Dnešní liturgické čtení z 2. neděle v mezidobí, zvláště pak evangelium, mě opět přimělo se s Vámi podělit o své zážitky z pouti do Svaté Země, kterou jsem mohla uskutečnit loni na podzim.
Dříve než však budu psát o prvním Ježíšově zázraku v Káni Galilejské, ráda bych se alespoň krátce vrátila ke svátku Křtu Páně. Jak asi všichni víme, Ježíš se nechal pokřtít v řece Jordánu a to Janem Křtitelem.
Řeka Jordán
Jak si vůbec řeku Jordán představit? Peter Walker říká, že ze způsobu, kterým někdy lidé hovoří o Jordánu, by bylo možné si představovat, že je to obrovská řeka jako Nil nebo Amazonka. Některé písně ji používají jako metaforu pro řeku smrti, která je nepřekročitelná, dokud nás přes ni nepřevede Bůh.
Ve skutečnosti je však
Jordán docela malý. Jen zřídka je širší než třináct metrů. Jednou nebo dvakrát do roka může stav řeky ovlivnit přívalová voda, ale jinak protéká pomalu a vine se po dně Jordánského údolí v nekonečných meandrech.
Severní úsek řeky směřuje z úpatí hory Chermónu dolů do Galilejského jezera a její hlavní jižní úsek z jezera do Mrtvého moře. Délka této jižní části není delší než 105 km, ale její četné zákruty ji prodlužují asi o dalších 30 %. Je těžko splavná, neboť její mělčiny jsou na mnoha místech posety skálami a nikam nevede – leda do horkého Mrtvého moře bez života.
I přesto, že jde o malou, nevýznamnou řeku, byla v době Ježíšově spjata v biblickém myšlení s několika klíčovými epizodami v životě Izraele.
Deuteronomium 3,17 - … byla to řeka, kterou samotný Mojžíš nikdy nepřekročil, ale přes kterou přenesl jeho nástupce Jozue schránu smlouvy…
Jordán byl také spjat s velkými proroky – Elijáš (2Kr 2), a prorokem Elíšou, kdy došlo k uzdravení Námana (2 Kr 5,14-15). V Novém zákoně je řeka Jordán spjata s Janem Křtitelem a dále pak se křtem Ježíše Krista.
Když se všechen lid dával pokřtít a když byl pokřtěn i Ježíš a modlil se, otevřelo se nebe, Duch Svatý sestoupil na něj v tělesné podobě jako holubice a z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení.“
I přesto, že se řeka Jordán od biblických časů změnila jen málo, je teď hůře přístupná – alespoň v oblastech spjatých s Ježíšem a Janem Křtitelem. Je to dáno tím, že značná část toku tvoří hranici mezi Izraelem a Hašemitským jordánským královstvím.
Křest nebo obnova křestního slibu v řece Jordán
Kána Galilejská
Je městečko v Galileji položené asi 2 hod. chůze na mírném svahu severovýchodně od Nazareta. Nový zákon se o Káni Galilejské zmiňuje hned třikrát.
Třetí den byla svatba v galilejské Káně a byla tam Ježíšova matka. Na tu svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. Došlo víno, a proto řekla matka Ježíšovi: „Už nemají víno.“ Ježíš ji odpověděl: „Co mi chceš, ženo?“ Ještě nepřišla má hodina.“ Jeho matka řekla služebníkům: „Udělejte všechno, co vám řekne.“
Stálo tam šest kamenných džbánů na vodu, určených k očišťování u židů, a každý džbán byl na dvě až tři vědra. Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte džbány vodou!“ Naplnili je až po okraj. A nařídil jim: „Teď naberte a doneste správci svatby!“ Donesli, a jak mile správce svatby okusil vodu proměněnou ve víno – nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří načerpali vodu to věděli – zavolal si ženicha a řekl mu: „ Každý člověk předkládá nejdříve dobré víno, a teprve až se hosté podnapiji, víno horší; ale ty jsi uchoval dobré víno až do této chvíle.“ To byl v galilejské Káně počátek znamení, která Ježíš učinil; tím zjevil svou slávu, a jeho učedníci v něj uvěřili.
1) V Káni Galilejské proměnil Pán vodu ve víno; což byl Kristův první zázrak (Jan 2,1-11).
2) Zde uzdravil na dálku syna královského úředníka, který za ním přišel z Kafarnaa (Jan 4,46-53).
3) Z Kány také pochází Kristův učedník a apoštol Nathanael-Bartoloměj (Jan 21,2).
Na místě, kde byla tehdy svatba, byl sv. Helenou vystavěn chrám a na jeho zříceninách nový, františkánský s poutním domem.
Kostel v Káni galilejské
Interiér kostela
Obraz ze svatby se svatostánkem
Základy dřívějšího kostela
Džbán