V časopise Světlo č. 34/2010 vyšel článek s názvem Nenechejme si kazit děti. Srozumitelně vysvětluje, v čem je nepřijatelné zavádění nevhodného modelu sexuální výchovy do škol a zároveň odpovídá na dotazy rodičů, co pro zdárné řešení mohou dělat oni sami. Právě na rodičích totiž záleží, jak se daná škola k problematice postaví...
Uvádíme zde celý článek. I přesto, že je delší, doporučujeme jeho pozorné pročtení, a to zvláště rodičům a dalším zainteresovaným.
I. AKTUÁLNÍ SITUACE
S blížícím se začátkem nového školního roku sílí veřejná
diskuse o zavedení sexuální výchovy na základních školách.
Matice cyrilometodějská, která
byla založena roku 1900 jako
školská matice pro podporu církevních škol, nemůže zůstat stranou této závažné skutečnosti.
Oč vlastně ve věci sexuální
výchovy ve školách jde?
Rozbuškou se staly dvě publikace vydané Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR
– Doporučení k realizaci sexuální výchovy v základních školách
a metodická příručka pro učitele Sexuální výchova – vybraná témata. Publikace vyšly jako součást rámcového vzdělávacího programu Výchova ke zdraví,
do něhož ministerstvo zahrnulo
i Sexuální výchovu. Nabízíme několik výňatků z publikací:
a) 4.–5. ročník: „žák … orientuje se v bezpečných způsobech sexuálního chování mezi
chlapci a děvčaty v daném věku.“ (Doporučení)
Předčasné informace budí všetečnou zvědavost, „bezpečné způsoby“ vedou k poučení o antikoncepci a k budoucí promiskuitě.
b) „Homosexualita je normální menšinová sexuální orientace.“ (Sexuální výchova – i všechny následující citace)
Výrok popírá přirozený účel sexuality k plození a k výchově dětí.
c) „Všechny způsoby milování jsou rovnocenné.“
Záměna pojmů milování ve
smyslu láska a pohlavní uspokojení, sobecké pojetí sexuality,
propagace autoerotiky a sexuálních úchylek.
d) „V úvodu hodiny vytvoříme pozitivní atmosféru, když si
s žáky zahrajeme motivační hru.
…Vymění si místa všichni, kteří
se už někdy zamilovali, …líbali,
…měli menstruaci, …onanovali, …viděli porno, …kteří si myslí, že poprvé určitě použijí kondom, …kteří se opili, …kterým roste ochlupení.“
Vulgarizace intimního života dítěte, hrubé narušení jeho vnitřního
světa, deflorace dětské duše, vytváření atmosféry pro šikanu.
e) „Učitel: Je všechno, co jste
viděli v pornografickém klipu nebo filmu či časopise, pravda? Žák:
Asi ne. Všichni chlapi přece nemají jenom velké penisy a nevydrží souložit tak dlouho. Spousta
lidí nechce souložit do konečníku, ale v pornografii je to běžné.“
Vyučující předpokládá sledování pornografie, vede na základě její
znalosti debatu se žáky. Žák má
zřejmě nepřiměřený přehled o sexuálních praktikách. Hrozí manipulace sebevědomím hochů dle velikosti penisu.
f) „Sexuální slovník: Žáci …
mají napsat fixem na fólii co největší počet jakýchkoliv výrazů pro
mužský …a pro ženský genitál,
…s vyučujícím všechny napsané
výrazy přečtou a rozdělí na vulgarismy, lidové výrazy… Variantou může být: co nejvíce synonym pro pohlavní styk.“
Vyučující ani tak netříbí jazykový cit dětí, jako jim rozšiřuje zásobu vulgárních výrazů, ničí jejich
stud, do budoucna špiní jejich prožitky čisté lásky. Absolutně bezzábranový žák sbírající zkušenosti je nejlepší.
g) „Cvičení Kdo má pravdu? …
Právo na sexuální informace má
i dítě, jehož rodič si to nepřeje. -
Odpověď je ANO.“
Vyučující vede děti proti rodičům. Tím porušuje Listinu základ
ních práv a svobod.
Nutno říci, že návrhy ministerstva hrubě porušují zásady obecně
platné morálky, křesťanské výchovy a ohrožují přirozený duševní
a fyzický vývoj dětí. Ba dokonce
odporují Listině základních práv
a svobod; jsou v rozporu s formulací v Preambuli Ústavy ČR o „nedotknutelných hodnotách lidské
důstojnosti a svobody“.
Proti tendencím ohrožujícím
morální výchovu dětí se postavil
Výbor na obranu rodičovských
práv (VORP, webové stránky
www.nesexuveskole.cz), Hnutí Pro život (HPŽ ČR), Národní centrum pro rodinu
(NCPR), a mnoho dalších institucí a jednotlivců. K protestu
VORP na webových stránkách
se k 17. srpnu 2010 připojilo 7080 protestujících. Kněží
římskokatolické církve vydali
prohlášení jednoznačně odmítající zavádění sexuální výchovy do škol, zatím se 139 podpisy
(www.fatym.com). Každý křesťan má morální povinnost vyjádřit se k věci tak závažné, a nyní
v naléhavé situaci je k tomu vhodná příležitost...
I díky medializaci rozporu mezi záměry ministerstva
a přáním mnoha rodičů byl nový ministr školství Josef Dobeš postaven před nutnost celou záležitost řešit. Tak došlo
6. srpna k setkání pana ministra se zástupci VORP a Hnutím
Pro život, jednání se zúčastnili
mj. také někteří autoři publikace Sexuální výchova – vybraná
témata a garantka projektu Sexuální výchova. Byl přednesen
požadavek na stažení příručky
ze škol ze dvou důvodů – zasahuje do práv rodičů na výchovu
jejich dětí a informuje o intimních oblastech lidského života
necitlivým, urážlivým (a morálně devastujícím) způsobem. Výsledkem jednání bylo rozhodnutí
pana ministra stáhnout příručku
z webových stránek ministerstva
(již se stalo) a rozeslat na všechny školy doporučení ředitelům
škol, aby plně respektovali přání rodičů v oblasti sexuální výchovy. Je tedy nanejvýš nutné,
aby se rodiče nebáli ředitelům
škol se ozvat!
I když pan ministr vyjádřil ochotu o tématu dále diskutovat, přesto zaujal postoj, že
škola má právo a žáci mají nárok na sexuální výchovu. Jelikož
byla splněna jen část požadavků
VORP a nedošlo k tomu nejpodstatnějšímu – zrušení státem za
váděné sexuální výchovy ve školách, je třeba v boji za práva
rodičů v této oblasti pokračovat.
„...V zájmu rodiny i vašich
synů a dcer, a dokonce i lidské
důstojnosti nedovolte, aby děti
byly státem uváděny do současného nezdravého pojetí sexuality
jako neplodné rozkoše bez zodpovědnosti. I když je nám toto
velmi rozšířené pojetí sexuality často předkládáno jako něco
»normálního« – normální to není. Pravdou totiž je, že lidská sexualita je velkým a krásným darem Božím a v tomto duchu je
třeba k ní i přistupovat. Tím je
ale zároveň i dáno její místo v životě člověka a ve vztazích. Tento dar nachází své pravé a plodné místo v manželství. Zároveň
je v této souvislosti třeba zdůraznit i krásu a hodnotu čistoty.
Vzhledem k tomu, že takovýto
uctivý a zdravý přístup od školní sexuální výchovy jistě čekat
nemůžeme, je na místě jasně
a účinně říci zavádění sexuální
výchovy do škol jednoznačné
ne! Nenechte si kazit děti! Zahrnujeme vás do svých modliteb.“ (z prohlášení kněží na podporu
rodičů, kteří jsou proti zavádění připravované sexuální výchovy na školách – www.fatym.com)
Sexualita v daném pojetí je
oddělena, odtržena od citové,
intelektuální a volní složky lidské osobnosti; tyto složky staví
do služebné nebo pasivní role,
potlačuje je. Sexualita je dětem
prezentována jako nezávazná
hra, bez citové motivace, bez
odpovědnosti. Tím je u dětí deformováno vyvíjející se lidství
ve své nejkřehčí fázi.
Škola nemá právo při kolektivní výuce probouzet a rozvíjet
předčasnou dětskou sexualitu,
nabídkou informací o praktikách a technikách jí dávat obsah bez citu. Škola má právo
a povinnost elementární poučení o faktech lidské sexuality
vřadit v běžných proporcích jednotlivých partií učiva v biologii,
občanské výchově, péči o rodinu, a to koordinovaně, hlavně
na II. stupni ZŠ.
Rodiče mají povinnost s ohledem na individualitu jednoho
každého dítěte včas, příhodně
a citlivě, průběžně, nikoliv jednorázově utvářet osobnost dítěte i v tomto směru. Děti mají
právo být informovány a formovány v tomto směru milujícími
rodiči v intimitě rodinného prostředí podle individuálního vývoje na úrovni své rodiny, a to tak,
aby se připravovaly žít plnohodnotně, čistě, plodně a šťastně
ve shodě se svým budoucím životním posláním.
Je třeba mít neustále na paměti, že rodiče jsou první, kdo
mají odpovědnost za výchovu
svých dětí. „Právo a povinnost
vychovávat je pro rodiče prvořadé a nezcizitelné.“ (Katechismus katolické církve 2221) Jsou
to právě rodiče, kdo se budou
před Bohem zodpovídat za to,
jak své děti vedli ke ctnostnému životu, k pravým hodnotám
lidským i duchovním. A jsou to
většinou rodiče, kteří budou muset řešit nechtěná těhotenství,
pohlavní nemoci či psychická
zranění svých dětí. Proč by tedy měli mlčet, když jsou státem
nuceni překročit své morální
a duchovní zásady a pošlapat
přitom své svědomí a přesvědčení? (Na tuto skutečnost upozor
nil i David Loula při zmíněném
setkání s ministrem školství.)
Škola by mohla podpořit
v tomto směru rodiče přednáškami, besedami atd. vedenými
lékařem, pedagogem, knězem.
Připouštíme, že v některých věřících rodinách je téma občas
tabu, ale také že naopak funguje ústní předávání zkušeností.
Konečně rodiče mají právo
zvolit pro své děti školu, která
odpovídá jejich přesvědčení.
A u křesťanů by to měla být taková škola, která jim bude nejlepším způsobem pomáhat v jejich
úkolu křesťanských vychovatelů. Je povinností veřejných orgánů zaručit rodičovské právo
(žel, dnes často tak pošlapávané
a zlehčované) a zajistit konkrétní podmínky k jeho uplatňování. (srov. KKC 2229) Bohužel,
mnozí křesťanští rodiče na výběr moc nemají – taková škola nemusí být v rozumném dosahu
jejich bydliště. Pak je nutno hledat „kompromisní“ řešení – a ta
někdy mohou být v rozporu s Ježíšovými slovy: „Vaše slovo buď
»ano, ano – ne, ne«; co je nad to,
je ze zlého.“ (Mt 5,37) Nabízet
jako východisko z nouze domácí
školu klade na rodiče obrovské
nároky a není konečným řešením společenské situace. Rodiče dětí ve státní škole mají mít
možnost rozhodnout se, jakým
způsobem chtějí, či zda vůbec
nechtějí, aby škola vzdělávala
a formovala jejich děti sexuální výchovou.
Jako křesťané se můžeme na
plno ztotožnit s
důvody VORP,
proč je třeba odmítnout stávající sexuální výchovu ve škole:
1. Není pravdou, že školní sexuální výchova přispívá k odložení pohlavní aktivity do vyššího věku. V zemích, kde byla zavedena, se naopak tento věk snížil,
mnohonásobně se zvýšila promiskuita mládeže, výskyt pohlavních chorob a těhotenství mladistvých (např. Švédsko, USA, Velká Británie). Některé země
proto od této výchovy ustoupily.
2. Předčasné a názorné za
svěcování dětí do pohlavního života na I. stupni ZŠ ruší jejich
vývoj v klidové předpubertální
fázi, kdy se má rozvíjet cit, soucit a altruismus. Narušuje a ničí
jejich zdravý stud, který je nejlepší zárukou oddálení pohlavního života až do stabilního vztahu. (V Doporučení najdeme pro
I. stupeň ZŠ téma HIV/AIDS –
cesty přenosu a pro II. stupeň –
poruchy pohlavní identity, antikoncepce. Čteme: „4.–5. ročník:
žák ... orientuje se v bezpečných
způsobech sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty v da
ném věku.“)
3. Sexuální výchova, jak ji
obě inkriminované publikace prezentují, je vyloučena z kontextu
manželství a rodičovství. Silně
se propaguje autoerotika a vlastní sobecký zážitek bez láskyplného vztahu k druhé osobě. Péče o dítě se vůbec nevyskytuje,
ono je naopak považováno za nebezpečí, kterému je třeba se vyhnout. Chybí výchova ke zdrženlivosti, zmínka o hodnotě
panenství a panictví jako daru druhému člověku.
4. Publikace nerespektují přirozené rozdíly mezi mužem a ženou, kteří se ve vztahu navzájem
doplňují. Nezmiňují se o jejich
odlišném vnímání sexuality, nenahraditelnosti matky v prvních
letech života dítěte, rozdílnosti mateřské a otcovské role, jak
nás učí staleté zkušenosti. Kapitola o genderu naopak vnáší
do školy ničím neprokázaný názor o stejnosti a zaměnitelnosti
obou rolí, který může vytvořit
u dítěte zmatek.
5. Bylo již mnohokrát dokumentováno, že doporučování
antikoncepce mladistvým vede
k promiskuitnímu a nevázanému
chování umožněnému zdánlivým
pocitem bezpečí. Selhání pak řeší
dívky většinou potratem. Přesto
jsou obě publikace plné doporučováním různých druhů antikoncepce. Nenacházíme ani slovo
o přirozených a ekologických metodách plánování rodičovství. V informacích o hormonální antikoncepci není ani zmínka o jejím masivním negativním
dopadu na zdraví, o následném
zamořování vody umělými ženskými hormony (způsobujícím
pravděpodobně předčasnou pu
bertu u dívek, snížení plodnosti u mužů a ovlivňujícím negativně rozmnožování vodních
živočichů).
6. Naprosto nelze souhlasit
s tím, aby děti byly ve školách
formovány ideologií, kdy různé
pohlavní odchylky a nemoci jsou
prezentovány jako varianty sexuálního chování. (Příručka: „Homosexualita je normální menšinová sexuální orientace.“) Nelze
souhlasit s tím, aby byly seznamovány na základní škole s perverzními sexuálními praktikami!
Sexualita patří do manželství,
které je svazkem mezi mužem
a ženou, a jen v tomto trvalém
a láskyplném vztahu mohou vyrůstat fyzicky i psychicky vyrovnané děti. Sexuální život lidí,
kteří se odchylují od této normy, není třeba propagovat, natož v základní škole.
II. JAK ZABRÁNIT SEXUÁLNÍ
VÝCHOVĚ NA ŠKOLE
NAŠICH DĚTÍ?
1. Především podpořit protest
na www.nesexuveskole.cz (internetové
stránky VORP), okamžitě
reagovat na situaci ve škole
svých dětí.
2. Domluvit se s rodiči spolužáků
na společném postupu –
je to pro ředitele škol více motivující
k jednání.
3. Kontaktovat ředitele školy
– doporučuje se použít vzorový
dopis na internetových stránkách
VORP, který je připraven
tak, aby měl právní závaznost.
4. Kontaktovat VORP – informace,
argumenty, rady.
5. Pokud se ředitel rozhodne
sexuální výchovu na škole zavést,
nebo do 30 dní na váš dopis
neodpoví – a jedná se o školu
zřízenou obcí, krajem nebo
státem – odvolat se ke krajskému
úřadu. Vzor odvolání lze
stáhnout na internetových stránkách
VORP.
6. Kontaktovat Hnutí Pro
život ČR (internetové stránky s kontakty www.prolife.cz)
v případě, pokud krajský úřad
postup ředitele potvrdí nebo
do 30 dní neodpoví. HPŽ ČR
zajistí bezplatné právní zastupování advokátní kanceláří pro
vedení soudního sporu a domluví se na dalších krocích.
7. Sdělit své zkušenosti, nejlépe VORP či HPŽ ČR.
8. Svým známým poslat odkaz na webové stránky, upozornit letákem na nebezpečí (zdarma zašle HPŽ ČR) apod.
NEODKLADNÉ!
JEDNEJTE IHNED!
Nezapomeňme, že patronkou
boje o čistotu je dvanáctiletá mu
čednice čistoty sv. Marie Goretti a že „více je třeba poslouchat
Boha než lidi“ (Sk 5,29).
Redakce Světla
Prameny: www.nesexuveskole.cz
www.prolife.cz
www.fatym.com
III. MODLITEBNÍ INICIATIVA
Na podporu dětí a jejich rodičů vznikla modlitební iniciativa, do které se může zapojit
každý, kdo souhlasí s hlavními
úmysly modlitby:
- za ochranu dětí před morální
zkažeností a za jejich zdravou
výchovu v duchu křesťanských
zásad a přirozeného mravního
zákona;
- za duchovní posilu a moudrost pro rodiče vychovávající
své děti a za jejich odvahu domáhat se svých rodičovských
práv;
- za obrácení těch, kteří jakýmkoliv způsobem šíří etický re
lativismus a jednání protivící
se Božím zákonům, a to zvláště v oblasti propagace drog a jiných závislostí, volného sexu,
pornografie, násilí a dalších
společensky nežádoucích jevů a za zamezení této propagace;
- za duchovní a morální obrodu České republiky.
Způsob modlitby: Každý den
(aspoň do 30. září 2010) v době
mezi 20.00 až 21.00 hod. (nejlépe deset minut před 21. hodinou) se – pokud možno společně v rodinném kruhu – pomodlit
dva desátky sv. růžence, jeden
za první dva úmysly (děti a ro
diče), druhý za následující dva
úmysly (obrácení šiřitelů hříchu
a duchovní obrodu ČR).
Kněží zapojení do modliteb
ní iniciativy budou všem modlícím se a těm, za které se modlili,
dávat v 21.00 hod. kněžské po
žehnání.
Delší modlitba a jiné
modlitební iniciativy jsou vítány.
Šíření zla je možné zastavit
jen s pomocí Boží. Pán Ježíš Kristus nás vybízí k naléhavé modlitbě: „Každý, kdo prosí, dostává...
čím spíše nebeský Otec dá Ducha Svatého těm, kdo ho prosí!“
(Lk 11,10.13) Vzpomeňme na růžencové modlitební tažení, které
inicioval P. Petrus Pavlicek – vyprosilo v poválečném Rakousku
zázrak: stažení sovětských vojsk
z okupovaného Rakouska v roce
1955. Do iniciativy bylo zapojeno více než 500 000 lidí!
Další příklad vyslyšení: V roce 1986 proběhla ve Filipínách
„Růžencová revoluce“ – díky
modlitbám 2 milionů lidí, kteří vyšli do ulic hlavního města
Manily s růženci v ruce, bylo
zabráněno téměř jistému konfliktu a občanské válce.
Nyní jde o podobně závažné
události. Morální rozklad je horší než hrozba války, neboť ten
bývá právě její příčinou.
Spojme se v naléhavé prosbě
s důvěrou v Boží milosrdenství!
P. Ing. František L. Juchelka, ThD.,
Minoritská 1, 602 00 Brno,
juchelka@post.cz
P. Ing. Jiří Špiřík, ThD.,
Kostelní 74,
377 01 Jindřichův Hradec
Ministerstvo školství zastrašuje rodiče i ředitele škol
I přes skromný a dílčí pozitivní výsledek jednání skupin hájících práva rodičů na výlučnost rodinné sexuální výchovy a nestádní deformace, jak je koncipována v nových materiálech, které mají školy do vzdělávacích programů aplikovat již od září letošního roku, nebyly stále objasněny některé výhrůžky zástupců ministerstva vůči rodičům. Jedná se o právní postihy, pokud
odmítnou účast svých dětí v předmětech, kde budou témata sexuální výchovy probírána. MŠMT také zastrašuje ředitele, kteří
se svým podpisem v kampani na www.nesexuveskole.cz připojili ke školám, kde sexuální výchovu v osnovách nebudou rozšiřovat dle sporného Doporučení k realizaci sexuální výchovy.
Hnutí Pro život ČR, 16. 8. 2010
„A tak jsme na sklonku nového obrazu nového světa přišli
k bodu, ve kterém má křesťan – nejen on, ale zejména on –
povinnost protestovat.“
Kardinál Jozef Ratzinger, 25. dubna 1997, Řím
Úvod ke knize belgického kněze
prof. Mons. Michela Schooyansa L’Évangile face au désordre mondial
Připojte se i vy k protestu proti zavedení sexuální výchovy
na základních školách na adrese:
www.nesexuveskole.cz
