Další článek ze zpravodajství CSI (zkráceno)
Poslední výboj a zákon o rouhání
Pří žhářských útocích na křesťany v provincii Paňdžáb zabili muslimští radikálové 14 lidí a mnoho lidí bylo zraněno. Oheň zničil více jak 70 domů. Jako obvykle byl příčinou násilí velmi pochybný zákon o rouhání, jehož zneužití je pro muslimy velmi lákavé a snadné. Krátce po útoku organizovala CSI pomoc pro oběti útoku.
Pákistán je státem, který od svého vzniku r. 1947 pendluje mezi islamizací a modernizací. Náboženský extrémismus v posledních letech bují a je pro stát nepřehlédnutelným problémem.
Zákon o rouhání (schválený r. 1986) předepisuje tresty za rouhání a nevhodné poznámky o proroku Mohamedovi. Usvědčený může dostat peněžitou pokutu, vězení, ale ve "vážných" případech i smrt.
Protože stačí jen udání a není potřeba svědků, je uplatňování zákona vlastně zákonným terorizováním menšin.
Křesťané představují v Pákistánu pouhá 2% ze 162 miliónů obyvatel. Jenže to v praxi znamená, že 3,24 miliónů našich bratří a sester ve víře je denně utlačováno.
Křesťané v Pákistánu reagovali na hrůzné násilnosti protestní akcí. Žádali také o spravedlnost a ukončení náboženské diskriminace. Jsou si dobře vědomi, že se tím všechno může ještě zhoršit. Ale na druhé straně to ukazuje, jak vážná je ve skutečnosti jejich situace.
CSI zahájila akci na pomoc obětem. Pomoc se na místo, ve spolupráci s katolickým právníkem Khalilem Tahirem, mohla dostat rychle.
Khalil Tahir si tím vytváří nepřátele na život a na smrt. Jeho žena a 3 synové se musejí skrývat.
Koncem srpna se CSI podílela na protestní akci pákistánských křesťanů žijících ve Švýcarsku. Jejich pokojná demonstrace před palácem národů v Ženevě měla veřejnost upozornit na hrůzy, které se dějí v jejich vlasti.
Věznění za svou víru
,,Přes těžkosti vězeňského života pociťujeme každý den Boží přítomnost." vyprávějí v rozhovoru pro CSI věznění křesťané James Masih a Buta Masih o svých zážitcích, z do by věznění.
Dva a půl roky byli ve vazbě za drsných podmínek, než byli 16.4.2009 propuštěni na svobodu. Hrozil jim trest odnětí svobody na 25 let, za "rouhání vůči Koránu". Byli totiž obviněni, že při pálení starého papíru údajně spálili i stránky Koránu.
,,Ačkoliv byl každodenní život ve vězení hodně těžký, silně jsme pociťovali Boží přítomnost. Hodně síly jsme získali hlavně modlitbami. Byla to velká zkušenost, mluvit každý den s Bohem. Krok za krokem nás vedl Duch Svatý. Několikrát nás dozorci nutili, abychom přestoupili k islámu. Mohlo-by nám to zkrátit naše utrpení. Právě v této chvíli jsme cítili Boží přítomnost. Pokaždé nám dal sílu, abychom mu zůstali věrní."
,,Zprávy o protestních akcích CSI, které nám při návštěvách předával Khalil Tahir, nesmírně posilovaly naši víru. Láska a spoluúčast tolika křesťanů z celého světa nás ubezpečila v přesvědčení, že bude spravedlnosti učiněno zadost."
I nyní ovšem stojíme před těžkými úkoly. Vše co jsme měli je zničeno a naše rodiny žijí z ruky do úst. Přesto jsme věrni Bohu, že nám daroval nový život. Proto ho budeme i nadále věrně následovat."
Modleme se vytrvale 3,24 miliónů bratří a sester v Pákistánu. Jen Bůh, který dal svého Syna za naše vykoupení, nás vede k pochopení pronásledování a solidaritě s pronásledovanými.
