Ve dnech od 8. srpna do 15. srpna 2009 se v Hlubokých Mašůvkách konal tábor nejen dětí z FATYMu, ale i z různých míst Moravy.
Hlavním tématem celého tábora byli Indiáni - tomuto také odpovídal název "Po stopách indiánských náčelníků".
Mnoho fotografií si můžete prohlédnout zde:
http://luruter.rajce.idnes.cz/Tabor_-_Hluboke_Masuvky_Po_stopach_indianskych_nacelniku_1/#album
http://luruter.rajce.idnes.cz/Tabor_Po_stopach_indianskych_nacelniku_Hluboke_Masuvky_2/
Tábora se zúčastnilo 30 dětí, které byly rozděleny do 4 oddílů (rodů) pod vedením jednotlivých batabů.
Batabové Lucka, Anežka, Kristýna a Míša.
Jednotlivé rody se jmenovaly takto:
Emajové
Rudé tváře
Oblační mustangové
Geltové
Jednotlivé rody při soutěži v lovu bizonů.
Cílem všech bylo zničit zlého vládce Montezumu. To se společnými silami povedlo.
Zajatý Montezuma.
Malí indiáni získávali body v oddílech, za chatičky i jako jednotlivci.
K nejoblíbenějším hrám patřila kapitánka.
Zápas mezi rody
Takto ohodnotila tábor Martina, jedna z indiánů.
Na táboře v Mašůvkách bylo nejperfektnější táborové společenství - větší i menší děti dokázaly spolu vycházet bez větších problémů. Krásně se to projevovalo třeba při oblíbené vybíjené, kdy děti s vedoucími - bataby dokázaly "vydrtit" dokonce i družstvo dospělých, posílené účastí tří kněží a jáhna, a to pod vedením otce Marka!
Výborné bylo také nasazení při zpívání písní, které se naučili všichni během mše svaté - zpívání, tleskání, juchání... Za hit tábora považuji popěvek otce Marka: "Víra, to je poklad můj, tu mi, Pane ochraňuj. Víra, to je p oklad můj, tu mi, Pane, chraň! HEJ!"
Zdá se, že se projevil i Boží humor při vyslyšení našich proseb: při páteční mši svaté v Lurdské jeskyni v rámci přímluv třikrát zazněla prosba za řeholní sestry. A ejhle - do hodiny před kostelem zastavil mikrobus se zájezdem sester františkánek z Grohovy v Brně. To jsme se divili!
Doufám, že se s pomocí Boží za rok zase setkáme - spousta z účastníků o to velmi stojí, protože PROSTĚ TENTO TÁBOR STÁL ZA TO!
Jiřinka:
Na táboře se mi líbilo všechno!,ale asi nejvíce se mi líbilo soutěžení v kapitánce.
Vzpomínám na nástupy u nich jsem se nejvíc zasmála!:-).
Zelení při nástupu.
Kubík:
Byl jsem s vedoucí Luckou a nejvíc se mi líbila hra se sbíráním žlutých víček.
Kubík z družstva žlutých.
Janička:
Líbilo se mi opékání špekáčků.
Toník:
Nejraději vzpomínám na karneval, přepalování provázků, skončili jsme druzí.
Toníkovo družstvo červených při soutěži.
Kdopak se skrývá pod maskou vodníka?
Jako praví indiáni.
Jedna ze tří táborových Lucek zrovna slavila své narozeniny.
Na táboře byla veselá atmosféra.
Soutěž o nejhezčí úsměv :oD
Koukejte jak nám chutnalo.
