Ježíš na kříži umírá
Bylo asi dvanáct hodin. Tu nastala tma po celém kraji až do tří odpoledne, protože se zatmělo slunce. Chrámová opona se vpůli roztrhla. Ježíš zvolal mocným hlasem: „Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha!“ A po těch slovech vydechl naposled (Lk 23, 44-45).
Pán dobře věděl, že smrt není jen tečkou bezcitného osudu, po níž následuje prázdnota, ale že ho po překročení hranic smrti čekají ruce Otcovy. Do těchto něžných a láskyplných rukou se proto svým posledním vyznáním synovské důvěry vůči Otci odevzdal. Jeho „dokonáno“ (Jan 19,30) neznamenalo zoufalé „je konec!“, ale to, že právě dovršil Otcův záměr záchrany. Pro nás se v té chvíli otevřel nový život, cesta k našemu dovršení v Bohu.
Žijeme ve společnosti, která každou zmínku o vlastním umírání a smrti vytlačuje na okraj. Na jedné straně se pod vlivem sdělovacích prostředků stáváme jaksi necitelní k utrpení a smrti druhých, na straně druhé jsme svíráni strachem ze závěru svého vlastního života. Vše je raději opředeno mlčením.
Přitom naděje na věčný život a víra ve vzkříšení celý náš pohled na život a na smrt mění. Ale život každého z nás má ale svou definitivní kvalitu z perspektivy dobré smrti, která má náš život korunovat. Život je dar i úkol. Nežijeme jen proto, abychom si užívali, nýbrž abychom naplnili poslání, které nám Pán svěřil – abychom se nějakým způsobem stali darem pro druhé. Plně to vystihl Ježíš ve své modlitbě v předvečer svého utrpení: „Otče, já jsem tě oslavil na zemi: dokončil jsem dílo, které jsi mi svěřil, abych ho vykonal“ (Jan 17,4).
Pane, prosím tě, nauč mě správně užívat daru života, abych se tím vším, co prožívám, od tebe nevzdaloval, ale naopak: abych stále víc naplňoval poslání, které jsi mi svěřil. Už dnes tě prosím o šťastnou hodinu smrti a o to, abych se na svou smrt mohl dobře a dostatečně připravit.
Dej mi tu milost, abych mohl jednou se sv. Pavlem říci: „Chvíle, kdy mám odejít je tady. Dobrý boj jsem bojoval, svůj běh jsem skončil, víru jsem uchoval. Teď mě už jen čeká věnec spravedlnosti, který mi v onen den předá Pán, spravedlivý soudce. A nejen mně; stejně tak i všem, kdo s láskou čekají na jeho příchod“ (2 Tim 4, 6-8).
