14. 2. 2010 se konala IV. valná hromada Matice Velehradské. Předsedou je P. Jan Peňáz, z jehož příspěvku jsme vybrali některé myšlenky.
Sjeli jsme se sice na východě naší republiky, ale přece jen patříme k západu. Na západě vidíme slunce na večer, v čas, kdy člověk bývá unaven, protože se ohlíží za uplynulým dnem. Máme už za sebou 3 roky, už se také – díky Bohu - můžeme ohlížet a dívat se, kolik se toho dokázalo postavit, zařídit, našlapat, nacvičit a naučit a propojit. Můžeme však i být trochu unaveni. Někdo navíc může být unavený z toho, jak se pořád připomíná, že se počet členů a důvěrníků nezvyšuje tak, jak bychom si přáli, i když se blížíme k číslu 863 a na mnoha místech důvěrníci dělají divy.
Daří se Růžencová poutní cesta. Těšíme se, že letos se nám ji s pomocí Boží podaří dokončit. A dalo to zabrat. Matice už bude mít první majetek, pod každým zastavením zhruba 25 metrů čtverečních půdy. A představte si, že v několika případech tento čtvereček patřil třem majitelům, s nimiž se muselo jednat. Nedivme se proto, že únava tu je, i když ještě není večer. A nedivme se, když občas zaslechneme něco o unavené společnosti v dnešní vyspělé Evropě, které kdysi říkávali Abendland, večerní země.
Ráno však člověk bývá svěží, odpočatý. Ráno je slunce na východě. Nemusím připomínat, že z Východu až sem doputovali naši slovanští apoštolové. A tady svou misii završili. Proto Velehrad vždycky znamená spojení křesťanského východu a západu. Ať pro nás znamená propojení jakési pochopitelné únavy s novou chutí a odhodláním. Potřebuje to každý z nás i naše občanské sdružení, potřebuje to naše vlast, potřebuje to náš světadíl i naše severní polokoule.
Nové věci se připravují i zde. Současní nástupci Svatopluka a dalších velkomoravských velmožů, představitelé kraje a samosprávy, už sem na Velehrad pozvali Svatého Otce k 1150. výročí, současní nástupce sv. Metoděje spolu s ostatními biskupy už chystají duchovní přípravu na tuto událost světového významu. Na nás bude, abychom pomohli velehradské farnosti to vše nachystat a zvládnout. Abychom na sebe brali to, co by ji zatěžovalo.
Křesťanským a stojanovským Pán Bůh zaplať děkuji především štědrým dárcům i dárkyním zblízka i zdáli za příspěvky na těch dvacet zastavení Růžencové poutní cesty.
Všem pak Boží požehnání na přímluvu Panny Marie, Matky Jednoty, Královny rodin a Hvězdy nové evangelizace a svatých Cyrila a Metoděje a ostatních svatých, už prohlášených i těch dalších, kteří na Velehrad putovali a zde se modlili a pracovali. Ať jsme jejich důstojnými pokračovateli. Ať Velehrad víry rozkvétá vždy znova.
