10. listopadu ráno zemřel P. Antonín Němčanský, dlouholetý farář v Horních Kouncích.
Pohřeb otce Antonína bude ve středu 17.11. v 10,30 h v Horních Kounicích.
Parte v PDF ke stažení zde!
Otec Antonín se narodil 22. května 1918 v Hodějicích, ve farnosti Slavkov. Na kněze byl vysvěcen pomocným biskupem olomouckým dr. Stanislavem Zelou v pohnutých válečných dnech 5. července 1942 a nastoupil jako kaplan do Velkého Meziříčí, kde prožil konec války.
Do Horních Kounic přišel v roce 1962 z Hrušovan nad Jevišovkou. Strávil zde více než 46 let svého kněžského života. Vytrvale a obětavě sloužil až do posledního zbytku sil.
V srpnu roku 2008 o slavnosti Nanebevzetí Panny Marie, byl ve velmi vážném stavu převezen do nemocnice ve Znojmě. Odtud potom do Charitního domova na Moravci.
Tam strávil posledního dva a čtvrt roku svého života.
Po tělesné stránce byl velmi slabý, nemohl chodit, celou dobu byl upoután na lůžko. Mohla by se nabízet otázka o smyslu takového života...
Ale otec Antonín dal i těmto dnům obrovský smysl a naplnění. Byl se vším smířený, trpělivý, za vše vděčný, odevzdaný do Boží vůle. I na Moravci si byl vědom toho, že je knězem. Říkával - po 68 letech kněžské služby!! - jak moc je knězem rád a že, kdyby se měl znovu rozhodnout, by nechtěl být ničím jiným, než znovu římskokatolickým knězem.
Ty, kteří za ním přišli na návštěvu radostně uvítal, rád s nimi zavzpomínal na to, co bylo a zajímal se dění doma. Častokrát při tom pozapoměl, kde je a byl v duchu na své kounické faře... Až do posledních dnů měl velmi bystrou mysl. Při rozhovoru, byť po chvilce, si vybavil osoby, situace a okolnosti, o kterých byla řeč.
I ve svém údělu dokázal povzbudit. Loučil se úsměvem, podáním ruky a žádostí, abychom zase přijeli a vyprovodil nás, ze svého lůžka, svým kněžským požehnáním. Člověk při odjezdu z Moravce cítil, že více obdržel, než dal.
Pan farář všechno utrpení tiše a trpělivě přijímal, nereptal. Vzpomínal na lidi, se kterými se po svůj dlouhý život setkával, těšil se na setkání s těmi, kteří ho již na věčnost předešli a za všechny se modlil a obětoval své utrpení.
Věřím, že doba strávená na Moravci pro něj nebyla dobou pouhého živoření, ale byla to doba velkých milostí. Především pro jeho farníky, blízké, ty, za které se modlil a vše trpělivě snášel. Vyprosil nám tak nepředstavitelné množství milostí.
A také věřím, že ve svých přímluvách bude nadále pokračovat už tam, v Nebeském domově.
P. Antonín při oslavě 65 let kněžství...
.............
