červenková
Poznámka: Doporučení MŠMT pro sexuální výchovu na ZŠ z roku 2010 je stále možno najít na internetu, ale příručka, která je doplňovala, byla pro masivní protesty rodičů a věřících stažena současným ministrem školství z oběhu. Prozatím …
Vážená paní Červenková,
váš příspěvek je konkrétní a adresný, a nic proti jeho zařazení nemám ale článek paní Roubalové vyšel před 14 dny, tudíž váš přišel pozdě. Zítra vyjde reakce pana Venuty, která dorazila ještě včas, tím jsme ale diskuzi kolem sexuální výchovy v novinách ukončili.
Příště by bylo vhodnější reagovat co nejdříve, aby článek mohl být zařazen do tisku neprodleně.
S pozdravem
Vlastimil Mrva, šéfredaktor
Vážený pane šéfredaktore. Těší mě Vaše hodnocení. Nic proti tomu, že pan Veduta to stihnul dřív. Jen k těm datům: dnes je 6.12. a článek vyšel 30.listopadu, tedy ne před 14 dny, jak tvrdíte. S úctou Věra Červenková
Paní Červenková, dobrý den!
Pokud by váš článek vyšel, mohl by být zařazen do tisku až 14. prosince, protože dnes už je Znojemsko od rána v brněnské tiskárně, takže ona zmíněná lhůta by byla přesně 14 dnů, jak jsem napsal...
S pozdravem
Vlastimil Mrva, šéfredaktor
Pane šéfredaktore, jednejte podle vlastního uvážení. Asi by to už nemělo cenu, ale děkuji, že se staráte. Přeji vše dobré. V.Č.
PS: Názory pana Veduty byly docela podobné jako ty naše, takže se na „normální“ lidi přece dostalo. Díky Bohu!
Další ohlasy k této diskuzi
ZDE.
