Koncem září roku 2009 zemřel vzácný kněz P. Antonín Huvar. Mnozí si toho ani dost nevšimli, protože právě tehdy jsme žili návštěvou Benedikta XVI. v naší zemi. Přesto je dobře připomenout tři myšlenky z rozhovoru s ním, jak byly uveřejněny v Katolickém týdeníku č. 3/2010.
...Pracovali jsme s mládeží a pár měsíců po únoru 1948 nás přes šedesát pozatýkali. Přes čtyřicet nás drželi v Uherském Hradišti. To byl první kriminál, kde vězně mučili. Uvítal nás starý Grebeníček: "Mrzáci, my vám teď ukážeme, co jsme se od Němců naučili!" Tahle slova byla pro mě horší, než když mi pak rozbili hubu nebo zadek. Bití mě nermoutí, ale za ostudu českého národa považuji, jak se Češi k Čechům chovali...
Jak jste se vypořádal s tím, že strávíte ve vězení tolik let?
Byl jsem ve výhodě, protože jsem nechtěl opravovat Pánu Bohu plán, který se mnou měl...
...Největší historickou ostudou je, že nás dnes zastupují lidé, kteří nemají mravní kredit. V kriminále jsme nesnášeli nikoho, kdo žil polovičatě. Když byl opilec, tu značku nesl s sebou. Když byl nevěrník, dávali jsme mu znát, že to není v pořádku. Z lidí, kteří za nás dnes v parlamentu hovoří, a mnohdy dost hlasitě, by se nepodařilo na šachtách obstát skoro nikomu...
| Zdroj: Katolický týdeník č. 3/2010 - autor rozhovoru: Radek Gális
