"Naše pravá krása přichází od Boha. Jeho prostřednictvím našeho života budeme upřímní a šťastní." To, kromě jiného, řekl P. Branko Rados, místní farář v Medjugorje při kázání během festivalu mladých 2009.
Milá mládeži, milí bratři a sestry,
chtěl bych své kázání začít dějinami. Jednoho dne král velmi těžce onemocněl. Bolesti měl stále silnější a byl velmi neklidný. Svolal nejlepší lékaře a hvězdáře ke královskému dvoru. Všichni hledali lék na onu nemoc. Recept zněl:
Král se uzdraví, když si obleče košili šťastného člověka. Ale nikdo u dvora nikoho takového, kdo je šťastný, nenašel. Sluhové hledali ve všech městech a vesnicích, ale všichni na otázku, zda jsou šťastní, odpovídali: „Ne!“
První byli nešťastní - byli sice zdraví, ale neměli žádné děti. Jiní byli chudí, třetí byli nemocní, čtvrtí byli nešťastní proto, že jejich láska nebyla opětována. Pátí nebyli šťastní, protože jejich děti nevedly spořádaný život, šestí, protože se jim v práci špatně vede a tak to šlo dál.
Dějiny vypráví, že sluhové byli velmi překvapení – tak těžce si hledání nepředstavovali. Zcela znaveni se vraceli zpět. Najednou slyší šťastný, hlasitý zpěv mladíka, který přibližně sto metrů od nich seděl před chatrčí a vyhříval se na slunci. „Proč jsi tak šťastný?“ ptají se ho. „Nemám žádný důvod. Zpívám jen proto, že jsem šťastný.“ Když to sluhové uslyšeli, zavýskli a chtěli mu košili vzít, ale jaké překvapení. Muž vůbec žádnou košili neměl.
Jsi šťastný?
Maria je krásná, protože miluje a ne jen proto. Je šťastná, protože miluje a Maria je požehnaná, protože miluje. Proto mladý muž miluje mladou ženu. Nechci se ptát, jestli jsi krásný, protože vím, že jsi. Každý je svým způsobem krásný a sympatický, a protože se tě dnes večer budu ptátna to, co nemůžeme na první pohled vidět. Nečekám žádnou odpověď, ale prosím tě, odpověz sám. Jsi šťastný? Jsi naplněn? Jsi požehnaný? Miluješ? Když na tyto otázky se svými rty, svým životem můžeš odpovědět ano, potom jsi požehnaný. Jsi krásný. Krásnější nemůžeš být. Člověk ti nemusí žádnou korunu na hlavu posadit a jmenovat tě krásnou královnou, protože jsi královnou i bez koruny. Chci ti dnes večer říci: „Nikdy se nepodváděj. Největší přání tvé duše, tvé povahy a života není být krásný, ale být svatý, být šťastný. Zvláště mít upřímně rád - to znamená, celý se dát.
Milý příteli, království je v Bohu.
Chci ti říci, abys nezapomněl a navštívil kosmetický salon pro duši.
Nebuď spokojený jen s pár drobky.
V posledních 10 letech jsem vždy na festivalu mládeže v Medjugorji potkal mnohé , kteří mi říkali, že každý rok přichází, protože je zde krásně.
To mě těší, že se ti zde líbí, ale nezůstávej jen u tohoto bodu stát, kde jsi s několika drobky spokojen. Vezmi mnohem víc! Vezmi si vše nejlepší nehezčí, co ti toto místo nabízí: Slovo Boží, které slyšíme a poselství Matky Boží si vezmi k srdci a žij život vánkem Ducha svatého a v této přítomnosti z Krista, zmrtvýchvstalého, obzvlášť v eucharistii vzývaného. Jdi ke zpovědi! Chci tvé bolavé místo uzdravit. Chci ti dát sílu skrze sv. Přijímání, aby tvé kroky byly pevnější a chci, aby tvůj pohled byl zase čistý. Můj příteli, nebuď zde jenom na půl, buď potřebný! Nic to nestojí, nebolí a nic neztratíš. Naopak, mnoho dostaneš. Nezapomeň: „Musíš růst a potom se obrátit.“
Víte, co odpověděla Matka Tereza novinářům odpověděl, když se ptali, co není v kostele dobré a co máme předělat? Odpověděla: „Vy a já nejsme dobří. Musíme sebe předělat.“
Jste mladí a krásní, ale přesto musím říci, že můžete být ještě krásnější. Budete, když budete ještě zbožnější.
Ježíš – první ve tvém životě.
Vypráví se: známý umělec Leonardo da Vinci začal malovat obraz „Ježíš – rybář lidí“ Chtěl, aby lidé věděli, jakou životní cestou se mají dát. Když hotový obraz ukázal svým přátelům, všichni byli nadšeni, ale většinou říkali: „Tato loďka je pěkná!“
To ho tak bolelo, že jak přátelé odešli, loďku přemaloval, aby na obraze byl jenom Ježíš.
Milý mladý příteli, co ti chci říci je: „ Já a ty budeme šťastnější, krásnější a spokojenější, když Ježíš Kristus sám bude středem našeho života. Když Mu v našem filmu dáme roli hlavní a ne vedlejší. Když se dnes večer budeme Ježíše ptát, čím by chtěl v našem životě být, co si myslíte, že Ježíš řekne? Jsem si jistý, že odpověď znám. Ježíš zajisté odpoví: „Chtěl bych být tvým mobilem, ne víc a ne méně. Proč to Ježíš řekne? Je nesčíslně důvodů. Ty a tvůj mobil, jste nerozluční. Jak často jsi se svým mobilem zaměstnaný? Snad je to tvůj mobil, na kterého se během dne nejvíce díváš. Jsi plný starosti o něj, aby ti neupadl a nepoškodil se. A zajisté je tvůj poslední pohled před spaním na něj. Ráno je to pro tebe první pozdrav. Jak často registruješ, co ti přítel říká? Ale u mobilu odpovídáš hned. Máš jej neustále u sebe. Ve škole, v práci, ve společnosti a zajisté také v kostele. Je opravu středem tvého života. A Ježíš nechce nic jiného – chce být tvým mobilem. Chce každý den, každou chvíli být s tebou. Ale nechce se ti vnucovat. Nechť je Ježíš kormidelník, potom nebudeš dělat žádné chyby. To je to, co nám Matka Boží často říkala:
„Stůj při mém Synu na prvním místě. Služebník v Káni, v Galilei řekl:
„Co vám Ježíš říká, dělejte.“
Co ti Ježíš říká? Je to zajímavé. Ježíš říká: „Miluj, odpouštěj, modli se, raduj se, buď šťastný!“ Člověk chce být šťastný a představuje si, že štěstí je tam, kde není on. Proto se ptám: „Kde je tvé štěstí?“ Myslíš si, že je tvé štěstí, když vyhraješ milion? Fotbalista s milionovou smlouvou nebo populární zpěvák, fotomodelka nebo herečka? Ne! Ježíš ti chce v těchto dnech říci: „Tvé štěstí je schované v hloubi tvého srdce.“ Velmi tě miluje. Nikdo na světě tě více milovat nebude. Proto nezapomeň – patříš Ježíši. Řekni to svým životem a srdcem. Řekni to, aby to Ježíš a Matka Boží slyšeli. Nejen na 5%, ale na 100%.
Milá mládeži, pamatuj, že tvé štěstí je jen v tvé kůži, v tvé košili můžeš být šťastný. Proto: Nesvlékej košili a nehledej jinou. Dělej jedno – začni Boha milovat. Potom budeš upřímný a opravdu šťastný.
Věřím, že láska existuje.
Ivan Philipovič, kněz společenství Cenacolo
Pochválen buď Ježíš a Maria!
Viděli jste, jak mnoho života je v těchto mladých lidech ve společenství Cenacolo v tanci, zpěvu. Také jsem slyšel od matky Elviry Petrozzi (zakladatelky společenství Cenacolo), že jsme život ztratili, a že se to v dnešním světe velmi lehce stane. Myslím, že je to v nás všech, kteří dnes zde stojí.
S Ježíšem začíná nový život.
Když slyšíme o pomíjivosti života, jsme smutní. Jak ale můžeme ze smutku a smrti a ztraceného života zpět k životu a plnosti života přijít? Jediný způsob, jak přijít zpět ze smutku k radosti, z temnoty do světla, je začít u zmrtvýchvstalého Krista. Ježíš, který smutek zpečetil smrtí. Jen v zmrtvýchvstalém Kristu, který je Láska sama, můžeme začít nový život. To je začátek lásky, o které tolik mluvíme.
Byl jsem v těžké situaci, plný smutku v srdci, ale potom se toto setkání lásky stalo. Když mám vyprávět, jak tato láska začala, už si nevzpomenu. Ale tito mladí, kteří mě do společenství vzali, byli první, kteří mi lásku ukázali: Tato pravá láska, v trpělivosti, v mé těžkosti, ta mi ukázala, že ji mám, jak jsem do společenství přišel.
Motto tohoto setkání mládeže jsou slova Marie, která mladým při svatbě v Kani Galilejské říkala: „Co vám Ježíš říká, to dělejte!“ Pán k nám mluví skrze svá slova, evangelium, které slyšíme. Říká nám mnoho, ale to hlavní poselství, je láska sama. „Miluj druhé tak, jak jsem miloval já vás.“ Není žádné větší lásky jako té, která dá život za své přátelé.
To je poselství Ježíšovo. To je to, o co jsme se ve společenství Cenacolo pokoušeli pro život. Být nástrojem v Božích rukou.
Tak se zrodila Boží láska v mém srdci.
