Na soluňáckém setkání jsme byli seznámeni s časopisem CSI (křesťanská mezinárodní solidarita), který vychází asi jednou za dva měsíce. Zde uvádím jeden ze článků.
Nigérie
Nigérií před nedávnem otřásla další vlna nasilí. Islamisté dále prosazují právo šaría, prohlubující islamizaci země. Nigérie je domovem druhé největší muslimské populace na světě.
Islamisté se zde snaží násilím obsadit další zemi. Nejlidnatější země Afriky má 140 mil. obyvatel. Z toho jsou polovina muslimové a polovina křesťané.
Roku 1999 přijalo 12 ze 36 Nigerijských států islámské právo. Od té doby dochází opakovaně ke krvavým násilným činům.
Tak například roku 2000 protestovali křesťané ve městě Kaduna. Během dvou dnů jich bylo zabito víc jak dva tisíce. (Nevím jak vám, ale mně to nikdo neřekl). Tento čin je pravděpodobně nejhorší náboženské násilí v novodobé historii země.
Následujících devět let docházelo stále k opakovanému násilí. Další velká vlna přišla r.2008 ve státě Jos, kdy muslimy ve volbách předstihl křesťan. Následně zemřelo více než 1000 lidí, většinou křesťanů. Další střety mezi islamisty a policií si vyžádaly ještě asi 700 osob.
Otec Obiora Ike CSI vysvětlil, že se sice křesťané i muslimové snaží o mír, ale fundalistů je víc. Jsou mezi nimi např. islámští duchovní, vzdělaní v Saúdské Arábii, Libyi nebo v Íránu.
Od doby, co je Nigérie členem Organizace islámské konfederace (OIC), proudí do země značné finanční prostředky, které podporují islámské sdělovací prostředky a koránské školy.
Do konfliktu zasahují také islámské milice a žoldnéři. Ti pocházejí ze sousedních islámských států Čadu a Nigeru.
Ačkoliv nigerijská ústava hovoří o "sekularizovanosti státu", dochází k vynášení protiústavních a brutálních rozsudků.
Podle práva šaría se nevěra trestá kamenováním, krádež amputací končetiny, konzumace alkoholu bičováním. Rozsudky bývají většinou vykonány v odlehlých regionech s vyloučením veřejnosti.
Křesťané se opětovaně stávají oběťmi zločinů, boří se a vypalují kostely, křesťanské objekty jsou bojkotovány. Ale mnoho z násilných činů zůstává nepotrestáno.
Přesto tuto zemi křesťané neopustili. Od Ježíše vědí (viz Jan 16,2), že křesťany čeká pronásledování. Cítí, jak Pán používá těžkosti k jejich duchovnímu růstu. Množí se skupiny věřících oddaných Bohu. Církev v Nigérii je krásná a silná právě kvůli těmto utrpením.
Modleme se za křesťany v Nigérii. Trpí li jedna část, trpí s ní všechny (1 Kor 12,26).