Jaká byla letošní, již 6. pěší pouť z Prahy do Jeníkova? Na to se můžete podívat v následujících článcích.
Letošní, již šestá pěší pouť začala u katedrály sv. Víta, kde se nás sešlo asi jen 20. Přesto byl začátek pěší pouti jedinečný a neopakovatelný.
Když jsme se před katedrálou modlili večerní chvály a už jsme byli u konce, otevřely se hlavní dveře katedrály a vyšel z nich kardinál Dominik Duka.
Za chvíli po něm se pak otevřely dveře podruhé a tentokrát z nich vyšel biskup Baxant, který se s našimi kněžími, jež nás doprovázeli, zastavil a povídal si s nimi. Nakonec nám všem udělil na cestu svoje požehnání.
Do třetice povyšel ještě pomocný českobudějovický biskup Pavel Posád, který nás také pozdravil. Po tomto krásném úvodu jsme pak jako každý rok obešli katedrálu a na několika místech se zastavili, abychom se pomodlili nebo zazpívali.
Před vchodem do katedrály jsme pak každý ještě určili úmysl za který chceme pouť jít a vyšli jsme k sestrám boromejkám,kde jsme opět našli velmi milé přijetí a možnost přespání.
U sestřiček pro nás bylo nachystané „velké“ pohoštění, které jsme nečekali. V letošním roce neprobíhalo seznamovací kolečko, jako tomu bylo v předchozích letech, protože jsme se víceméně všichni znali.
V letošním roce jsme při pěší pouti rozjímali nad listem apoštola Pavla Filipanům. List Filipanům má jen 4 kapitoly, stejně jako naše cesta do Jeníkova. Každý den večer jsme si přečetli jednu kapitolu, nad kterou jsme potom druhý den cestou rozjímali a nejen to. Měli jsme se pokusit vymyslet i nějaké heslo k danému úryvku.
Po přečtení 1.kapitoly a po společné modlitbě kompletáře, jsme šli první večer spát, abychom byli připraveni na zítřejší první část naší společné pouti.
