Ježíš padá pod křížem potřetí
Tu se Pán obrátil a pohleděl na Petra. A Petr si vzpomněl na to, co mu Pán řekl: „Dříve než kohout dnes zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“ A vyšel ven a hořce se rozplakal (Lk 22,61-62).
Třetí Ježíšův pád na jeho křížové cestě, jak nám ho zachovala ústní tradice, vyjadřuje Ježíšovo krajní vyčerpání. Už mu cestou na Golgotu došly síly a tělesně se zhroutil. Možná si někteří kolemstojící mysleli, že je to už konec. Jen Ježíšova touha dovést své poslání až do konce a jeho vnitřní pohled upřený k Otci mu pomohly ještě povstat.
I v našem životě jsou chvíle, kdy už nevíme, jak dál. Může jít o tzv. vyhoření, kdy si fyzicky i psychicky jednoduše sáhneme až na dno. Nebo se ze dne na den dozvíme diagnózu nevyléčitelného onemocnění. Jiného potká tragická událost, ze které se psychicky zhroutí. Pro někoho je takovým pádem velké morální selhání, které mu sebe všechny iluze o sobě, rozvrátí mu rodinu a pokazí všechny vztahy. Možná ho v té chvíli odepíší ze svého života i křesťané.
I lidé blízcí Bohu prožívali takové chvíle. Petra by nikdy nenapadlo, že bude schopen něčeho tak strašného, jako je zapření svého milovaného Mistra a Pána, svého Boha. Zachránil ho Ježíšův pohled. Jejich oči se setkaly a jeho srdce se zmocnila upřímná, uzdravující lítost.
