Měsíc říjen je měsícem Panny Marie a také měsícem růžence. V říjnu se slaví i památka Panny Marie Růžencové. V souvislosti s tím si Vám dovolím nabídnout několik myšlenek z apoštolského listu svatého otce Jana Pavla II., kde mluví právě o růženci.
Jan Pavel II říká: „Růženec Panny Marie, který se z vnuknutí Ducha Svatého postupně rozvíjel v druhém tisíciletí, je oblíbená modlitba mnoha světců a učitelský úřad Církve k ní často vybízí.
Pro svou prostotu a hloubku zůstává i ve třetím tisíciletí, které začalo, velmi významnou modlitbou, určenou k tomu, aby přinášela ovoce svatosti“.
Růženec, i přesto, že má mariánský charakter, je modlitbou s christologickým srdcem. Skrze růženec získává věřící hojnost milostí, jako by je přijímal přímo z rukou Matky Vykupitele.
Jak se staví k modlitbě růžence papežové?
Jan Pavel II. říká, že jeho předchůdci přikládali modlitbě růžence velký význam. Obzvláštní zásluhy měl v tomto směru Lev XIII., který poukázal na modlitbu růžence jako na duchovní nástroj proti zlu ve společnosti.
Dalšími papeži, kteří se vyznamenali šířením růžence pak byli - Jan XXIII. a Pavel VI.
Sám sv. otec Jan Pavel II. říká, že od dob jeho mládí měla modlitba růžence důležité místo v jeho duchovním životě. V roce 1978, krátce po svém zvolení na Petrův stolec Jan Pavel II říká: „Růženec je moje zamilovaná modlitba. Je to obdivuhodná modlitba, obdivuhodná svou prostotu a svou hloubkou…“.
Od října roku 2002 do října roku 2003 pak Jan Pavel II. vyhlásil Rok růžence. K tomu ještě dodává, že růženec objevený ve své plnosti vede až k samému srdci křesťanského života a poskytuje každodenní a duchovně a pedagogicky plodnou příležitost k osobnímu rozjímání, k formaci Božího lidu a k nové evangelizaci.
I přesto, že k růženci měli vztah i papežové a mnoho světců a světic, objevují se zde i námitky proti růženci. A jak na to reaguje svatý otec?
Někteří se mohou domnívat, že ústřední význam liturgie, který správně zdůraznil 2. vatikánský koncil, musí mít jasně za následek snížení významu růžence. Už Pavel VI. však jasně ukázal, že tato modlitba nejenže nestojí proti liturgii, ale dokonce ji podporuje. Neboť růženec na liturgii připravuje a je jejím ohlasem, a to tím, že nám umožňuje prožívat plněji účast na liturgii a čerpat z ní dobré ovoce pro každodenní život.
Modlitba růžence patří k nejlepší a k nejosvědčenější tradici křesťanské kontemplace. Vyvinul se na Západě a je to modlitba typicky meditační, která do určité míry odpovídá „modlitbě srdce“ neboli „Modlitbě Ježíšově“, která vyrostla na půdě křesťanského Východu.
Pavel VI. říká, že „Bez kontemplace je růženec jako tělo bez duše a vzniká nebezpečí, že jeho recitace se stane pouhým mechanickým odříkáváním formulí.
Růženec vyžaduje svou povahou klidný rytmus a jakoby pomalé reflexe, které umožňují tomu, kdo se ho modlí, aby rozjímal o tajemstvích Pánova života tak, jak je vidí Srdce té, která je Pánu nejblíže, aby se mu tak otevíraly nevyčerpatelné poklady.“
Další hlubokou myšlenkou, jež svatý otec ve svém apoštolském listě uvádí je, že růženec nás staví mysticky po bok Marie, která má za úkol sledovat lidský vzrůst Krista v nazaretském domku. To pro ni znamená, že nás vychovává a formuje nás se stejnou pečlivostí, dokud Kristus v nás nenabude podoby (srov. Gal 4,19).
Růženec je současně meditací i prosbou. Naléhavé prosba o přímluvu Matky Boží spočívají na důvěře, že její mateřská přímluva může u Srdce Syna dosáhnout všeho.
Růženec je také cestou hlásání a prohlubování, na které se nám Kristovo tajemství představuje stále znovu v různých úrovních.
Růženec si také uchoval svou plnou moc a zůstává mezi všemi pastoračními prostředky dobrého hlasatele evangelia nezanedbatelným drahocenným nástrojem.
Tradiční pomůckou pro modlitbu růžence je šňůra perel. Při povrchnější praxi se redukuje ne to, že slouží jako prostředek k počítání po sobě jdoucích Zdrávasů. Ale ona může také vyjadřovat symboliku, která dává kontemplaci další obsah. V této souvislosti je třeba si všimnout, jak se růžencová šňůra vrací k Ukřižovanému, který tak otevírá i uzavírá průběh samotné modlitby. Kristus je středem života a modlitby věřících. Od Něho všechno vychází, k Němu všechno směřuje a skrze Něho v Duchu Svatém spěje k Otci.
Na závěr bych chtěla jen znovu připomenout, že se jedná pouze o několik myšlenek z apoštolského listu svatého otce Jana Pavla II. Domnívám se, že by stálo za to si přečíst celou brožurku, která má pouze 39 stran a nese název "Růženec Panny Marie" a vydala ji Matice cyrilometodějská v roce 2002.
